Co se děje?
Japonská vládnoucí Liberálně demokratická strana (LDS) si 27. září zvolila za svého nového předsedu bývalého generálního tajemníka Šigerua Išibu. Vzhledem k tomu, že je LDS hlavní silou ve vládní koalici se stranou Komeito, se kterou má pohodlnou většinu, byl Išiba jen o několik dní později, dne 1. října, zvolen také novým premiérem. Jeho předchůdce Fumio Kišida (LDS) se rozhodl vzhledem k několika nedávným skandálům LDS a četným problémům v domácí politice znovu nekandidovat. Propastně nízká podpora Kišidova kabinetu totiž ohrožovala dlouholetou dominanci LDS v japonské politice. Išiba se během klání o post stranického lídra zavázal důvěru veřejnosti v politiku obnovit. Za tímto účelem bylo jedním z jeho prvních rozhodnutí rozpustit 9. října dolní komoru japonského parlamentu a vyhlásit na 27. října předčasné volby, které se tak budou konat o celý rok dříve, než bylo původně plánováno.
Jaké jsou širší souvislosti?
Japonské parlamentní volby byly původně naplánovány na říjen 2025. Japonský premiér však může dolní komoru parlamentu rozpustit v podstatě kdykoli a Išibovo aktuální rozhodnutí představuje vůbec nejkratší dobu mezi nástupem premiéra do funkce a rozpuštěním dolní komory v poválečné historii Japonska. Tento krok zdůvodnil tím, že k „vytvoření nového Japonska“ a k „odvážnému provedení této zásadní změny“ potřebuje „důvěru lidu“.
Ačkoli to zní vznešeně, vyhlášení předčasných voleb je také strategickým rozhodnutím. Na jednu stranu se LDS snaží napravit škody na své pověsti z posledních let a obnovit důvěru Japonců v politiku, pročež mnoho kandidátů v souboji o vedení strany včetně Išiby zdůrazňovalo potřebu reforem a změn. Na stranu druhou je však vyhlášení předčasných voleb také snahou získat podporu veřejnosti za využití momentální „líbánkové popularity“ Išiby a roztříštěnosti opozice, což dává současné koalici LDS s Komeito velmi vysoké šance na znovuzvolení a posílení pozic stvrzením demokratického mandátu.
Proč je to důležité?
Výsledek blížících se předčasných parlamentních voleb, jejichž kampaň začíná 15. října, bude mít zásadní význam pro určení role Japonska v Indo-Pacifiku pro nadcházející léta. Šigeru Išiba si s velkou pravděpodobností udrží svůj nově nabytý premiérský post a coby bývalý ministr obrany, který sám sebe v této oblasti označuje za nadšence (v angl. defense otaku), by se měl zaměřit na otázky související s obranou a bezpečností, včetně zvýšení výdajů do těchto domén. Išiba prohlásil: „Jak dokládají vpády Číny a Ruska do vzdušného prostoru a opakované odpaly raket Severní Koreou, Japonsko čelí nejvážnějšímu a nejkomplikovanějšímu bezpečnostnímu prostředí od konce druhé světové války.“ Proto se také vyslovil pro vytvoření regionální vojenské aliance podobné NATO.
Kromě regionálních bezpečnostních výzev chce Išiba řešit také domácí problémy, včetně reforem jak v rámci LDP, tak širších politických reforem, dále pak v podobě ekonomických opatření majících zajistit, aby se „japonská ekonomika dostala z deflace“, a v neposlední řadě také iniciativ pro řešení demografické krize způsobené rychlým úbytkem obyvatelstva, kterou Išiba označuje za „tichou nouzi“.
Japonsko by nepochybně mohlo pocítit vítr změn, ale teprve čas ukáže, zda je přinese Išiba či někdo jiný.