Search
Close this search box.

Česká republika by se měla vyslovit proti navrácení zadržených evropských fondů Maďarsku

Proč je téma nyní aktuální? Zástupci pěti frakcí Evropského parlamentu, tedy významná většina z celkového počtu evropských zákonodárců (530 europoslanců z celkových 705), vydali společné prohlášení odsuzující současnou politiku vlády Viktora Orbána. Dokument správně poukazuje na nedávnou novelu již tak značně diskriminačního zákona proti „gender propagandě“ (psali jsme zde), jež má nově umožňovat nahlašování rodin z LGBTQ+ komunity přes anonymní formulář. Novela se ukázala být natolik kontroverzní, že ji dokonce vetovala maďarská prezidentka Katalin Novák, což je vzhledem k jejím souhlasným názorům s premiérem Orbánem velmi neobvyklé. Parlament však zmiňuje i další zákon, chystaný na poli vzdělávání, který by drasticky omezil pracovní práva učitelů, jejich svobodu projevu i profesní autonomii.

Varování přichází krátce poté, co v pondělí 24. dubna proběhla diskuze mezi maďarskou ministryní spravedlnosti a eurokomisařem Diderem Reyndersem. Setkání se týkalo vyhodnocení postupu ohledem Maďarskem připravovaných reforem, od jejichž implementace si vláda slibuje uvolnění zmražených financí z kohezních fondů. Ačkoliv jednání skončilo bez zásadního průlomu, maďarská ministryně záhy uvedla, že ve věci bylo dosaženo technické dohody. Fidesz se tak může domnívat, že posvětí-li Komise reformy, Maďarsko si na peníze opět brzy sáhne.

V dokumentu proto europoslanci Komisi vyzývají, aby za současné situace prostředky držela zmražené i nadále. Dle Parlamentu totiž rozklad vlády práva v Budapešti nezadrženě pokračuje a navzdory deklarovaným vládním reformám se stav spíš zhoršuje.

Jaký je kontext? Kroky vládního Fideszu již léta vedou k destrukci hodnot liberální demokracie. Stejně dlouho je ze strany Komise i Evropského parlamentu opakovaně kritizován vztah maďarské vlády k justici či médiím, netransparentní finanční správa anebo nepřátelský přístup vůči neziskovým organizacím, představitelům občanské společnosti a menšinám. Evropský parlament dokonce s Maďarskem inicioval řízení o údajném porušování fundamentálních unijních hodnot.

Poté, co se stav nelepšil a situace v Karpatské kotlině se spíše zhoršovala, přistoupila EU k blokaci významných prostředků z kohezních fondů, jež byly pro Maďarsko vyčleněny pro nadcházející léta. Odblokování zmražených financí pak Evropská komise podmínila splněním celé řady záruk, zkrátka právních garancí, svědčící o snaze úpadek demokratických hodnot v zemi napravit. Maďarsko v reakci na vývoj skutečně připravilo návrhy soudních a dalších reforem, které mají pomyslnou pokladnici odemknout a Komisi obměkčit. Ta však stále čeká na přesvědčivé antikorupční zákonodárství a změnu trendu ve vládní rétorice.

Proč je téma důležité pro ČR? Porušování základních práv, která se i ČR zavázala dodržovat na ústavní úrovni, by nás nemělo nechat chladným za žádných okolností. Šablonovité přebírání ruského zákonodárství, útlum občanské společnosti a svobody projevu, perzekuce menšin a nenávistné kampaně vůči našim spojencům značí, že o pozitivních změnách v Maďarsku rozhodně nemůže být řeč. Nic na tom nemění ani případný oportunismus Viktora Orbána v podobě ústupků či dílčích reforem. Na pozadí současných událostí se jedná o pouhé Potěmkinovy vesnice.

Viktor Orbán porušování evropských hodnot v současnosti spíše prohlubuje, aniž by se snažil o zlepšení či změnu. Případné umožnění přístupu k evropským fondům i přes současný stav by tak vyslalo výrazný signál slabosti, který by mohl k podobným krokům povzbudit i další autoritáře. A to třeba i u nás. Základní hodnotové pilíře EU je třeba chránit bez kompromisu. Vytrvat za fundamenty liberální demokracie v Unii je i naší zodpovědností.

Jak by měla vláda postupovat? Česká republika by měla vyjádřit nesouhlas s tím, aby bylo Maďarsku za současné situace umožněno čerpat dříve zmražené kohezní fondy. Při komunikaci deklarovaného stanoviska by měla ČR vysvětlovat příčiny takového rozhodnutí, jimiž jsou bezútěšný rozklad právního státu a kontinuální přiškrcování základních občanských práv. Česká republika by měla motivovat Komisi, aby prostředky uvolnila až poté, co Maďarsko splní veškeré vyžadované garance, od přijetí antikorupčních zákonů přes zrušení či stažení problematických legislativních aktů až po celkové změny v nepřátelské vládní rétorice. Garance musí být vážně míněné, efektivní a systémové.