Na ministerstvu zahraničních věcí se v úterních večerních hodinách konal diskusní panel k tématu reakce zemí Visegrádské čtyřky na náhlou změnu bezpečnostního prostředí v Evropě. Pozvání přijal ministr obrany České republiky Martin Stropnický. Dalšími panelisty byli Jakub Kalenský z týmu East StratCom pod Evropskou službou pro vnější činnost, Roderick Parkes zEU Institute for Security Studies (ISS), Peter Kréko z maďarského think-tanku Political Capital Institute a Oliver Tamminga z German Institute for International and Security Affairs (SWP).

Podcenění hrozeb, nepřesvědčivé reakce

Ministr Stropnický při svém úvodním slovu zmínil, že současná bezpečnostní situace v okolí Evropy by neměla být žádným překvapením. Zpravodajské služby již několik let hlásily rostoucí nebezpečí ze strany Ruska, a stejně tak bily na poplach i kvůli hrozícímu nebezpečí migrační krize. Vlády tyto materiály měly k dispozici, nicméně nevěnovaly jim dostatečnou pozornost. Situace se tak řeší až zpětně. V Evropské unii děláme stále stejné chyby, nikdy nejsme připraveni na nepříznivý vývoj, a když nastane, nejsme s to ho řešit. Tato slabina byla naplno odhalena jednáním Ruské federace, u níž dle Stropnického platí, že je ve své zahraniční politice nevypočitatelná, a u evropské migrační krize, kde neakceschopnost Evropské unie naštěstí částečně vyvažují dobrovolníci z řad občanské společnosti.

Současná bezpečnostní situace v okolí Evropy by neměla být žádným překvapením.

Vláda České republiky nyní novelizuje důležité bezpečnostní dokumenty a snaží se vystupovat jako spolehlivý bezpečnostní partner. Důkazem může být zvyšování rozpočtu na obranu, větší podíl na ochraně východních hranic NATO (zejména ochrana vzdušného prostoru baltských států) nebo aktivizace unijní Visegrádské bojové skupiny, jenž je plánovaná v prvním pololetí roku 2016.

Podle Stropnického je současný dopad migrační krize na Evropskou unii způsoben zanedbáním ochrany vnějších hranic EU i přehlížením příčin a zdrojů migrace. Ty nebyly Evropskou unií nijak zásadně adresovány a dopady toho tak nyní EU pociťuje v plné šíři. Ke stávajícím příčinám migrační krize se navíc v posledních měsících připojilo i Rusko, které prý v Sýrii svými akcemi posiluje proud válečných uprchlíků a údajně i podporuje jejich transport přes západní Balkán do střední Evropy, i přes to, že Maďarsko toto oficiálně odmítlo. Dle Rodericka Parkese se migrační toky staly dokonce reálnou zbraní, a jejím uživatelem není jen Rusko, ale i Írán. Ve věci migrační krize se se Stropnickým shodl na nutnosti odpovídající ostrahy vnějších hranic schengenského prostoru s jasně určenými a hlídanými vstupy, na což je potřeba vynaložit odpovídající prostředky.

Podle Stropnického je současný dopad migrační krize na Evropskou unii způsoben zanedbáním ochrany vnějších hranic EU i přehlížením příčin a zdrojů migrace

Bezstarostné časy, kdy si Evropané mysleli, že bezpečnost je zadarmo, jsou dle Stropnického pryč, a vlády to musí svým občanům za každou cenu vysvětlit. Evropská unie nyní čelí záplavě zpráv mířených proti Severoatlantické alianci a západnímu světu a na to je třeba jasně a rozhodně odpovědět, nicméně zatím se zdá, že je tato hrozba tradičně podceněná a reakce je pomalá a neflexibilní.

Je proto alespoň dobrou zprávou, že Severoatlantická aliance je jednotná, a to samé platí i pro Visegrádskou čtyřku, která má podle ministra potenciál pomoci řešení současné bezpečnostní krize Evropy.

Trojský kůň z východu

S jednotností Visegrádské čtyřky v oblasti bezpečnosti ovšem nesouhlasil Peter Kréko. Svůj argument demonstroval zejména na maďarském energetickém sektoru, který má silné vazby na Rusko, jež je tak pro maďarskou vládu strategickým partnerem. Rozpory uvnitř Visegrádské čtyřky ukázalo i hlasování o jednorázových kvótách. Visegrádská čtyřka dle Kréka zkrátka není jednotná, a ona a obecně východní státy EU nejsou nijak nápomocné například při systémovém řešení migrační krize, což podkopává důvěru zbytku Evropské unie. Kvůli nejednotnosti a nedostatečné konstruktivnosti nejen ve Visegrádské čtyřce tak hrozí vznik dvourychlostní Evropy, v krajním případě dokonce i oddělení západních zemí.

Jeho skepticismus ministr Stropnický mírnil. Dle něj v Evropské unii nevidí žádný výrazný rozkol, ačkoliv uznal, že rozdíly mezi členskými státy existují, a to i ve Visegrádské čtyřce, kde polští představitelé na setkáních v Bruselu bývají ve svých postojích k bezpečnostním otázkám dravější než spíše “pragmatický” zbytek. Tyto rozdíly však v drtivé většině případů nebrání nalezení shody, a Stropnický se toho nebojí ani do budoucna. Problémem ve věci kvót dle něj bylo, že se jedná o kvaziřešení, nikoliv systémovou odpověď, tudíž zde možnost shody nebyla. Obavy pak nemá ani z házení východních států přes palubu, neboť dle jeho zkušeností z jednání Severoatlantické aliance na ně vždy byl brán stejně velký ohled jako na každého jiného člena aliance.

Z migrační krize a Sýrie přenesl Jakub Kalenský debatu na Ukrajinu. Dle jeho informací se Ukrajinci považují za první Evropany, kteří padli za Evropskou unii, a v posledních měsících se obávají, že EU se z Ukrajiny stahuje, aby mohla napnout síly na řešení války v Sýrii. Ukrajina skutečně zmizela z hlavních stran novin a byla nahrazena migranty, uvedl Stropnický. Ujistil však, že i přes to se hodlá situací na Ukrajině dále zabývat, prosazovat ji jako téma a nezapomenout na ni. Visegrádská čtyřka v tom dle něj může sehrát významnou roli.