Summit 2025

European Values Summit

Proběhl 11. ročník Summitu Evropských hodnot

Ve dnech 5. a 6. listopadu proběhl již jedenáctý ročník Summitu Evropských hodnot (tzv. European Values Summit). Přes 150 účastníků mohlo sledovat více než 30 řečníků v rámci celkem deseti hlavních i vedlejších diskusních panelů a účastnit se dalšího doprovodného programu. Letošní summit zahájil prezident České republiky Petr Pavel, jenž ve svém projevu poblahopřál Bezpečnostnímu centru Evropské hodnoty ke dvacátému výročí založení a poděkoval mu mj. za práci v oblasti hájení liberální demokracie, propojování českých a zahraničních expertů či tvorby analýz a doporučení. Prezident Pavel ve svém projevu varoval před vnějšími i vnitřními hrozbami pro naše demokratické hodnoty a připomněl zastřešující téma letošního summitu, jímž byla vzájemná propojenost euroatlantického a indopacifického prostoru, ať už v ekonomických, bezpečnostních či jiných otázkách. Ocenil přitom práci Evropských hodnot, jež mají jako jediný evropský think-tank stálou přítomnost na Tchaj-wanu. Posléze se slova ujal ředitel Evropských hodnot Jakub Janda, jenž panu prezidentovi poděkoval za to, že se summitu účastní již potřetí, a zdůraznil potřebu spolupráce mezi demokraciemi v době, kdy spolu jejich vyzyvatelé v podobě autoritářských a diktátorských režimů rovněž prokazatelně spolupracují.

Letošní summit se zabýval šesti hlavními tématy, včetně hybridních hrozeb, odolnosti informačního prostoru, technologické správy, ekonomické bezpečnosti a agendy „Ženy, mír a bezpečnost“.

Na programu summitu byly následující panelové diskuse:

PANEL 1: Zrádné vody Tchajwanské úžiny: reakce na otřesy napříč úrovněmi

PANEL 2A: Ochrana integrity informací ve východní Asii a střední a východní Evropě

PANEL 2B: Definice odolnosti: hledání správného kurzu v době geopolitických a sociálních otřesů

PANEL 3A: Technologická bezpečnost a správa věcí veřejných: směrem k rovnováze?

PANEL 3B: Pragmatismus založený na principech v praxi? Iniciativa Global Gateway v indopacifickém regionu

PANEL 4A: Ženy, mír a bezpečnostní agenda(y): meziregionální přístup

PANEL 4B: Dva regiony, jeden prostor? Zkoumání společných výzev v euroatlantickém a indopacifickém prostoru

ÚVODNÍ PROJEV

J.E. PETR PAVEL, Prezident České republiky

PANEL 1

ZRÁDNÉ VODY TCHAJWANSKÉ ÚŽINY: REAKCE NA OTŘESY NAPŘÍČ ÚROVNĚMI

Moderátor: Marcin Jerzewski (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Reinhard Bütikofer (German-Taiwanese Dialogue Platform)
William Hurst (Centre for Geopolitics, University of Cambridge)
Li Čchiung-li (Institut pro Mezinárodní Otázky, National Chengchi University)
Cédric Alviani (Reportéři bez hranic)

Panel se zabýval „otřesy na vícero úrovních“ (multi-level shocks), jimž v současné době čelí Tchaj-wan. Ty zahrnují domácí polarizaci, taktiky ČLR v rámci tzv. „šedé zóny“ a měnící se geopolitiku na globální úrovni. Dr. Li nastínila proměňující se strategickou pozici Tchaj-wanu – přechod od důrazu na „odstrašování“ k větší důležitosti „odolnosti“ a „integrace“. Tento přístup kombinuje asymetrickou obranu s diplomacií integrující špičkové technologie s cílem posílit soběstačnost a přizpůsobivost. Reinhard Bütikofer zasadil tuto transformaci do kontextu měnícího se vnímání Tchaj-wanu v Evropě, který popsal jako vývoj „od poznámky pod čarou k partnerovi“. Tuto změnu přisuzuje stále „agresivnějšímu revizionismu“ Číny i rostoucímu přínosu Tchaj-wanu pro mezinárodní společenství. Bütikofer varoval, že čínská „dobyvačná válka“ vedená kognitivními a právními prostředky již probíhá, a proto je namísto pasivního odstrašování nezbytné přijmout proaktivní „salámovou obrannou strategii“. Cédric Alviani poukázal na mediální prostředí Tchaj-wanu jako na významnou „strukturální slabinu“ a „zadní vrátka“ pro dezinformace a poznamenal, že tamní média často upřednostňují „politická vyjádření“ před „faktickým zpravodajstvím“. Dr. William Hurst oproti tomu popsal situaci v oblasti Tchajwanského průlivu jako „v zásadě stabilní“ 75letou „statickou dynamiku“ charakterizovanou „nákladným signalizováním“. Tvrdí, že bezprostředním cílem Číny je ekonomické narušení Tchaj-wanu prostřednictvím blokád spíše než invaze. Důraz na „nejzazší termín invaze v roce 2027“ považuje za přehnaný a za největší slabinu a riziko pro stabilitu v Tchajwanském průlivu označil nejednotnost USA.

