V týdnech bezprostředně předcházejících ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 prohlásili prezident Ruské federace Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, že přátelství mezi jejich zeměmi “nemá hranic”. Pozornost světa se poté rychle přesunula k Tchajwanskému průlivu, kde Čínská lidová republika (ČLR) zvyšuje svůj vojenský tlak na Tchaj-wan a netají se připraveností zmocnit se svého menšího demokratického souseda silou.
Pokud by se ČLR rozhodla eskalovat současné napětí s Tchaj-wanem, očekává se, že se do něj zapojí mnoho regionálních a globálních aktérů. Část konfliktu by se pravděpodobně odehrála v ekonomické oblasti, kde by některé země reagovaly uvalením sankcí. ČLR by podle očekávání reagovala uvalením protisankcí. Takový konflikt by mohl mít mnohem závažnější důsledky pro světovou ekonomiku než v případě Ruska, které nikdy nebylo do světové ekonomiky integrováno v takové míře jako Čína dnes.
Demokratické vlády by měly pečlivě analyzovat svou závislost na autoritářských režimech a bezpečnostní hrozby, které představují, identifikovat potenciální zranitelná místa v případě konfliktu, a přistoupit k jejich systematickému snižování nebo eliminaci. Válečné simulace v kombinaci s ekonomickými modely mohou pomoci zmapovat určité závislosti a identifikovat tak zranitelná místa v národních ekonomikách. Tyto modely mohou pomoci tvůrcům politik stanovit priority v oblastech, v nichž je ohrožena autonomie státu a národní bezpečnost, a vládám implementovat opatření nezbytná k posílení odolnosti vůči budoucím krizím a zároveň čelit nákladům spojeným s ekonomickou válkou.
Tato studie shrnuje některé ekonomické důsledky ruské války proti Ukrajině, představuje možné scénáře eskalace napětí v Tchajwanském průlivu, metody předvídání ekonomických důsledků regionálního napětí a nabízí souhrnné závěry a doporučení.
