Naši sousedé budou během následujícího půl roku muset překonat svůj postoj k migrační krizi a prosazovat konsenzuální řešení, které by alespoň částečně odráželo postoje všech členských států.
Slovenská republika 1. července převzala po Nizozemsku předsednictví v Radě EU. Vůbec první předsednictví Slovenska přichází v čase, kdy se voliči Velké Británie rozhodli vystoupit z EU. Zároveň je Unie vystavena tlaku migrantů, kteří proudí do Evropy. Brexit a migrační situaci označil za klíčové výzvy slovenského předsednictví také Ivan Korčok, zmocněnec slovenské vlády pro předsednictví Slovenska v Radě EU. Ten řekl, že slovenské předsednictví by mělo zabránit fragmentaci EU, která hrozí v důsledku dvou výše zmíněných výzev.
Slovenské předsednictví vzbuzuje pochybnosti v Bruselu týkající se jeho nezkušenosti.
(zdroj: eu2016.sk)
Slovenské předsednictví je součástí trojice předsednictví nizozemského, slovenského a maltského. Všechny tři státy se shodly na prioritách, mezi které patří například jednotný digitální trh, energetická unie, zlepšení postavení EU ve světě, posílení její atraktivity a posílení růstu s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Společné prohlášení rovněž zdůrazňuje důležitost lidského kapitálu a potřebu sociální inkluze a genderové rovnosti.
Kromě těchto dvou hlavních výzev vychází priority slovenského předsednictví z tzv. Strategické agendy pro Unii v čase změn přijaté v roce 2014. Z konkrétních priorit je možné zmínit například jednotný digitální trh, jehož důležitost a dopad na život občanů celé Unie vyzdvihl také slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.
Slovensko také klade důraz na energetickou bezpečnost, která úzce souvisí s budováním energetické unie a s diverzifikací zdrojů a tras. Rovněž plánuje zaměřit se na efektivnost a spravedlnostsystémů sociální ochrany a sociálního zabezpečení. Klade si za cíl prosazování přístupu, který zamezí zneužívaní sociálních systémů, zabezpečí sociální ochranu pracovníků a zachová jejich volný pohyb.
V oblasti řešení uprchlické krize si slovenské předsednictví za svou úlohu stanovilo zabezpečení lepšího propojení mezi migrací, bezpečností a zahraniční politikou. To souvisí s avizovaným přehodnocením základních prvků řízení migrace. Do toho by měl být zahrnut návrh na zásadní reformu dublinského systému a návrh na posílení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a dále také přetvoření agentury Frontex na Evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Co se týče vztahů se třetími státy, zaměří se slovenské předsednictví především na země Východního partnerství a na řešení problémů souvisejících s migrační krizí.
V návaznosti na nedávné referendum, ve kterém britští voliči rozhodli o vystoupení Spojeného království z EU, se Miroslav Lajčák nechal slyšet, že respektuje rozhodnutí britských voličů, avšak využije všech dostupných prostředků, které by proces vystoupení dokázaly zvrátit.
Kritiku rovněž vzbuzují nedávná prohlášení slovenského premiéra Fica ohledně muslimů a islámu.
(zdroj: eu2016.sk)
Očekává se, že během slovenského předsednictví podá Británie oficiální žádost o vystoupení, které by mělo proběhnout v souladu se Článkem 50 Lisabonské smlouvy. Úloha slovenského předsednictví však bude v souvislosti s brexitem pravděpodobně jen omezená a vzhledem k nedávným prohlášením premiéra Camerona je možné, že k podání oficiální žádosti ani nedojde. Může se tedy stát, že v období slovenského předsednictví proběhnou mezi Británií a ostatními členskými státy EU jen neoficiální jednání.
V souvislosti s migrační krizí už dříve Ivan Korčok vyjádřil, že úloha slovenského předsednictví by měla spočívat ve zjednodušení dialogu ohledně řešení migrační krize mezi členskými státy. Slovensko by také chtělo překonat rozdělení členských států na západní a východní tábor a působit spíše jako most mezi nimi. Toto prohlášení slovenského zmocněnce se však může jevit jako příliš odvážné už jen proto, že Slovensko patří spolu s dalšími státy Visegrádské skupiny k největším odpůrcům společného řešení migrační krize na unijní úrovni. Je tedy otázkou, zda slovenské předsednictví dokáže překonat svůj vlastní postoj a prosazovat konsenzuální řešení, které by alespoň částečně odráželo postoje všech členských států.
Slovenské předsednictví rovněž vzbuzuje určité pochybnosti v Bruselu a ostatních členských státech. Tyto pochybnosti se týkají především jeho nezkušenosti v této oblasti a již zmíněným postojem k migrační krizi. Mnozí evropští diplomaté vyslovují obavy, zda je Slovensko schopné vést rozpolcenou EU právě v čase silných migračních tlaků. Kritiku rovněž vzbuzují nedávná prohlášení slovenského premiéra Fica ohledně muslimů a islámu.
Můžeme tedy konstatovat, že slovenské předsednictví má relativně vysoko nastavené cíle. Na druhou stranu však zůstává sporné, zda relativně malá země s vyhraněným postojem k uprchlické krizi dokáže těchto cílů alespoň zčásti dosáhnout. Obzvlášť problematické pak bude utváření postoje k výsledku britského referenda už jen proto, že se jedná o něco úplně nového. Vliv na naplnění priorit slovenského předsednictví může mít rovněž vnitropolitická situace a současné problémy uvnitř vládní koalice. Slovenské předsednictví má však šanci dosáhnout určitého úspěchu například v oblasti digitálního trhu, naopak řešení migrační krize při současném postoji zemí Visegrádské skupiny velkou naději na úspěch neslibuje.
Ivan Raffaj působí jako externí spolupracovník analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.
