Parlament by měl po vládě požadovat vyjasnění jak zohlední bezpečnostní kritéria při rozhodování o rozšiřování jaderné elektrárny Dukovany

Prezident Miloš Zeman před několika dny navštívil maďarskou jadernou elektrárnu Paks II, jejíž nové bloky bude stavět ruská státní firma Rosatom a financovat ruská vláda dle značně netransparentní a v mnoha ohledech nevýhodné mezivládní dohody mezi Maďarskem a Ruskou federací. Tento model prezident Zeman dlouhodobě prosazuje také pro dostavení nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.

Před tímto rizikovým scénářem varuje bezpečnostní komunita, jelikož by se tak výrazně navýšila závislost na Rusku, které by tak dostalo do ruky řadu vydíracích pák. Vláda v červnu 2018 vytvořila pracovní skupinu bezpečnostních institucí, které mají vyhodnotit rizika pro národní bezpečnost ČR. Ta připravila zprávu vyhodnocující bezpečnostní kritéria zakázky, která z tendru prakticky vylučují jak ruské, tak čínské státní firmy. Kvůli zpoždění ostatních bodů z usnesení však nyní hrozí, že bude celý proces anulován, a s ním také jak existence bezpečnostní skupiny, tak i platnost její zprávy.

Pokud by k takovému rozhodnutí došlo, Rusko i Čína by se opět dostaly do hry o dostavbu Dukovan, a to za podpory Kanceláře prezidenta republiky. Jak ale vyplývá právě ze situace v Maďarsku, České republice by mohla hrozit možnost mezivládní dohody s autoritativním režimem, jenž považuje státy NATO (včetně České republiky) za nepřátelské. Ta by vedle bezpečnostních rizik mohla český strategický sektor energetiky vystavit ekonomicky nevýhodným podmínkám s nedostatečnými právními garancemi.

Bezpečnostní výbory obou komor Parlamentu by si měly předvolat představitele vlády a požadovat po nich jasné vysvětlení, jak exekutiva hodlá pracovat se závěry bezpečnostních institucí.