Search
Close this search box.

Sedm příkladů, jak Miloš Zeman jedná jako Putinův trojský kůň

Podle platné Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 je jedním ze strategických zájmů českého státu „posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby“. Právě tu Zeman poškozuje, neboť řada jeho aktivit souzní s dezinformační kampaní Ruské federace vedené proti západním státům. Nevíme jistě, s jakou osobní motivací tyto kroky podniká, můžeme však ty nejzásadnější případy popsat.

1) Zeman jako jediný prezident členského státu NATO popírá organizovanou ruskou vojenskou přítomnost na Ukrajině.  Tvrdí to jak v rozporu s poznatky zpravodajských služeb jak České republiky, tak NATO.  Zprávy o přítomnosti ruských vojáků i moderní techniky ruské armády – kterou nikdo jiný nevyrábí a nebyla na Ukrajinu dovezena před počátkem konfliktu – přináší rovněž pozorovatelské mise OBSE.

2) Vladimir Putin vylučuje jakoukoliv ruskou vojenskou operaci na ukrajinské půdě; tvrdí, že na Donbasu nejsou žádní ruští vojáci a že Rusko není stranou konfliktu na Ukrajině. Ale když se s Putinem potká Miloš Zeman, v naprostém rozporu s pozicemi EU a NATO ruskému prezidentovi neodporuje. Naopak zdůrazňuje, že by západní státy měly sankce proti Rusku zrušit. O ruských sankcích proti EU se nezmiňuje, jako kdyby nebyly tak zásadní.

3) Nelze se divit, že Zeman je v ruských státních médiích (ovládaných Kremlem) vykreslován jako spojenec Vladimira Putina. Podle analýzy rusko-jazyčných médií provedené společností Semantic Visions byl Zeman mezi říjnem 2012 a únorem 2015 citován 34x častěji než německý prezident a v absolutních číslech dosáhl na 16 552 citací. V rusko-jazyčných médiích je vykreslován jako kritik ruské opozice, bojovník proti USA a obránce Ruska. Prý není „loutkou USA“ jako všichni světoví politici, kteří nemají názory blízké politice Kremlu – český prezident je naopak podle kremelských zdrojů „nezávislý a objektivní“. Tá sám Zeman svými činy potvrzuje, když vyhlašuje, že ČR „podléhala tlaku EU a USA“. Roli bojovníka proti USA sehrál Zeman i při vykonstruovaném konfliktu s americkým velvyslancem.  Bezdůvodně tak útočí na stát, který je podle obranné doktríny hlavním garantem české bezpečnosti.

4) Hlava českého státu pravidelně přebírá a tlumočí pozici Kremlu do českého veřejného prostoru. Když dezinformační aparát Ruské federace nasadil mobilizační tezi o údajných banderovcích na Ukrajině, český prezident ji zopakoval.  Když se Kreml snažil legitimizovat krádež ukrajinského Krymu, používal jako argument tvrzení o takzvaném ukrajinském jazykovém zákonu, který měl mít zdrcující dopady na ruskojazyčnou menšinu. Zeman tuto dezinformaci zopakoval i pro čínskou státní televizi, přestože zákon nikdy nevstoupil v platnost a šlo o návrh jednoho poslance, nikoliv ukrajinské vlády.

5) Zeman vytrvale opakuje kremelský příběh, který se snaží vytvořit dojem, že Ukrajina není suverénní stát. Například v rozhovoru pro ruskou státní televizi souhlasil s tím, že se Ukrajina snaží umělým způsobem změnit geopolitické směřování. Také souhlasil s tím, že finanční podpora ukrajinské vlády je házením peněz do válečného krbu – čímž implikuje, že by se evropská pomoc Ukrajině měla zastavit. Opět přesně v linii zájmu Kremlu. Hlava českého státu tak odmítá, že by si Ukrajina mohla vybrat si svou budoucnost a směřovat do EU či do NATO. Fakticky tedy neuznává Ukrajinu jako suverénní stát. Prezident Zeman tak  jedná v souladu s dezinformační kampaní státu, který podle české zahraničně-politické koncepce „zásadním způsobem destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu“.

6) Bezpečnost ČR ohrožuje i jednání Zemanových spolupracovníků. Prezidentův hlavní ekonomický poradce působil jako dlouholetý jednatel energetické společnosti s úzkým propojením na Kreml. Zemanův šéf kanceláře nezískal bezpečnostní prověrku, o kterou požádal. Šéfovi prezidentovy vojenské kanceláře nebyla bezpečnostní prověrka prodloužena. Prezidentův hlavní zahraničně-politický poradce (a očekávaný budoucí velvyslanec ČR v USA) vystoupil na akci česko-ruské organizace, která přesně podle kremelského zadání tvrdí, že „tyátr s chudáky běženci“ je od počátku zinscenovaný tandemem Anglie – USA s požehnáním Bilderbergu. Nebo že je (kancléřka) Merkel vázána „kancléřským aktem“, což je „tajná smlouva vazalství Německa vůči USA“.

7) Prezident ignoruje i posudky české kontrarozvědky, kdo je bezpečnostní hrozbou, když dává rozhovor člověku, kterému byla na základě informací českých zpravodajských služeb zrušena novinářská akreditace. Hlava českého státu následně kremelský vládní list pro změnu zopakuje, že americký velvyslanec má na Pražském hradě dveře zavřené. Za to je v Rusku obratem adorován.

Nelze se tedy divit, že nyní podle svých slov “udělá cokoliv”, aby se konalo referendum o vystoupení z EU a NATO.  Zemanův systematický útok na ukotvení naší země v západních bezpečnostních strukturách tak vstupuje do poslední fáze; tou bude právě snaha vyvolat referendum o vystoupení ČR z euroatlantických struktur.

A jak vidíme z nizozemského referenda v dubnu nebo britského hlasování koncem června, pak už nerozhodují racionální argumenty, nýbrž emoce, dezinformace a lži.  A v nich je Kreml a jeho spojenci v českém veřejném prostoru velmi dobrý. Pokud se Zemanovi podaří příslušnost k našim spojencům aspoň částečně narušit, splní Putinovi další přání.

Nejde o standardní demokratickou hru; už tři roky se před našima očima odehrává útok na bezpečnost a suverenitu státu. Nastal čas nazývat věci pravými jmény.  Zeman otevřeně hájí zájmy Moskvy a útočí na strategické bezpečnostní zájmy České republiky.

 

Jakub Janda je vedoucím programu Kremlin Watch a zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty