Vláda by měla zveřejnit důraznou reakci na ruské kybernetické útoky proti českým institucím

Ruské zpravodajské služby útočí na kybernetickou síť českého ministerstva zahraničních věcí minimálně od roku 2017, což potvrzují veřejné zdroje i BIS. Došlo k vykradení tisíců diplomatických zpráv a kompromitaci stovek emailových schránek, včetně korespondence samotného ministra zahraničí. V červnu 2019 došlo k další vlně útoků na českou diplomacii, za kterými dle informací Deníku N z bezpečnostní komunity stojí opět ruské zpravodajské služby.

Český stát je tak pod dlouhodobým a systematickým útokem ruského státu. Vláda ČR by měla tento fakt otevřeně pojmenovat a adekvátně reagovat, jelikož není možné, aby Ruská federace beztrestně vykrádala české instituce.

Na bilaterální úrovni by měl být z Moskvy stažen český velvyslanec ke konzultacím a česká diplomacie by měla z pražské ambasády Ruské federace vyhostit několik ruských vojenských zpravodajců jako symbolický akt odporu proti útokům vedených ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Na multilaterální úrovni by česká vláda měla v rámci NATO pomocí článku 4 Washingtonské smlouvy požadovat svolání Severoatlantické rady ke konzultacím, kde by spojencům ČR předložila vyhodnocení dosavadních útoků proti ČR a požadovala by společné stanovisko Aliance, které odsoudí toho ruské nepřátelské jednání. Řada aliančních států dnes čelí podobným útokům a přesně k podobným kolektivním krokům NATO slouží, byť tentokrát nepůjde o vojenskou reakci na ruské agresivní operace.