PANEL 2A

OCHRANA INTEGRITY INFORMACÍ VE VÝCHODNÍ ASII A STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ

Moderátor: Zuzana Košková (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Kjoko Kuwahara (Japan Nexus Intelligence)
Pavol Szalai (Reportéři bez hranic, Pražská kancelář)
Dren Gërguri (University of Pristina)
Isis Ming Li (Radio Taiwan International)

Tento panel se zaměřoval na zranitelnost východní Asie a středovýchodní Evropy vůči zahraničním dezinformačním kampaním, jejichž cílem je „podkopat důvěru“ a vyvolat „únavu veřejnosti“. Dr. Dren Gërguri hovořil o tom, jak je Kosovo vystaveno ruským a čínským narativům, které vykreslují Západ jako „pokrytecký“. Kjoko Kuwahara podrobně popsala, jak čínská státní média amplifikují témata týkající se separatismu, například „nezávislost Okinawy“ v Japonsku. Isis M. Li zdůraznila, že na informačním bojišti panuje asymetrie, a poznamenala, že autoritářská státní média disponují „nejméně desetkrát většími“ zdroji než demokratické státy, kde investice do veřejnoprávních médií nadále klesají. Kuwahara i Pavol Szalai kritizovali stávající protiopatření jako nedostatečná: reakce Japonska je „příliš reaktivní“ a ověřování faktů je jako „vyprazdňování oceánu lžičkou“. Panelisté místo toho prosazují proaktivní systémové reformy. Li a Szalai poukázali na význam mechanismů budování důvěry, jako je Journalism Trust Initiative (JTI), zatímco Kuwahara vyzvala k přechodu od reaktivního vyvracení falešných informací k jejich preventivnímu odhalování. Dr. Gërguri zdůraznil naléhavou potřebu gramotnosti v oblasti umělé inteligence a Szalai vyzval k zavedení takových regulačních požadavků na digitální platformy, aby „náležitě upřednostňovaly“ spolehlivé žurnalistické zdroje.

PANEL 2B

DEFINICE ODOLNOSTI: HLEDÁNÍ SPRÁVNÉHO KURZU V DOBĚ GEOPOLITICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OTŘESŮ

Moderátor: Ondřej Málek (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Jaap van Etten (Datenna)
Tomáš Kopečný (Vládní zmocněnec ČR pro rekonstrukci Ukrajiny)
Jinah Kwon (University of Sheffield)

Evropské a východoasijské vysokopříjmové ekonomiky v současné době čelí celé řadě krizí, od geopolitické nestability v souvislosti s nástupem protizápadní osy autokratických režimů až po ekonomickou nejistotu a rostoucí polarizaci. V reakci na tyto výzvy se jako stále populárnější a zdánlivě všeobjímající pojem prosazuje „odolnost“. Ten vystihuje řadu probíhajících snah o pozitivní systémovou adaptaci. Ve snaze tento pojem zoperacionalizovat se panelová diskuse zabývala třemi dimenzemi daného konceptu: datovou, ekonomickou a sociální odolností. Datová odolnost si klade za cíl řešit strategické slabiny globálních digitálních infrastruktur, které mohou podkopávat autonomii a integritu našich vědeckých a rozhodovacích systémů. Ekonomická odolnost by měla být reakcí na vzestup ekonomické diplomacie v systému mezinárodních vztahů a na rostoucí význam bezpečnostní logiky v zahraniční politice na úkor logiky obchodu. Sociální odolnost pak souvisí s překonáním polarizace a podpořením produktivního dialogu o existujících sociálních rozdílech.

