Foto: Unsplash.com
Co se děje?
Maďarsko právě zažilo historické parlamentní volby, které ukončily šestnáctiletou vládu premiéra Viktora Orbána a systém označovaný za „volební autokracii“. Jeho nástupcem se stal Péter Magyar, bývalý člen Orbánovy strany, který Orbána porazil s téměř 70 % hlasů. To znamená, že jeho strana Tisza bude v parlamentu disponovat nadpoloviční většinou.
Magyar slibuje obnovit systém brzd a protivah a udělat z Maďarska opět demokracii a právní stát. Hlavní prioritouMagyarovy vlády bude uvolnění 18 miliard eur z fondů Evropské unie (EU), které byly zmrazeny kvůli Orbánovu ústupu od demokracie. Brusel bude před uvolněním těchto prostředků čekat hmatatelné důkazy o reformách. Další klíčové reformní priority Magyara se soustředí na domácí otázky, jako je vytvoření nové ústavy omezující počet funkčních období premiéra, zřízení protikorupčního úřadu nebo obnovení nezávislosti tisku.
Jaké jsou širší souvislosti?
Za posledních 16 let se Maďarsko stalo nejvíce pročínským členským státem EU, přičemž spolupráce s Čínou se týká obchodu, investic a technologií i bezpečnostních otázek. V roce 2024 podepsaly obě země „Odolné všestranné strategické partnerství pro novou éru“ (All-Weather Comprehensive Strategic Partnership for the New Era), které dále posílilo jejich hospodářské a politické vazby. Co se týče indopacifického regionu, Orbánova vláda nazývala orientaci maďarské zahraniční politiky „ekonomickou neutralitou“ a prezentovala Budapešť jako most mezi Východem a Západem, spíše než jako účastníka bezpečnostní architektury regionu. Navzdory Orbánovým osobním vazbám na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho podpoře republikánského hnutí MAGA je zřejmé, že čínsko-maďarské vztahy se během jeho funkčního období neustále prohlubovaly.
Je však nepravděpodobné, že by konec Orbánovy éry znamenal zároveň radikální obrat ve vztazích mezi Čínou a Maďarskem, jelikož Magyar žádné zásadní změny v obchodních vztazích Maďarska s Čínou zatím nenavrhl. Po Magyarově drtivém vítězství vyjádřil mluvčí čínského ministerstva zahraničí ochotu Pekingu rozvíjet vztahy i s novou maďarskou vládou, přičemž je v plánu klást důraz na vzájemnou a oboustranně prospěšnou spolupráci. Ekonomickou závislost Maďarska na Číně nelze odstranit ze dne na den. Typickým příkladem je postavení Maďarska jako druhého největšího příjemce čínských přímých zahraničních investic do výroby elektromobilů v letech 2013 až 2024. To přispělo k prohlubování obchodního deficitu s Čínou a k posílení ekonomické závislosti Maďarska na Pekingu. Ministryně zahraničí designovaná Tiszou, Anita Orbán (náhodná shoda jmen), naznačila, že ekonomické vazby s Čínou jsou zásadní, a zároveň zdůraznila, že Maďarsko by již nemělo v rámci EU vybočovat a oslabovat evropskou soudržnost ve prospěch Moskvy nebo Pekingu. Zřejmé zatím je, že na rozdíl od konfrontačního postoje končící vlády vůči Bruselu se maďarská zahraniční politika bude nyní více přibližovat pravidlům EU. V tomto ohledu bude Budapešť pravděpodobně postupovat opatrněji při navazování vztahů s Pekingem v rámci evropských fór.
Proč je to důležité?
Výsledek těchto voleb je důležitý, neboť vrhá světlo na širší strategická rozhodnutí týkající se geopolitické orientace Maďarska. Magyarovo vítězství má význam pro jednotu EU, protože jasně dokazuje, že stále existuje prostor pro středopravicovou politiku, která je konzervativní, aniž by byla neliberální, a proevropská, aniž by byla politicky bezmocná. Pokud jde o zahraniční vztahy Maďarska, je na jedné straně předvídatelné, že Magyar zaujme k udržení ekonomických vztahů s Čínou pragmatický přístup. Na druhé straně musí Budapešť přijmout novou diplomatickou strategii vůči Washingtonu, který nyní ztratil svého nejvěrnějšího evropského spojence. Geopolitická pozice Maďarska v indopacifickém regionu bude nakonec záviset na tom, jak citlivě se Magyarova administrativa vypořádá s neustále se zhoršujícími vztahy mezi USA a Čínou.