V Číně právě probíhají „dvě zasedání“ – sjezdy Všečínského shromáždění lidových zástupců (kterému se v zahraničním tisku přezdívá „čínský parlament“) a Čínského lidového politického poradního shromáždění. Jednou z hlavních agend mají být další změny volebního systému v Hongkongu tak, aby na rozhodujících pozicích napříště seděli už jenom kandidáti loajální KS Číny. Systematické úsilí Pekingu o zničení zbytků autonomie města zesílilo poté, co loni v létě vešel v platnost Zákon o státní bezpečnosti, který potenciálně kriminalizuje jakýkoli náznak politické opozice. Od té doby došlo k závažným incidentům dokládajícím rozklad politického systému v Hongkongu: od volání po „vlasteneckých“ politicích, přes požadavek na volené úředníky přísahat loajalitu – ovšem tak, jak ji chápe Peking, až po zavedení prvků „státní bezpečnosti“ do vzdělávacího systému nebo věznění nezávislých novinářů. Zatím posledním kouskem bylo zatčení 47 demokratických aktivistů, jejichž činnost lze dle zákona o státní bezpečnosti označit za „spiknutí za účelem rozvracení země“.
V reakci na porušování mezinárodních závazků čínskou vládou v Hongkongu některé státy vypověděly extradiční dohody s Hongkongem. Nechtějí čínské vládě umožnit zneužívat vydávání lidí do Číny, kde neexistuje právo na spravedlivý soudní proces. V dubnu 2020 také český Ústavní soud uznal, že čínské straně nelze věřit záruky o spravedlivém soudním procesu. Protože Čína v posledním roce maže všechny projevy demokracie v Hongkongu, česká vláda by se měla připojit ke Spojeným státům, Kanadě, Austrálii a Velké Británii a vypovědět nebo alespoň pozastavit extradiční smlouvy s Hongkongem.