Prezentace během oběda

Je bruselská politika demokratické bezpečnosti připravena na volby do Evropského parlamentu v roce 2029?

Moderátor: Marcin Jerzewski (Evropské honoty, pobočka na Tchaj-wanu, a Visegrad Insight)

Panelisté:

Luboš Palata (novinář, politický komentátor a básník)
Jan Marian (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky)

Tato diskuse, která probíhala během oběda, se dotýkala mnoha nejistot spojených s budoucností Europy. Velkou obavou Luboše Palaty je možný konec svobodných médií v Česku pod vládou budoucího premiéra Andreje Babiše, jako tomu bylo pod vedením Viktora Orbána v Maďarsku a Roberta Fica na Slovensku. Palata je skeptický vůči nové vládě i vůči současné EU; zdůrazňuje potřebu reorganizace starých demokracií a případné sjednocení se v rámci nové unie složené pouze z myšlenkově spřízněných zemí, tentokrát pečlivě vybraných. V tomto duchu Palata zpochybňuje správnost rozšiřování EU či jeho pokračování, protože v současnosti neexistuje mechanismus, jak vyloučit země, které ohrožují demokratickou unii. Palata dále zmínil zbytečnost iniciativ, jako je projekt Shield, a nedostatek tvrdých právních nástrojů, které by měla EU k dispozici, aby mohla vyvíjet tlak na státy spolupracující s Ruskem, s nímž je Evropa „ve válce již více než 10 let“. Jasným poselstvím, které Palata předal posluchačům, bylo to, že bychom se měli probudit ze sna a uvědomit si realitu toho, že Putin proti nám vede válku. Jan Marian byl o něco optimističtější. Vyzdvihl úspěšný demokratický přechod v Česku, který podtrhl význam demokratických institucí. Zdůraznil také potřebu pevných vazeb se spojeneckými sousedy, jako jsou Polsko a Německo, a lepší spolupráce v rámci NATO a EU, abychom dokázali čelit ruské agresi. Zásadní význam podle něj mají koalice ochotných zemí, spíše než samotné instituce EU, a rozšiřování unie označil za jednoznačně přínosné. Pokud jde o rostoucí nedůvěru občanů vůči EU, doporučil lépe komunikovat s veřejností a srozumitelně vysvětlovat, že žádná země není podřízena rozkazům, ale že se na tvorbě unijní politiky aktivně podílí a vyjednává o ní.

PANEL 3A

TECHNOLOGICKÁ BEZPEČNOST A SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH: SMĚREM K ROVNOVÁZE?

Moderátor: Ria Orca (Center for International Private Enterprise)

Panelisté:

Valentin Weber (German Council on Foreign Relations)
Anton Rizki (Center for Indonesian Policy Studies)
Nan Lwin Yadanar Aung (The ISP-Myanmar)
Try Thy (Open Development Cambodia)

Záměrem tohoto panelu bylo prozkoumat, jak Čína a její zapojení v zahraničních projektech ovlivňuje jihovýchodní Asii (zejména Indonésii, Myanmar a Kambodžu). Všichni řečníci se shodli, že dovoz moderních čínských technologií představuje bezpečnostní hrozbu pro celý region. Čína se zapojuje do vládou podporovaných projektů, které postrádají dostatečnou transparentnost. Často také pomáhá místním vládám zavádět technologie určené ke sledování obyvatelstva a jejich aktivit na internetu. Telekomunikační společnosti jsou navíc nuceny poskytovat vládě data o uživatelích. Čína v těchto zemích zároveň zakládá ekonomické zóny a tzv. Smart Cities, které dále rozšiřují možnosti sledování obyvatel, a to nejen ze strany místních vlád, ale i samotné Číny. Jedním z hlavních důvodů, proč některé státy na spolupráci s Čínou přistupují, přestože jí tím usnadňují přístup k citlivým datům svých občanů, jsou mimořádně výhodné podmínky, které Čína nabízí. Tyto země si navíc často nemohou dovolit spolupracovat s jinými partnery.

