Search
Close this search box.

Pokusy USA o zapojení Číny v otázkách klimatu

Co se děje?

Americký vyslanec pro klima John Kerry navštívil minulý týden (16.-19. července 2023) Čínu, aby se pokusil zlepšit bilaterální vztahy skrze otázku klimatu. Je již třetí vysoce postavený americký úředník, který letos Čínu navštívil. Setkal se s premiérem Li Čchiangem (李强), svým protějškem Sie Čen-chuem (解振華) a Wang Im (王毅), zastupujícím tehdejšího ministra zahraničí Čchin Kanga (秦剛), který se několik týdnů neukázal na veřejnosti, aby projednali spolupráci mezi Čínou a USA v otázce klimatu.

O čem se jednalo a mohly by dvě největší světové velmoci a znečišťovatelé zlepšit současné napětí tím, že se zaměří na neutrálnější téma, jako je klima?

 

Kontext

Současné americko-čínské vztahy jsou nejhorší v novodobé historii. Během loňské konference o změně klimatu v Šarm aš-Šajchu (COP 27) Washington a Peking obnovily svůj dialog o klimatu, který byl stejně jako další témata přerušen v důsledku návštěvy Nancy Pelosi na Tchaj-wanu v srpnu 2022. Obě strany proto nyní hledají společná témata, aby udržely určitou míru interakce. Jedním z takových témat by mohla být právě spolupráce v otázkách klimatu.

Načasování Kerryho návštěvy zároveň nemohlo být příhodnější. V posledních týdnech celá planeta čelila extrémnímu počasí. Čínu trápí záplavy a dusivé vlny veder zatímco USA vydávají varování před záplavami, tornády a požáry z horka. Podle zprávy Evropské komise Čína i USA zaznamenaly v roce 2021 nárůst emisí CO2 a zůstávají největšími znečišťovateli na světě. V závěsu za nimi je EU.

Na programu Kerryho cesty byla diskuse o snížení emisí CO2, omezení spotřeby uhlí, omezení odlesňování a pomoc rozvojovým zemím zmírnit dopady změny klimatu. USA by rády viděly Čínu zastavit výstavbu nových uhelných elektráren a také aby přispívala do mezinárodních fondů na řešení globálních klimatických problémů.

Čínská strana by oproti tomu nejspíš chtěla, aby USA zrušily svá nedávná cla na solární panely vyráběné v Číně. Peking také s nelibostí sleduje navrhované zdanění na zahraniční ocel a hliník, které by ovlivnilo čínský export. Je však velmi nepravděpodobné, že by tyto požadavky byly vyslyšeny.

 

Klima jako rukojmí

Po prvním dni schůzek Kerry tweetoval: „…klimatická krize vyžaduje, aby dvě největší světové ekonomiky spolupracovaly na omezení oteplování Země. Musíme přijmout naléhavá opatření na mnoha frontách, zejména pokud jde o problémy s uhelným a metanovým znečištěním. Během setkání ve Velké síni lidu řekl Kerry Wang Imu: “Doufáme, že to může být začátek nové definice spolupráce a schopnosti vyřešit vzájemné rozdíly.” Zatímco USA by rády viděly spolupráci v oblasti klimatu odděleně od politiky a dalších třecích ploch ve vzájemných čínsko-amerických vztazích, Čína to vnímá jinak.

Když americká ministryně financí Janet Yellen během své návštěvy v Pekingu začátkem tohoto měsíce vyzvala Čínu, aby přispívala do mezinárodních klimatických fondů, Peking odmítl. Čína profituje ze svého statutu „rozvojové země“ podle Rámcové úmluvy o změně klimatu OSN, což znamená, že nemusí dodržovat stejné standardy jako „rozvinuté země“, které musí finančně a technicky podporovat „přechodové ekonomiky“.

Na národní konferenci o ochraně životního prostředí v úterý minulý týden Si Ťin-pching řekl: „Čína půjde svou vlastní cestou ke snížení emisí CO2.“ Ujistil však, že odhodlání Číny splnit cíle „dvojího uhlíku“ (雙碳) – tedy dosáhnout uhlíkového vrcholu do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060 – je „neochvějné“.

I když obě země uznávají globální ekologickou krizi a samostatně proti ní činí kroky, skutečná bilaterální spolupráce na řešení klimatické krize je jen prázdná fráze. Čínští lídři nechtějí udržet klima nezávislé od jiných politických témat, jako je například nezávislost Tchaj-wanu. Během Kerryho návštěvy dal Peking jasně najevo svůj postoj – Čína nemá ráda, když jí USA radí, co by měla dělat. Kerry, který jménem USA podepsal Pařížskou dohodu se svou vnučkou na klíně, tak pravděpodobně opouštěl jednací stůl zklamaný.