Search
Close this search box.

Pochopení svobody náboženského vyznání a víry na Tchaj-wanu: Pohled komunity migrantů

Mešita Longgang ve městě Tchao-jüan na Tchaj-wanu, založená v roce 1962. Foto: Olimpia Kot-Giletycz

Co se děje?

Jako jedna z předních demokratických zemí v Asii v oblastech jako je svoboda tisku nebo inkluze LGBTQI+, deklaruje Tchaj-wan také svůj závazek vůči svobodě náboženského vyznání. V posledních letech se spolu s rozšiřováním migrantské komunity výrazně zvýšil počet muslimů a katolíků. Mnozí migrantští pracovníci však nemají možnost účastnit se bohoslužeb stejně jako místní. Zatímco muslimští migranti v současné době dodržují svatý měsíc ramadán a připravují se na oslavy svátku Íd al-Fitr, katolíci se připravují na Velikonoce. Přesto zůstává otevřenou otázkou, do jaké míry budou zaměstnavatelé respektovat jejich náboženskou svobodu.

 

Jaké jsou širší souvislosti?

Ústava Čínské republiky (Tchaj-wanu), která slouží jako základní zákon Tchaj-wanu, zaručuje náboženskou svobodu. Článek 13 kapitoly I obecných ustanovení uvádí, že „lidé mají svobodu náboženského vyznání“. Téměř 30 procent Tchajwanců vyznává tradiční lidová náboženství, téměř 20 procent je buddhistů, přes 18 procent taoistů a necelých 24 procent obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství. Protestanti tvoří 5,5 procent, I-kuan-tao (一貫道) 2,2 procent a katolíci představují 1,4 procent věřících. Mezi příslušníky dalších náboženských skupin patří židé, sunnitští muslimové, Tien Ti Chiao (天帝教, Učení nebeského císaře), Tien Te Chiao (天德教 Učení nebeských ctností), Zailismus (在理教), Prekosmické spasitelství (皈依道, Guiyidao) a mnoho dalších. V reakci na americké iniciativy na podporu náboženské svobody jmenoval Tchaj-wan v roce 2019 svého prvního velvyslance pro náboženskou svobodu. Pusin Tali je presbyterián a člen austronéské domorodé skupiny Atayal. V roce 2023 uspořádaly Centrum pro studium nových náboženství (CESNUR) a organizace Human Rights Without Frontiers (HRWF) na Tchajwanské národní univerzitě mezinárodní fórum o míru a lidských právech, svobodě náboženského vyznání nebo víry.

Jedním z hlavních problémů souvisejících se situací v oblasti lidských práv na Tchaj-wanu je diskriminační zacházení s migrantskou komunitou. To zahrnuje i porušování jejích náboženských svobod. Počet migrantských pracovníků na Tchaj-wanu od otevření pracovního trhu v roce 1992 výrazně vzrostl, na více než 700 000 osob. Většina migrantských pracovníků pochází z jihovýchodní Asie, z toho je přibližně 250 000 vietnamských dělníků, kteří jsou převážně buddhisté, a dále 240 000 Indonésanů, převážně muslimů. Naproti tomu většina ze 149 000 pracovníků z Filipín jsou katolíci. Kvůli nedostatku pracovních sil a také skutečnosti, že zákon o pracovních standardech nezahrnuje pracovníky v domácnosti a pečovatele, je migrantským pracovníkům vykonávajícím tyto práce často odepřen den volna, a nemohou se tak účastnit náboženských obřadů. Vzhledem k počtu pečovatelů a domácích pracovníků je o možnost účastnit se obřadů připraveno více než 200 000 lidí týdně. Objevily se také případy nucení muslimských pracovníků ke konzumaci vepřového masa, což je v rozporu s islámskými zásadami. 

 

Proč je to důležité?

Trh pracovních sil na Tchaj-wanu se zmenšuje v důsledku nízké porodnosti. Odhaduje se, že Tchaj-wan se do roku 2025 stane „superstarou společností“. Jeho závislost na migrantských pracovnících tak v budoucnu jen poroste. Vzhledem k tomu, že vláda plánuje více pracovat s migrantskými pracovníky, je třeba lépe porozumět jejich právům a kulturnímu prostředí, včetně práva na konání pobožností, a identifikovat a řešit nedostatky souvisejících předpisů.