Proč je téma aktuální? Emmanuel Macron podnikl cestu na podporu francouzského obchodu do ČLR v situaci, kdy se ostatní evropští lídři od spolupráce s ČLR odklánějí, EU se snaží snižovat svou ekonomickou závislost na Číně a upozorňuje na závažná bezpečnostní rizika plynoucí z takové spolupráce. Zároveň EU považuje Tchaj-wan za svého demokratického spojence v Indo-Pacifiku a motivuje členské země v posilování spolupráce s Tchaj-wanem. Mezitím v Tchajwanské úžině roste přítomnost Čínské lidové osvobozenecké armády, která zde provádí vojenská cvičení, jež v posledních měsících zintenzívněla. Jedno zahájila okamžitě po ukončení Macronovy návštěvy.
Jaký je kontext? Prezident Emmanuel Macron po své návštěvě ČLR v rozhovorech pro média uvedl několik kontroverzních vyjádření ve vztahu k Tchaj-wanu. Zdůraznil, že by se Evropa měla postavit tlaku stát se stoupencem USA. Naznačil, že by se Evropa neměla nechat zatáhnout do konfliktu mezi USA a Čínou ohledně Tchaj-wanu. „Velké riziko, kterému Evropa čelí, je, že se nechá polapit do krizí, které nejsou naše, a tak není schopna si vybudovat strategickou autonomii,“ řekl. Macronův koncept strategické autonomie obdivovaný v ČLR má za cíl oslabit transatlantickou alianci v dobách, kdy jsou americké a čínské vztahy na bodu mrazu. Jako příklad uvedl právě problematiku Tchaj-wanu, země, kterou EU považuje za svého demokratického partnera v Indo-Pacifiku.
Macron na cestu přizval předsedkyni Evropské komise Ursullu von der Leyen, které ale zdaleka nebylo poskytnuto tolik prostoru jako francouzskému prezidentovi. Její program (tři oficiální schůzky a tisková konference) se vešel do jediného dne. Peking tím jasně dává najevo, že EU pro něj není partner, bude nadále oslabovat společnou zahraniční politiku EU a jednat s partnery na bilaterální úrovni.
Macronova vyjádření vyvolala vlnu kritiky, která je považuje za podrývání amerických snah o krocení ČLR. Na závěr své třídenní cesty podepsali oba státníci společné prohlášení, v němž se zavazují ke „globálnímu strategickému partnerství“. Podle listu The New York Times tak Macron zaujal nezávislý evropský postoj a směřuje k „multipolárnímu světu“, tj. světu, který není ovládán Američany.
Proč je téma důležité pro ČR? Návštěva Emmanuela Macrona a jeho následná vyjádření by neměla být vykládána jako jednotný postoj členských zemí EU. Česká republika by se měla ve spolupráci s partnery v EU od jeho slov důrazně distancovat a uvést na pravou míru naši pozici, aby nedošlo k zpochybňování české podpory Tchaj-wanu.
ČR dlouhodobě buduje s Tchaj-wanem partnerské vztahy, o čemž vypovídá i nedávná cesta předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Negativní vývoj v Tchajwanské úžině by ohrozil české zájmy a investice. Česká republika usiluje o politickou podporu Tchaj-wanu i proto, aby případnému vojenskému konfliktu předcházela.
Česká republika by se proto měla od postojů Francie distancovat a definovat reakci na případnou krizi v Tchajwanské úžině. Ta nemusí nutně znamenat vojenské zapojení ČR, ale mělo by jít například o další prohlubování vztahů s Tchaj-wanem v době míru, tedy již stavět na české pozici. ČR by měla mít připravenou ekonomickou sadu nástrojů jako reakci v případě invaze.
