Byli jsme osloveni ČTK s žádostí o komentáře k vybraných aspektům úspěšnosti české diplomacie. Níže uvádíme naše komentáře:
Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty:
- Jako relativně úspěšné lze hodnotit stále probíhající české předsednictví Visegrádské skupině, kde se české diplomacii podařilo zorganizovat řadu společných koordinačních schůzek a společných pozic. Českou diplomacii je potřeba pochválit za to, že je Česko v porovnání s vývojem v Polsku a Maďarsku vnímáno jako nejkonstruktivnější visegradský stát.
- Velkým úspěchem je spuštění projektu Prague European Summit, který se osobně postavil ministr zahraničí. Praha tak dala Evropě fórum pro strategickou debatu o směřování evropské integrace.
- Česká vláda správně udržuje fungující zastupitelský úřad v Sýrii, který slouží našim spojencům a je vysoce ceněn.
- MZV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy dokázalo také připravit aktualizované strategické dokumenty, které jsou rozumné a kvalitní – zejména jde o Koncepci zahraniční politiky ČR a Bezpečnostní strategii ČR.
- Pochvalu si zaslouží MZV za proces revize zahraniční politiky, do které zapojilo externí experty z řad odborné veřejnosti.
Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty:
- V tématu ruské agrese a dění na Ukrajině sice zpočátku ministr zahraničí aktivně vyvažoval prezidentův čistě prokremelský postoj, nicméně v posledním roce se téměř vypařil. Dlouhé protahování ratifikace Asociační dohody EU s Ukrajinou bylo ministrovou chybou.
- V tématu boje proti kremelské dezinformační kampani sice MZV podpořilo vyslání českého experta do týmu strategické komunikace v Evropské službě vnější akce, či finančně podporuje kvalitní ukrajinský projekt StopFake, nicméně česká státní správa nepřišla s hmatatelnou a celkově strategičtější reakcí na již dva roky trvající kremelskou dezinformační ofenzivu. To lze hodnotit jako zaspání či snahu vyhnout se i vnitropoliticky nepříjemnému a složitému tématu. Příklady pobaltských administrativ nicméně ukazují, že možných smysluplných institucionálních reakcí je celá řada – například jde o specializované týmy a projekty v oblasti strategické komunikace.
- V oblasti lidských práv sice nadále pokračují projekty a podpora v oblastech, kde jsou svoboda a demokracie potlačovány. Nicméně česká diplomacie přestává hrát na venek lídra a ztrácí tak viditelnou pozici v jedné z mála oblastí, kde byla aktivita ČR tradičně ceněna. V některých případech jasného porušování lidských práv, například Ázerbájdžánu, pak MZV mlčelo.
- Slabinou personální politiky MZV je podle řady kariérních diplomatů zejména množství mladých sociálních demokratů, kteří před platností nového zákona o státní službě vstoupili do řad diplomatického sboru mimo zavedený výběrový systém, například Diplomatickou akademii.
- Vláda také často ustupuje prezidentovi při výběru nových velvyslanců a na klíčové velvyslanecké posty ho nechává dosazovat své lidi s pochybným profilem. Po Moskvě tak prezident obsadil strategicky důležitou ambasádu ve Washingtonu – tentokrát ředitelem svého zahraničního odboru, který poslední tři roky strávil budováním Zemanovy pozice jako trojského koně Ruska uvnitř EU a NATO. To je jednoznačným politickým selháním vlády, která na to kývla.
- České diplomacii se ale celkově jen málo daří opravovat obraz ČR jako spolehlivého spojence, který prezident Zeman systematicky boří. To však není jen rolí diplomatů, kterým často chybí zadání a jasná linie, nýbrž politického rozhodnutí vlády. Tento politický tlak relativně zafungoval při předpokládaném prezidentově vystoupení na vojenské přehlídce v Moskvě v květnu 2015, ovšem vláda se střetům s prezidentem téměř vyhýbá a před Zemanovým jednáním v zájmu Ruské federace zavírá oči.
- Česká diplomacie až na výjimky zůstává reaktivní. K zásadním chybám dochází jen sporadicky, nicméně úspěchů je jak šafránu. Celkově lze práci české diplomacie za polovinu mandátu této vlády hodnotit jako nevýraznou a průměrnou, školním hodnocením by byla trojka.
Radko Hokovský působí jako výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
Jakub Janda působí jako zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty.
