Máme tady další týden a s ním i náš pravidelný příspěvek z témat, jež aktuálně hýbou děním v Evropě i ve světě. Přestože okurková sezóna v EU je v plném proudu, podařilo se nám vybrat celkem pět zajímavých studií, které nyní přinášíme. Tento týden se ve studiích budeme zabývat především problémy mladých lidí v souvislosti se zaměstnaností a řešením dlouhodobých konfliktů a jejich dopadů.
Zatímco první studie navrhuje vydat se cestou industrializace a dát tak práci mladým lidem, druhá doporučuje, jak reformovat vzdělávání mladých v nestabilních oblastech nejen za účelem jejich zaměstnatelnosti, ale především kvůli stabilizaci oblasti. Třetí studie analyzuje, jak může EU pomoci Johnu Kerrymu při řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a čtvrtá nastiňuje současné třecí plochy v britsko-španělském sporu o Gibraltar. V poslední studii se vracíme přímo do středu Evropy a zamýšlíme se nad dopady německé “zelené energetiky” a nového Zákona o obnovitelné energii v Německu, kterým se zabývá Evropský soudní dvůr.
Nezaměstnanost mladých? Čas na reindustrializaci!
Youth Unemployment? Time for Re-industrialisation!
Patryk Toporowski; The Polish Institute of International Affairs
Nezaměstnanost mladých lidí v EU v roce 2012 dosáhla svého rekordu a v letošním roce není na obzoru viditelné zlepšení. Situace se ve skutečnosti zhoršuje. V červnu 2013 dosáhla nezaměstnanost 23 % mezi aktivními lidmi mladšími 25 let. Takto vysoká nezaměstnanost má politické, sociální i ekonomické důsledky. Ztráta lidského kapitálu mladé generace může zásadně poškodit evropskou konkurenceschopnost, zvyšování společenského napětí naopak ovlivnit volební výsledky.
Předkrizový předpoklad, že dobré vzdělání a odborná příprava zvýší šance na získání práce, se překvapivě ukázal být mylný. Vzdělaní mladí lidé vybavení několika jazyky mají ve skutečnosti velké problémy najít jakékoliv zaměstnání, natož pak slušnou práci. Mohou spoléhat nanejvýš na špatně placené či dokonce neplacené stáže, bez možnosti povýšení na regulérní pracovní pozice. Nedávno např. mladí lidé v Bruselu – především stážisté unijních institucí, členové bruselských think-tanků a společností – zorganizovali tzv. Sandwich Protest, aby upozornili na podmínky, kterým mladí lidé ve městě čelí.
Lídři EU tomuto problému již přisoudili vysokou prioritu a ohlásili sérii protiopatření. Na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých již bylo např. v rámci napnutého unijního rozpočtu vyčleněno téměř 6 miliard euro. Tyto programy jistě přinesou mnoho pozitivních efektů, nicméně Patryk Toporowski, z Polského institutu mezinárodních vztahů, podotýká, že nemohou vyřešit základní problém, kterým je fakt, že firmy nenabírají nové lidi. Prvořadým cílem tak musí být podpoření stabilního růstu hospodářství, a to nejlépe opětovnou industrializací a modernizací ekonomiky EU. Lekce z pohledu do zahraničí praví, že průmyslová výroba je klíčem. Produkce špičkové technologie a kvalitního zboží by zejména v zemích střední a východní Evropy dokázala podpořit ostatní hospodářské sektory a inovace. Je proto v zájmu těchto států učinit z řešení příčin nezaměstnanosti téma budoucích summitů EU a snažit se náležitě využít prostředky poskytnuté novými programy.
