Co se v posledních dnech na Ukrajině odehrává?
V sobotu 8. října došlo k silnému výbuchu na Kerčském mostě, který spojuje pevninské Rusko s Rusy okupovaným poloostrovem Krym. V důsledku tohoto výbuchu došlo k propadu dvou pylonů a poškození železnice, na které se v té době nacházel nákladní vlak s palivovými cisternami.
O dva dny později Rusko zahájilo masivní letecký útok na ukrajinská oblastní města. Zasaženo bylo prakticky celé území Ukrajiny od Charkova na východě, přes Dněpr na jihu Ukrajiny až po Kyjev či Lvov. Došlo k poškození mnoha objektů kritické infrastruktury a mnoho měst a oblastí tak po nějakou dobu zůstalo bez elektrického proudu a vody. Nálet se opakoval také dnes ráno. Zasaženo bylo Zaporoží či kritická infrastruktura ve Lvově. V důsledku těchto útoku bylo zabito nejméně 19 lidí a přes 100 bylo raněno.
Jaká je síla ukrajinské protivzdušné obrany?
I když ukrajinské ozbrojené síly disponují řadou systémů protivzdušné obrany, ať už typu S-300 nebo MANPADY typu Stinger, ani ty nemohou v případě strategických leteckých úderů Ruska zachytit všechny rakety. Nehledě na tyto limitace jsou ale Ukrajinci velice efektivní, neboť během včerejších plošných náletů dokázali sestřelit víc než polovinu raket.
Co by měla česká vláda udělat?
Česká vláda, jakožto vláda předsedající země Evropské unie, by měla z této pozice vyvinout mnohem větší úsilí při přesvědčování spojenců, aby poskytli některé systémy protivzdušné obrany Ukrajině. Očekávané dodávky německých systémů IRIS-T a Spojenými státy dodávané komplexy NASAMS sice mohou v dlouhodobém horizontu pozici Ukrajiny vylepšit, nicméně je nutné chápat, že ZSU potřebují posílit svůj protivzdušný deštník co nejdříve. Některé členské státy EU a NATO disponují sovětskými systémy S-300, s nimiž ukrajinští vojáci již nyní umí zacházet. Z tohoto důvodu je nutné vyvinout veškeré úsilí a tyto spojence přesvědčit.
