Jaký je kontext? Proevropská prezidentka Moldavska Maia Sandu v pondělí prohlásila, že dle zjištění moldavských i ukrajinských zpravodajských služeb Rusko plánuje provést proruský puč, který by měl zvrátit proevropské směřování země. Moldavsko se minulý rok stalo spolu s Ukrajinou kandidátskou zemí pro vstup do Evropské unie a od zvolení Maii Sandu prezidentkou v roce 2020 se snaží vytrhnout z ruské sféry vlivu a integrovat se do Evropy.
Pondělnímu oznámení předcházela už v minulém týdnu rezignace moldavské vlády, jež byla dlouhodobě pod (pro)ruským tlakem, například v podobě Ruskem organizovaných demonstrací a razantního zvyšování ceny plynu. Prezidentka Sandu obratem jmenovala novou, také proevropskou vládu, které bude předsedat stávající poradce pro národní bezpečnost Dorin Recean.
Pro Moldavsko se zdaleka nejedná o první případ výrazného ruského vměšování. Například prezidentským volbám v roce 2020, které nakonec vyhrála současná prezidentka Sandu, předcházela rozsáhlá ruská kampaň na podporu jejího proruského protikandidáta a tehdejšího prezidenta Igora Dodona, na jehož podporu vyhradil Kreml dle uniklých dokumentů přes 11 milionů eur (261 milionů korun).
Jak může nezájem o Moldavsko dále ohrozit Evropu a ČR? Případný nezájem evropských států zajistit Moldavsku dostatečnou politickou podporu a z toho pramenící úspěch plánovaného puče, který by zvrátil prozápadní orientaci Moldavska, by Rusko mohlo dále využít další vojenskou agresi proti Ukrajině, s níž Moldavsko sdílí hranici. Stejně tak by úspěch motivoval Rusko k dalším destabilizačním aktivitám zejména vůči státům z bývalého východního bloku, a tedy i České republice.
Co by měla dělat Česká republika? Vláda ČR by měla stejně jako například v případě březnové cesty premiéra Petra Fialy do Kyjeva zorganizovat spolu s dalšími státy Evropské unie společnou cestu do Moldavska, aby vyjádřila podporu její vládě proti plánovanému proruskému puči. Do Kišiněva by se mohla vydat například delegace několika unijních ministrů zahraničí.