Znovuzískaná budoucnost? Poznatky o vzdělávání mladých lidí v nestabilních oblastech
Regaining a Future? Lessons Learned from Education of Young People in Fragile Situations
Birgitte Lind Petersen; Danish Institute for International Studies
V nestabilních oblastech světa, například těch postižených válečným konfliktem, se nepříznivost životních podmínek těžce dotýká především mladých lidí. Postižen je obvykle i vzdělávací systém dané země. Zároveň jsou však právě mládí lidé a možnost vzdělávání vnímány v těchto oblastech jako hlavní představitelé naděje na lepší budoucnost, mír a úspěšný rozvoj. Studie Birgitte Lind Petersenové zkoumá existující zkušenosti se vzděláváním mladých lidí v nestabilních oblastech. Ze zjištěných poznatků následně vyvozuje praktická doporučení dárcům a sponzorům tak, aby jejich pomoc byla co nejefektivnější, nejen, co se týče vzdělávání samotného, ale i jeho pozitivních vlivů na řešení dané krizové situace v širším kontextu. Proto kromě nutnosti dlouhodobého financování vzdělávání zdůrazňuje především potřebu podporovat pozitivní vedlejší efekty vzdělávání, jako jsou schopnost redukovat násilí, zmírňovat existující nerovnosti ve společnosti, protože právě na nich je často konflikt založen, a vytvářet nové hodnoty, vzory a sociální vztahy.
Analýza se věnuje třem různým typům vzdělávání v nestabilních oblastech. Prvním je existující střední stupeň vzdělávání. Zde je třeba nejen zajistit přístup ke vzdělávání a jeho bezpečnost, ale také úpravu používaných osnov a výukových metod tak, aby podporovaly rovnost, mír a zdárný rozvoj oblasti. Ty současné totiž často vedou spíše k rozdmýchávání konfliktu než k jeho řešení. Druhým typem je tzv. zrychlené studium určené mladým lidem, kteří z důvodu války nedokončili školní docházku nebo do ní ani nikdy nenastoupili. Často jsou to bývalí dětští bojovníci nebo uprchlíci. Zrychlené vzdělání na úrovni základní školy jim umožní dohnat tuto ztrátu a lépe se začlenit do společnosti. Je však třeba zajistit oficiální uznávání takto získaného vzdělání. Třetím typem je potom technická a odborná příprava, zaměřená přímo na zaměstnatelnost mladých lidí. Aby mohla být efektivní, je důležité, aby byla založena na pečlivé analýze místního trhu. Klíčem k úspěchu jakékoli pomoci však vždy zůstává zejména zapojení místní komunity a respektování jejích specifických potřeb.
Jak může EU pomoci Kerrymu v mírových rozhovorech mezi Izraelem a Palestinou
How the EU can help Kerry with Israeli and Palestinian peace talks
Clara Marina O’Donnell; Centre for European Reform
Vyřešit izraelsko-palestinský konflikt je běh na velmi dlouhou trať. Po bývalé ministryni zahraničí Spojených států, Hillary Clintonové, převzal funkci John Kerry, který ihned po nástupu prohlásil, že se zasadí o obnovu mírových rozhovorů. EU na něj navázala příslibem pomoci v americké iniciativě. Navzdory tomuto slibu si mnozí Izraelci myslí, že i přes velmi úzké vztahy se Unie dostatečně nevěnuje jejich problému, potažmo jejich bezpečnosti.
Tomuto slibu dala vážnou trhlinu Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová, která na pozadí pokračujících rozhovorů mezi USA, izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, prohlásila, že EU by nadále neměla podporovat granty a stipendii vzdělávací instituce sídlící v tolik kritizovaných izraelských osadách.
Hlavní slovo ve vyjednávání drží především USA, avšak ani EU by neměla zůstávat pozadu. Tento krok ze strany EU se vůbec nezamlouval prezidentu Netanjahuovi, který požádal Johna Kerryho, aby se zasadil o jeho zastavení. Role EU v mírovém procesu by mohla být hlavně v ekonomickém tlaku, neboť ekonomika Izraele je s ní úzce spjata a Evropská komise pomáhá také Palestině více jak 500 miliony € ročně na její obnovu. Ekonomický tlak může být velmi významný pro obnovu mírového procesu mezi Izraelem a Palestinou. Dalším příspěvkem by mohly být mírové jednotky, které by se staraly o obnovu mírového procesu a zabránění dalšího násilí.
I přes koordinované transatlantické úsilí nejsou rodící se vyhlídky míru ideální. Nadále však stojí za to pokračovat v rozhovorech a snažit se bránit dalšímu krvavému násilí a vysídlování obyvatelstva. John Kerry si asi představoval jednodušší nástup do úřadu, s pomocí EU však může učinit velký pokrok.
Mezi mlýnskými kameny: Porušuje Španělsko evropské právo, když ztěžuje život obyvatelům Gibraltaru?