PANEL 3B

PRAGMATISMUS ZALOŽENÝ NA PRINCIPECH V PRAXI? INICIATIVA GLOBAL GATEWAY V INDOPACIFICKÉM REGIONU

Moderátor: Marcin Jerzewski (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Olimpia Kot (Evropské hodnoty)
Zuzana Krulichová (Karlova univerzita, EUROPEUM)
Jacob Mardell (Sinification)

Diskuse se zabývala výzvami a příležitostmi spojenými s realizací iniciativy EU Global Gateway (GG), a to zejména v indickopacifickém regionu. Olimpia Kot se podělila o poznatky ze studijních cest na Fidži a do Vietnamu a poznamenala, že roztříštěná správa, složité postupy EU a omezené administrativní kapacity v přijímajících zemích ztěžují realizaci projektů, zatímco minimální požadavky ze strany Číny a její přímé zapojení do místních komunit jí dává jasnou konkurenční výhodu. Marcin Jerzewski zdůraznil, že Japonsko je nejrozvinutějším regionálním partnerem EU v rámci GG, a zmínil Partnerství mezi EU a Japonskem v oblasti konektivity z roku 2019 a praktickou spolupráci, jako je společný projekt vodní elektrárny ve Vietnamu. Jacob Mardell argumentoval, že ačkoli GG není oficiálně označována jako protiváha čínské iniciativy Pás a stezka (anglicky Belt and Road Initiative, BRI), byla vytvořena jako reakce na ni, trpí však slabinami v oblasti komunikace a viditelnosti, čímž obtížně konkuruje strategickému narativu Číny, jenž je komunikován dobře a zároveň je poháněn přirozeným zájmem čínských podniků o obchodní příležitosti v regionu. Zuzana Krulichová poznamenala, že ačkoliv menší země střední a východní Evropy vnímají GG jako způsob, jak navázat spolupráci s podobně smýšlejícími partnery v Indo-Pacifiku, nemají často kapacitu k realizaci projektů nebo dokonce ani k pochopení mechanismů této iniciativy. Ona i další účastníci panelu zdůraznili potřebu zapojit občanskou společnost a místní aktéry, aby byla zajištěna inkluzivita a kontextové povědomí. V rámci následné diskuze se panelisté shodli, že GG riskuje ztrátu strategického směřování kvůli nedostatečnému vedení ze strany členských států EU, omezené viditelnosti v médiích a příliš přísným pravidlům projektů, a to navzdory potenciálu této iniciativy pro projekty s partnery jako jsou Japonsko a Tchaj-wan.

PANEL 4A

ŽENY, MÍR A BEZPEČNOSTNÍ AGENDA(Y): MEZIREGIONÁLNÍ PŘÍSTUP

Moderátor: Olimpia Kot (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Šen Siou-chua (National Tsing Hua University)
Minjoung Park (Korea National Diplomatic Academy)
Signe Gilen (Norwegian Ministry of Foreign Affairs)

Panel se zabýval implementací agendy „ženy, mír a bezpečnost“ (Women, Peace and Security, WPS) v Evropě a východní Asii, přičemž upozornil na regionální rozdíly a výzvy, jakož i příležitosti pro meziregionální spolupráci. Signe Gilen hovořila o historických základech rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, integrovaném přístupu Norska napříč ministerstvy a významu zapojení žen do rozhodování za účelem posílení odolnosti společnosti. Zároveň poukázala na přetrvávající institucionální překážky a nevědomé předsudky v rámci vojenských a byrokratických struktur. Dr. Minjoung Park mluvila o korejském národním akčním plánu WPS, na jehož podobu má vliv rozdělení země a obavy o vnitřní bezpečnost. Její příspěvek se soustředil na spolupráci mezi oběma Korejemi, podporu uprchlíků a projekty pomoci zaměřené na gender. Mnoho cílů akčního plánu nicméně zůstává nenaplněno kvůli pozastavenému dialogu se Severní Koreou. Dr. Šen Siou-chua zdůraznila potřebu Tchaj-wanu vyvinout přístupy k WPS nezávisle na rámci OSN, integrovat feministické perspektivy do civilní obrany, migračních otázek a každodenní bezpečnosti. V případě absence formálních státních mechanismů hrají podle ní klíčovou roli v prosazování genderové inkluze nevládní organizace. Panelistky zdůraznily nutnost měřitelných ukazatelů, intersekcionálních přístupů a zapojení žen do politiky i praxe, aby WPS nezůstalo pouze symbolickým gestem. Hlavní závěry zdůraznily, že účinná WPS vyžaduje lokálně zakotvené, inkluzivní a na datech založené strategie podporované silným zapojením občanské společnosti, akademickým výzkumem a meziregionální spoluprací s cílem posílit demokratickou odolnost a bezpečnost.

