Prezident České republiky Miloš Zeman se minulý týden v úterý zúčastnil summitu spolupráce zemí střední a východní Evropy a Číny, jinak též iniciativy 17+1. Letošní summit se kvůli koronavirové pandemii konal po loňském odložení pouze virtuálně. I přes angažmá samotného nejvyššího představitele Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga šlo o diplomatický debakl komunistické Číny: Šest ze sedmnácti evropských zemí neposlalo na akci své nejvyšší představitele a samotný summit byl pouze přehlídkou prázdných frází bez reálných projektů ve prospěch našeho regionu.
Česká republika je členem této platformy iniciované a vedené ze strany Čínské lidové republiky od jara roku 2012. Roku 2016 se navíc ČR právě prostřednictvím 16+1 (ještě bez Řecka) stala součástí Iniciativy pás a stezka neboli Nové hedvábné stezky, což je geopolitický projekt Číny pro projekci vlivu v zahraničí. Plán bilaterální spolupráce v rámci této širší strategie podepsal za ČR tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a mezi proklamované cíle patřila spolupráce v oblastech infrastruktury, investic, vědy, výzkumu a vývoje, financí, dopravy a dalších včetně zdravotnictví a cestovního ruchu.
Rozsáhlé investice, které čínští komunisté, prezident Zeman a čeští vládní politici slibovali, do české ekonomiky nepřišly. Naopak se Čína vůči České republice začala chovat výrazně nepřátelsky: masivně vzrostla čínská špionáž proti ČR, došlo k čínskému vydírání českých ústavních představitelů a Čína dodnes lže o pandemii, která Česko a další evropské státy těžce zasáhla.
Česká vláda by proto měla vypracovat audit českého členství v iniciativě 17+1 a Nové hedvábné stezky, jelikož po devíti letech členství v tomto čínském geopolitickém projektu by česká veřejnost měla znát reálné přínosy pro český stát, pokud nějaké existují.