Between a rock and a hard place: Is Spain breaching EU law by making life difficult for Gibraltarians?
Open Europe
Čas od času se do našeho povědomí dostane věčné jablko sváru britsko-španělských vztahů – otázka Gibraltaru. Počátky tohoto sporu sahají až do roku 1713, kdy bylo toto drobné území Utrechtskou smlouvou trvale postoupeno Velké Británii. Nedávné události vzbuzují otázku, zda již Španělsko nejedná proti právu EU a má-li Británie šanci na úspěch s případnou žalobou u Evropského soudního dvora.
O co se to vlastně tentokrát jedná? Zatímco Britové uvažují kolem Gibraltaru vybudovat umělý útes, aby se tak bránili před „nájezdy“ španělských rybářů, Španělé zavedli přísné hraniční kontroly osob cestujících na Gibraltar a také výběr poplatků ve výši 50 € za automobil překračující hranici. Výsledkem jsou až 7 hodin trvající fronty na hranicích v obrovském horku. Nejenže tak Španělsko ohrožuje pracovní příležitosti tisíců svých občanů, kteří pracují právě na Gibraltaru, právě v době, kdy se samo potýká s ekonomickými problémy, ale také naráží na klauzule o zákazu diskriminace v EU či o volném pohybu.
Článek 45 ve Smlouvách o EU se staví proti diskriminaci v oblasti volného pohybu pracovníků, ať už na základě státní příslušnosti, nebo jiného důvodu. Občané EU mají dle Smluv právo volného pohybu, právo žít a pracovat v jiném členském státě. Podle britské strany španělská kontrola zabraňuje obyvatelům Gibraltaru využívat těchto práv. Protože ale Británie nepatří do Schengenského prostoru, kontroly na vnitřních hranicích mohou být uplatňovány, nicméně dle Komise mají být přiměřené. Jaké dopady vágních formulací ve Smlouvách o EU lze v případném soudním sporu očekávat?
Co čeká „zelené“ Německo: EU prozkoumává Zákon o obnovitelné energii
What’s next for “green” Germany: The EU probing Renewable Energy Act
David Grodzki, European Student Think Tank
Bez energie by se náš svět zastavil. Toto tvrzení platí zejména pro vysoce rozvinuté evropské ekonomiky. Evropská unie si stanovila cíle do roku 2020 tzv.“3×20“, což znamená snížení emisí skleníkových plynů o 20 % v porovnání s naměřenou hodnotou v roce 1990, zvýšení energetické účinnosti o 20 % a zvýšení využívaní energie z obnovitelných zdrojů též o 20 %. Některé členské státy tyto cíle pochopily jako šanci reorganizovat své staré ekonomické struktury. Německo se poměrně rychle dostalo na vrchol mezi producenty zelené energie v Evropské unii. Německý Zákon o obnovitelné energii se zabývá především ochranou investic díky garantované výkupní ceně a prioritním připojením „zelených“ generátorů do rozvodné sítě.
Evropská komise může zahájit oficiální „sondu“, zda německý zákon porušuje právo hospodářské soutěže. Německá vláda se však ničeho neobává. Je potřeba si uvědomit, že německý Zákon o obnovitelné energii je víc než jen podpora rozvoje zelené energie. Každý uživatel doplácí tím, že platí své účty. Německý zákon o obnovitelné energii kompenzuje vysoké účty za elektřinu různými slevami, které jsou určené pro firmy se spotřebou vyšší než 10 Kwh/a.
Problémem je garantovaná výkupní cena po dobu dvaceti let. Abychom si ilustrovali, jak velké daňové zatížení přináší německý Zákon o obnovitelné energii běžným občanům, zmíníme odhad německého největšího zákaznického portálu Verivox, který říká, že zhruba 50 % ročního vyúčtování průměrné domácnosti za elektřinu budou tvořit převážně daně.
Evropský soudní dvůr má rozhodnout, zda Evropská unie poskytne Německu dotace. Bez ohledu na rozhodnutí ESD, je pravděpodobné, že příští německá vláda bude muset změnit Zákon o obnovitelné energii, aby byl v souladu s právem hospodářské soutěže EU, zejména s vizí EU v oblasti společného energetického trhu.
Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.
Pokud chcete naše další exkluzivní rozhovory (například s Hynkem Kmoníčkem), názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.