Evropská unie se momentálně nachází v konečné fázi příprav na dlouho diskutovaný summit věnovaný Východnímu partnerství, jednomu z nástrojů evropské zahraniční politiky. Vilniuský summit konající se 28. a 29. prosince nenabízí totiž jen šanci k zhodnocení této na východ zaměřené části Evropské politiky sousedství, ale představuje zároveň i milník ve vztahu k zemím začleněným do tohoto partnerství. Budoucností Východního partnerství a zejména členstvím Ukrajiny v tomto seskupení se zabývala i konference ‘The Eastern Partnership: What is in store after the Vilnius summit?‘ pořádaná varšavským Polish Institute of Foreign affairs a bruselským think-tankem Centre for European Policy Studies.

Partnerství mezi Evropskou unií (EU) a skupinkou velmi heterogenních zemí, jmenovitě Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, je vystaveno nové zkoušce. Snahy EU prohloubit spolupráci na základě asociačních dohod a nových nástrojů pro hospodářskou integraci, tzv. obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodu, se totiž nepotýkají s nadšeným potleskem celé šestice zúčastněných zemí. Zatímco v Moldávii a Gruzii je tento krok vedoucí k užší spolupráci vítán, je dnes dle Krzysztofa Liska, (místopředsedy Podvýboru pro bezpečnost a ochranu v Evropském parlamentu a), jednoho z účastníků konference, už naprosto jasné, že politické špičky Běloruska, Ázerbájdžánu a Arménie o přílišnou integraci s Unií nestojí. Nad pozicí poslední země, Ukrajiny, se ještě donedávna s napětím vznášely otazníky.

Několik posledních dní před summitem v Litvě stála Ukrajina v plné záři evropských reflektorů. Jistě ne kvůli zásluhám týkajících se reforem na poli volebního práva a justice, ve kterých Ukrajina dlouhodobě zaostává za ostatními východoevropskými zeměmi, ale hlavně kvůli uvěznění a odmítnutí poskytnutí zdravotního vyšetření své bývalé premiérce v zahraničí, což bylo i proti vůli další účastnice konference, Nadiyi Tsok, uváděno jako podmínka přístupu Ukrajiny k asociační dohodě. Tsok, která zastává funkci Místopředsedkyně Ukrajinské delegace při EU, spatřuje jako hlavní problém integrace Ukrajiny do EU ruský tlak, jemuž jsou ukrajinské politické špičky vystaveny. Na fakt, že je na ukrajinské politiky vyvíjen nátlak, poukazuje i studie vydaná Polish Institute of Foreign affairs, která odhaluje napojení ukrajinských oligarchů na vládnoucí elitu (Kościński, P. a Vorobiov, I., 2013). Z této publikace vyplývá, že zatímco z dohody s EU by měla prospěch menší skupina podnikatelů v potravinářském průmyslu, nejvlivnější oligarchové napojeni na vládnoucí špičky na žádné výhody nedosáhnou. Poslední jmenovaná skupina je naopak stimulována podepsat dohodu o celní unii s největším geopolitickým rivalem v regionu, Ruskem, jež je ale s dohodou s EU nekompatibilní.

I když minulý týden EU vyslala oficiální delegaci skládající se z Evropského komisaře pro rozšíření a politiku sousedství, Štefana Füleho, bývalého polského prezidenta Aleksandra Kwasniewskeho a bývalého Předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe do Kyjeva, delegaci jasně potvrzující za jak důležitou integraci Ukrajiny pokládá, nebyl výsledek hlasování ukrajinského parlamentu Unii nakloněn. Nejenže parlament zamítl oficiální podmínku přístupu Ukrajiny k dohodě, tj. převoz Julie Tymošenkové do Německa, Kyjev navíc zmrazil i přípravné kroky k uzavření asociační dohody, která má podle dalšího z účastníků konference a výzkumného pracovníka Centre for European Policy Studies, Hranta Konstanyana, daleko větší integrační charakter než kupříkladu Stabilizační a asociační dohoda uzavřená se Srbskem. Ohlasy na jmenované kroky na sebe přirozeně nenechaly dlouho čekat a vzaly podobu nejen mobilizující se opozice, ale i bouření veřejnosti v Ukrajině a v ostatních evropských zemích.

Ať již demonstrace probíhající v Ukrajině dosáhnou rozměru Oranžové revoluce, jež v zemi proběhla před devíti lety, či zůstanou nevyslyšeny, což se momentálně jeví jako daleko pravděpodobnější scénář, je více než jasné, že východoevropská politika stojí před nevyhnutelnou reformou, která by měla být prodiskutována ve Vilniusu. Jak ostatně zaznělo na konferenci, současná východoevropská politika dle výzkumné pracovnice Polish Institute for International Affairs, Elżbiety Kaci, neadresuje aktuální problémy. Těmi jsou velmi neúčinný monitoring a podpora příliš mnoho oblastí vedoucí nejen k extrémně vysokým nákladům, ale i k nízké efektivitě a slabé implementaci reforem. Nové pojetí by mělo stejně tak najít řešení pro přiblížení této politiky a tématu evropské integrace lidem, a to nejen občanům přidružených zemí, ale i občanům evropské sedmadvacítky, kteří podle Krzysztofa Liska rovněž nejsou dostatečně informováni. Pokud EU obratně nepředefinuje svou východní politiku na tzv. dvourychlostní partnerství pro země přející si hlubší integraci na straně jedné a pro země nakloněné volnější spolupráci na straně druhé, aniž by však tyto země izolovala, riskuje tím přenechání pole působnosti dalším aktérům mezitím působícím v regionu (Kaca, E., Dudzinska, K a Zubel, K., 2013). Těmi jsou asertivní Rusko snažící se rozšířit svou celní unii na úkor integrace východní Evropy do západoevropských struktur a Čína rozvíjející svůj ekonomický potenciál, který je pro tuto šestici více než velmi zajímavý.

Autorka článku Monika Krasnecová působí v Analytickém týmu think-tanku Evropské hodnoty.

Vilnius (© wikipedia)

Zdroje pro článek ‘Quo Vadis, Ukrajino?‘

Kaca, E., předneseno na konferenci The Eastern Partnership: What is in store after the Vilnius summit?, Brusel, 15. listopadu 2013
Kaca, E., Dudzinska, K. a Zubel, K. (2013), A Competitive Two-speed Policy: the Eastern Partnership beyond 2013. In PISM Bulletin, nr. 27(75)
Konstanyan, H. předneseno na konferenci The Eastern Partnership: What is in store after the Vilnius summit?, Brusel, 15. listopadu 2013
Kościński, P. a Vorobiov, I. (2013), Do Oligarchs in Ukraine Gain or Lose with an EU Association Agreement? In PISM Bulletin, nr. 86 (539)
Lisek, K., předneseno na konferenci The Eastern Partnership: What is in store after the Vilnius summit?, Brusel, 15. listopadu 2013
Tsok, N., předneseno na konferenci The Eastern Partnership: What is in store after the Vilnius summit?, Brusel, 15. listopadu 2013