Jaký je aktuální stav? Dne 25. března 2023 ruský diktátor Putin ohlásil, že je Kreml připraven rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ve svém prohlášení uvedl, že dohoda s běloruským diktátorem Lukašenkem je hotova. Toto rozhodnutí Putin odůvodnil jednak tím, že Británie má dodatKyjevu své tanky Challenger-2 s municí s ochuzeným uranem, jednak také tak, že prý Lukašenko žádá o tento typ zbraní již delší dobu.
Putinova slova potvrdil i běloruský diktátor Lukašenko, který ve svém prohlášení k parlamentu uvedl, že pokud to bude nutné, je připraven na svém území rozmístit také strategické jaderné zbraně. Kromě toho Lukašenko přiznal, že za jeho vlády nedošlo ke zničení všech míst, kde strategické jaderné zbraně byly umístěny a nyní nařídil jejich obnovu. Spolu s tím také uvedl, že infrastruktura na umístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je připravená a že Minsk od Moskvy dostal také balistické rakety Iskander, které mají dostřel okolo 500 km (jde tak zřejmě o typ Iskander-M, který je schopný nést jadernou hlavici).
Jaké budou následky umístění jaderných zbraní v Bělorusku? Ani Putinova, ani Lukašenkova slova nelze nezávisle ověřit a není možné ani zjistit, jestli taktické jaderné zbraně byly do Běloruska přesunuty (či budou přesunuty v blízké budoucnosti, Putin uvedl, že sklad této zbraně má být v Bělorusku připraven do 1. července tohoto roku). Nehledě na to je nicméně důležité uvést, že jde, minimálně v rétorické rovině, o podstatnou eskalaci, kdy se obě diktatury snaží vydírat okolní země jaderným tlačítkem.
Lukašenko se zčásti snaží legitimizovat nabytí jaderných zbraní postojem Polska, které podle jeho slova mělo požádat Spojené státy o rozmístění jejich jaderných zbraní v zemi. Toto prohlášení však neodpovídá realitě, protože Polsko nikdy oficiálně Washington o jaderné zbraně nepožádalo. V reakci na Putinovy a Lukašenkovy kroky se však poradce polského prezidenta Jacek Siewiera vyjádřil, že jeho země je připravená v rámci Severoatlantické aliance spolupracovat na větším jaderném odstrašení obou diktatur. Dodal však, že řeč není o rozmístění jaderných zbraní přímo na polském území.
Lukašenkovy kroky a vyjádření jsou v přímém rozporu s tzv. Budapešťským memorandem, které bylo podepsáno 5. prosince 1994 a Smlouvou o připojení Běloruska ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, ke které se Minsk připojil o rok dříve. Bělorusko totiž po rozpadu SSSR mělo vyšší desítky(celkem 81) mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi, kterých se mělo ve prospěch Ruska zbavit.
Navzdory skutečnostii, že se Lukašenko ve svém projevu vysmíval tomu, že by na něj za přemístění jaderných zbraní mohly být uvaleny dodatečné sankce, zdaleka nepůsobil tak sebejistě, přičemž byla patrná jistá podrážděnost, když tato slova pronášel. Na Bělorusko byly totiž uvaleny sankce po tvrdém potlačení srpnových protestů v roce 2020. Následně Západ ještě přitvrdil, poté co Lukašenkův režim unesl letadlo společnosti Ryanair, kdy z paluby do vězení odvedl známého opozičního blogera Protaseviče a jeho přítelkyni Sapegu. Další kolo sankcí přišlo poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi do Ukrajiny 24. února 2022, které Minsk aktivně napomáhal. Došlo například k odpojení tří běloruských bank od systému SWIFT. Přijaty byly také sankce v souvislosti s pašováním ukradeného ukrajinského obilí přes běloruské území.
Co by měla udělat česká vláda? Česká vláda by měla na úrovni Evropské unie podporovat další sektorové sankce proti běloruskému režimu, včetně odpojení dalších bank od mezinárodního bankovního platebního systému SWIFT, podporovat další sektorové ekonomické sankce zejména v oblasti zemědělství a hnojiv a zároveň na půdě Evropské unie prosazovat důsledné vymáhání již uvalených sankcí včetně zavádění tzv. sekundárních sankcí na země, které Lukašenkovu i Putinovu režimu pomáhají s obcházením již zavedených restriktivních opatření.
Kromě toho by česká vláda měla oficiálně vystoupit a odradit sportovní asociace, včetně olympijského výboru, od neutrálního až pozitivního postoje k účasti běloruských sportovců na mezinárodních soutěžích. Právě sport je citlivým tématem pro běloruského diktátora, který by účast běloruských sportovců využil pro účely státní propagandy.
Menu
