Proč je toto téma aktuální? Na Tchaj-wanu je od pondělí delegace německých poslanců v čele s šéfkou parlamentního výboru pro obranu Marií-Agnes Strackovou-Zimmermannovou (FDP). Na programu mají setkání s čelními tchajwanskými představiteli včetně prezidentky Cchaj Jing-wen. Jedním z členů delegace je rovněž místopředseda FDP Johannes Vogel, jenž před cestou zdůraznil potřebu společné hospodářské strategie tržních demokracií vůči Číně, zrovna tak jako nutnost snížení hospodářské závislosti Německa na této zemi.
Čína v reakci na tuto významnou návštěvu reagovala vojenským cvičením v blízkosti Tchaj-wanu zahrnujícím námořní i letecké síly, přičemž se čínské letouny vyskytly i v tchajwanské zóně vzdušné obrany. K podobným manévrům došlo i loni v srpnu v souvislosti s návštěvou Nancy Pelosiové coby tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA. Komunistická Čína dlouhodobě považuje demokratický Tchaj-wan za své území a podobně významné návštěvy vnímá jako provokaci.
V kontextu právě probíhající války na Ukrajině rostou v posledních měsících obavy, že by se Čína mohla v budoucnu rovněž pokusit připojit Tchaj-wan silou. Americké Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v reakci na čínské manévry uvedlo, že takováto invaze by stála život tisíce čínských, tchajwanských, amerických a japonských vojáků, nemluvě o těžkých materiálních ztrátách.
Jak by se měly zachovat ČR a EU? Podle bývalého generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena musí Evropa v případě čínské invaze deklarovat jasnou podporu Tchaj-wanu, a to jak v podobě vojenské, tak formou tvrdých sankcí. Tento rázný postoj by měla Evropa zaujmout především za účelem odstrašení, a tedy prevence potenciální čínské invaze. Podle Rasmussena totiž Evropa dělá v případě Číny stejnou chybu jako v případě Ruska v roce 2014: „Sankce byly příliš zdráhavé a vágní a vyslaly Putinovi mylný signál, že si může za nízkou cenu vzít zbytek Ukrajiny.“ ČR by tak měla v rámci Rady EU prosazovat proti případné čínské agresi jasný evropský postoj.
Menu