PANEL 4B

DVA REGIONY, JEDEN PROSTOR? ZKOUMÁNÍ SPOLEČNÝCH VÝZEV V EUROATLANTICKÉM A INDOPACIFICKÉM PROSTORU

Moderátor: Léonie Allard (Atlantic Council)

Panelisté:

Thorsten Geissler (Atlantic Club Bulgaria)
Juka Kobajaši (School of Oriental and African Studies)
Sungwon Lee (Sejong Institute)

Panel se zabýval tím, jak se Evropa a Asie stále více propojují v rámci geopolitiky navzdory své geografické vzdálenosti. Thorsten Geissler argumentoval, že tradiční oddělení těchto dvou regionů již neodráží realitu, a poukázal na to, že podpora ruské války proti Ukrajině ze strany Číny, Severní Koreje a Íránu dokazuje vzájemnou závislost bezpečnosti v Evropě a východní Asii. Varoval, že strategické zaměření USA na indopacifický region by mohlo Evropu zanechat zranitelnou, a vyzval k hlubší transatlantické a euroasijské spolupráci a k pragmatickému uvolněním napětí se strategickými rivaly. Dr. Sungwon Lee zdůraznil, že zapojení Evropy v Indo-Pacifiku bude i nadále limitované kvůli omezeným kapacitám a geografické vzdálenosti, ale zdůraznil rostoucí význam spolupráce mezi Korejskou republikou a střední a východní Evropou v oblastech, jako jsou kybernetická bezpečnost, vesmír a obrana. Zdůraznil také, že podpora Ruska ze strany Severní Koreje činí evropský konflikt přímo relevantním pro bezpečnost Koreje. Dr. Juka Kobajaši hovořila o nejasných hranicích mezi oběma regiony a vznesla otázku, co „sdílené hodnoty“ skutečně znamenají v kontextu vnitřních rozporů v Evropě. Poukázala také na spolupráci mezi Japonskem a Německem a rostoucí propojení Číny a Ruska na poli technologií a hybridní války. V rámci diskuse se panelisté shodli, že Evropa sice disponuje značnou měkkou silou, postrádá však tvrdou sílu – i když nedávné snahy o koordinaci obranného průmyslu znamenají určitý posun. Debatovali také o proveditelnosti sjednocené evropské zpravodajské agentury, přičemž konsensus se přikláněl k posílení interoperability mezi stávajícími službami. Diskuse dospěla k závěru, že i symbolické nasazení evropského námořnictva v indopacifickém regionu je místními partnery vnímáno jako projev demokratické solidarity v regionu, kde jinak dominuje čínský vliv.

Vedlejší panel 1

DEMOKRACIE VE VÁLCE, VÁLKA PROTI DEMOKRACIÍM: PŘEDPOVĚĎ HODNOT EU PRO PŘÍŠTÍCH PĚT LET

Řečník: Wojciech Przybylski (Visegrad Insight, Res Publica Foundation)

