Srovnání stávajících politik a zkušeností z Evropy, Japonska a Tchaj-wanu pro aktualizaci legislativy a politiky
Jedním z velkých problémů demokratických zemí je, že jejich univerzity mají za úkol šířit vědomosti, ale žádný mandát k ochraně národní bezpečnosti. Západní univerzity mohou i zcela ignorovat doporučení příslušných bezpečnostních autorit k ošetření některých bezpečnostních rizik, a to i např. proto, že mají finanční a jiné zájmy na udržení vztahů s čínskými protistranami. Někteří akademici dokonce považují varování národních bezpečnostních orgánů za příliš alarmistická. Příslušné bezpečnostní zákony proto musí být posíleny a rozšířeny i na akademické instituce.
Dále musí být identifikovány oblasti výzkumu, kde je nežádoucí či nepřijatelná interakce se zahraničním a zahraniční financování. Je třeba přijmout předpisy, které by přiměly univerzity a vědce zveřejňovat své smlouvy se zahraničními partnery a zahraniční financování výzkumu. To by mělo být doprovázeno systematickým zvyšováním povědomí, aby se posílila prevence a zlepšilo porozumění situaci na akademické půdě i v celé společnosti. Vysoké školy mají v naší společnosti nezastupitelnou úlohu a měly by se snažit zajistit svou nezávislost, chránit se a být odolné vůči zahraničnímu vměšování tím, že budou uplatňovat svá vlastní vnitřní pravidla a směrnice.
