Přinášíme vám výsledky posledního šetření Eurobarometr, které proběhlo v listopadu ve všech členských státech Evropské unie. Standardní Eurobarometr s číslem 80 zkoumal naše postoje vůči EU, především to, co pro nás Unie znamená, zdali v ní máme důvěru, cítíme-li se být Evropany, a v neposlední řadě také zjišťoval naše očekávání.
První část šetření se zabývala otázkou, co pro nás Evropská unie znamená. Celých 46 % českých občanů vnímá existenci EU kladně, a to s ohledem na svobodu cestování, studia i práce, kde se jen nepatrně liší od celoevropského průměru (43 %). Na druhou stranu, 36 % lidí v Česku má Unii spojenou s plýtváním penězi a 35 % s byrokracií. Co se týče názorů naší populace na kulturu a národní identitu, tak přibližně 15 % dotazovaných vnímá, že EU přináší kulturní rozmanitost. Stejný podíl obyvatel si myslí, že členství v Evropské unii představuje ztrátu vlastní kultury. Přesto podle mnoha Čechů vytváří v Evropě pocit sounáležitosti právě kultura, přičemž mají na mysli odkaz „tradiční“ evropské kultury, čímž se občané ČR nevymykají průměru evropské osmadvacítky.
Zdroj: Národní zpráva Eurobarometr 80
Mír, jak se vyjádřilo 40 % obyvatel Unie, je nejdůležitější hodnotou, kterou EU představuje. V Česku to občané vidí stejně. V největší míře se tato odpověď vyskytovala u starších obyvatel, pro mladé je nejsilnější charakteristikou především osobní svoboda. S 31 % se na druhém místě nejcharakterističtějších hodnot ocitla demokracie, kterou zmiňovali nejvíce mladí a rovněž lidé s vyšším socioekonomickým statusem.
Téma důvěry v evropské a národní instituce bylo druhým zkoumaným okruhem. Češi důvěřují evropským institucím více, než je průměr celé osmadvacítky. Evropskému parlamentu důvěřuje 45 %, Evropské komisi 42 % a Evropské centrální bance celých 49 % Čechů. Evropský průměr je 39 % pro Evropský parlament, 35 % pro Komisi a pouhých 34 % pro Evropskou centrální banku. Znovu lze pozorovat rozdíly mezi názory mladší a starší generace, jelikož mezi mladými najdou evropské instituce značně více důvěry. K národním institucím jsou Češi rezervovanější. Například vláda (pozn. v době šetření úřednická vláda Jiřího Rusnoka v demisi) se mohla toho času těšit pouze 16% důvěrou. Kromě dvou výjimek, Británie a Švédska, hodnotí všechny členské země lépe instituce evropské než národní.
Zdroj: Národní zpráva Eurobarometr 80
Největší pozitiva Evropské unie spatřují Češi ve volném pohybu osob a zboží (41 %) a v míru mezi členskými státy (32 %); ekonomickou sílu EU vidí jako největší pozitivum pouhých 5 %. Češi, jedni z nejzarytějších odpůrců eura, nepovažují společnou měnu za pozitivum v takové míře jako ostatní země EU. Euro si vede hůř už jen u Velké Británie, Dánska a Švédska.
Na to, zdali se cítíme být Evropany, se zaměřila třetí část Eurobarometru. Na otázku, jestli se lidé cítí být občany Evropské unie, odpovědělo 55 % Čechů ano. Ačkoliv se jedná o nadpoloviční většinu dotazovaných, Česká republika se tak umístila až na 22. místě z 28 zemí Unie. Nejvíce se jako občané EU cítí Lucemburčané, následují Malťané a třetí místo obsadilo Německo se 73 %. Mezi našimi slovenskými sousedy se našlo 70 % lidí, kteří se cítí být občany EU.
Mezi znaky „evropanství“ lze zařadit i interakce s jinou než domácí kulturou. Dotazovaní se měli zamyslet nad tím, zdali v posledních 12 měsících vykonali některou z následujících činností: navštívili jiný stát EU, společensky se stýkali s občany jiných členských států, sledovali televizi v cizím jazyce nebo použili internet k nákupu z jiné země EU. Češi předčili průměr osmadvacítky ve dvou z těchto činností. 56 % občanů ČR navštívilo jiný stát Unie, přičemž v průměru EU vycestovalo pouze 40 % dotazovaných. Ve sledování televize v cizím jazyce jsme s 37 % o dva procentní body nad průměrem EU. Pod průměrem osmadvacítky jsme ve společenském styku s občany ostatních členských států (Česko 37 %, EU28 48 %) a v nakupování na internetu z jiných zemí EU (Česko 14 %, EU28 22 %).
Poslední zkoumanou oblastí byla naše očekávání spojená s Evropskou unií. Zahajující otázkou okruhu bylo, jakou představu v lidech Unie vyvolává. Pro 33 % Čechů vzbuzuje asociace negativní, pro čtvrtinu pozitivní a největší část populace nevnímá EU ani negativně, ani pozitivně. Nejvýraznějším očekáváním Čechů je vyřešení jejich ekonomické situace. EU by podle pětiny obyvatel měla zajistit zvýšení kvality jejich života a 19 % lidí věří, že by se měla angažovat v řešení nezaměstnanosti. Zlepšení systému vnitřního fungování Unie požaduje 14 % občanů ČR, méně byrokracie a vyšší transparentnost zmínila 8% skupina Čechů.
Jaké jsou největší problémy EU a na jaké cíle by se měla v budoucnu zaměřit? Nejvíce Čechů (43 %) si myslí, že nejzávažnějším problémem Unie je současná ekonomická situace, 37 % uvedlo řešení veřejných financí členských států a nezaměstnanost zmínila více než čtvrtina obyvatel (28 %). Problémy EU vnímáme trochu odlišně od průměru osmadvacítky. Veřejné finance trápí na rozdíl od nás „pouze“ 26 % Evropanů, nezaměstnanost je ve zbytku Evropy problémem palčivějším (36 %). V budoucnosti by se dle nejpočetnější skupiny Čechů (29 %) měla Evropská unie zabývat zvýšením životní úrovně svých občanů, pětina populace budoucnost EU vidí ve zvyšování hospodářského růstu. Tyto hodnoty zmiňovali především obyvatelé nových členských zemí; občané původní patnáctky doufají v udržování míru a stability, podpory demokracie a lidských práv.
Karolína Trávníčková působí jako juniorní analytička v think-tanku Evropské hodnoty.