V rámci tohoto panelu představil Wojciech Przybylski nejaktuálnější publikaci nazvanou Demokracie ve válce, válka proti demokraciím. Válku v Evropě podle něj nelze chápat pouze jako vnější událost, která vede vybrané demokratické partnery k podpoře Ukrajiny, ale také jako záměrnou podvratnou činnost zevnitř namířenou proti všem demokraciím EU a kolektivní struktuře Unie. Aby mohly organizace občanské společnosti ve střední a východní Evropě účinně čelit demokratickému úpadku a rostoucím autoritářským tendencím v komplexním bezpečnostním prostředí, potřebují flexibilní, nouzové a základní programy financování se zjednodušenými pravidly a zdroji podpory, které jsou nezávislé na vlivu vlády. Zřízení kontaktních míst programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV – Citizens, Equality, Rights and Values) ve všech členských státech EU by pomohlo zefektivnit přístup k takové podpoře. Klíčovým doporučením je výrazně navýšit financování programu CERV ve víceletém finančním rámci na období 2027–2034 s cílem posílit demokratické bezpečnostní politiky, zejména nové iniciativy zavedené současnou Evropskou komisí. Nezbytnou institucionální podporu by navíc poskytlo jmenování evropského komisaře nebo zvláštního zástupce pro občanskou společnost a vytvoření „poplašné platformy“ pro ohrožené aktéry. Pokud jde o Evropský štít demokracie (EUDS), doporučení kladou důraz na investice do umělé inteligence s cílem čelit zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování (FIMI), posílení státních institucí prostřednictvím vhodných mandátů a školení a zajištění toho, aby bylo nařízení o digitálních službách (DSA) uplatňováno tak, aby online platformy nesly odpovědnost za omezení aktérů FIMI. Do strategií národní obrany by kromě toho měla být začleněna občanská výchova a měla by být zřízena centra EU pro odolnost, která by sdílením zdrojů, výměnou osvědčených postupů a koordinací reakcí bránila nepřátelskému převzetí demokratických procesů.

Vedlejší panel 2

SLEDOVÁNÍ ŠÍŘENÍ RUSKÝCH A ČÍNSKÝCH PROPAGANDISTICKÝCH MEDIÁLNÍCH MODELŮ

Moderátor: Marcin Jerzewski (Evropské hodnoty)

Panelisté:

Cédric Alviani (Reportéři bez hranic)
Pavol Szalai (Reportéři bez hranic)
Aleksandra Bielakowska (Reportéři bez hranic)
Filip Noubel (Global Voices)

Během této diskuse byly představeny různé podoby ruské a čínské státní propagandy, stejně jako nebezpečí, které představují, a možné způsoby, jak se vůči nim chránit. Aleksandra Bielakowska poukázala na to, že naše zákony chránící média sice zajišťují jejich nezávislost, pluralitu a svobodu, ale zároveň tak umožňují, aby Rusko a Čína vysílaly v EU svou propagandu, což vede k naší strategické nevýhodě. Mluvila o systémech státní propagandy našich rivalů, které zahrnují využívání umělé inteligence, nábor takzvaných tvůrců obsahu a spolupráci Ruska a Číny při šíření společných narativů.

Pavol Szalai se zaměřil spíše na kremelskou propagandu. Vysvětlil, že svoboda tisku v Rusku je na velmi nízké úrovni, dezinformační narativy se široce vyučují na školách žurnalistiky a že mezi aktéry stojícími za propagandistickým aparátem nejsou jen státní média, ale také vojenští influenceři a informační kontraktoři (placení influenceři). K ochraně Evropy před těmito falešnými narativy navrhl regulatorní systém rovný pro všechna média (a také podporu novinářům v exilu a investice do evropských jazykových modelů AI).

Filip Noubel přiblížil africkou zkušenost s čínským vlivem. Popsal rozsáhlé investice Číny, které na kontinent přinášejí skutečný pokrok a modernitu a které společně s narativem antikoloniální solidarity vytvářejí úrodnou půdu pro zasévání propagandy. Vysvětlil, že čínská média platí novinářům mnohonásobně více než jiná africká média, že platforma TikTok má velký úspěch mezi africkou mládeží a že především evropská liberální média v africkém prostoru téměř neexistují, a tedy neposkytují k propagandě z Číny a Ruska alternativu. Na konec zdůraznil, že v šíření dezinformací hraje velkou roli i ruská ortodoxní církev.

Krizová simulace

Na závěr doprovodného programu proběhla čtyřhodinová krizová simulace dvojí eskalace v Evropě a Indo-Pacifiku za účelem predikce vývoje bezpečnostní situace v obou regionech a ve snaze identifikovat sdílené bezpečnostní výzvy a slabiny u stejně smýšlejících demokratických spojenců.

SEZNAM ŘEČNÍKŮ

GALERIE

Organizátor

Hlavní byznysový partner

Partneři

Konference je finančně podporována Evropským parlamentem. Jediným odpovědným subjektem je organizátor, Evropský parlament nenese za tuto akci žádnou odpovědnost.

TECH.RISK (Ministry of the Interior of the Czech Republic, IMPAKT 1, no. VJ03030025)