Search
Close this search box.

Poslanci: asociační dohody mezi EU a Ukrajinou s Gruzií jsou potřebné

Pro Ukrajinu představuje tato dohoda podobou šanci jako Marshallův plán pro evropské země v roce 1947, řekla poslankyně Kristýna Zelienková.

Hlavními body diskuse na 31. schůzi výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, která se konala 15. dubna, byl návrh dohody o přidružení mezi EU a Gruzií a obdobná dohoda mezi EU a Ukrajinou. Dále se probíral balíček opatření k energetické unii, Zelená kniha k Vytváření unie kapitálových trhů, návrh rozhodnutí rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti a sdělení Komise ohledně Pařížského protokolu ke globálnímu oteplování.

Program začal projednáním návrhu dohody o přidružení mezi EU a Gruzií. Projednání tohoto bodu se účastnil i velvyslanec Gruzie, Zaal Gogsadze. Dohodu představil zástupci ministerstva zahraničí náměstek Ivo Šrámek a náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Oba zdůraznili důležitost smlouvy a potřebu její urychlené ratifikace do summitu Východního partnerství v Rize a podobně se vyjádřil i zpravodaj návrhu, poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který navíc vyzdvihl současné proevropské směřování Gruzie.

Hlavními body diskuse byl návrh dohody o přidružení mezi EU a Gruzií a obdobná dohoda mezi EU a Ukrajinou.

Druhým bodem na programu byla obdobná dohoda mezi EU a Ukrajinou. Na jednání se dostavil velvyslanec Ukrajiny Ivan Grycak, který na místě v projevu proneseném v češtině zdůraznil důležitost dohody pro současnou Ukrajinu. Dohodu představili odpovídající představitelé české exekutivy. Zejména bylo zdůrazněno, že Ukrajina se v současnosti nachází ve velmi komplikované politické a ekonomické situaci a uzavření této dohody je pro ni klíčové. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl také konstatoval, že dohoda obsahuje nejen práva, ale také konkrétní závazky, které bude Ukrajina muset plnit a jejich plnění bude kontrolováno. Následně si slovo vzala zpravodajka, poslankyně Kristýna Zelienková (ANO 2011). Ke svým předřečníkům dodala především historickou připomínku, že obdobné dohody pomáhaly v 90 letech právě zemím střední Evropy. Dále uvedla, že „pro Ukrajinu představuje tato dohoda podobou šanci jako Marshallův plán pro evropské země v roce 1947“.

Výbor se dále zabýval balíčkem opatření k energetické unii. Návrh představil již potřetí vystupující náměstek Vladimír Bärtl a vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal. Oba se vyjádřili k návrhu kladně, byť konstatovali, že vláda má k některým bodům připomínky. Náměstek  Bärtl zdůraznil, že z energetické politiky by měli profitovat zejména koneční spotřebitelé. Zpravodaj, poslanec Marek Černoch (Úsvit), který si následně vzal slovo, konstatoval, že energetická politika je pro budoucnost Evropy mimořádně důležitá, ale vyslovil obavu z toho, aby tato energetická koncepce neohrozila právo každého státu volit si svůj energetický mix.  V následující rozpravě si vzal slovo místopředseda výboru Petr Fiala (ODS). Ve svém příspěvku také vyjádřil podobnou obavu o možnost volit si svůj energetický mix, zaznělo následující „Moje základní pochybnost vyplývá z toho, že existují rozlišnosti v národních koncepcích jednotlivých států, tyto koncepce se promítají i do národních zájmů a teď se tady má připravit pátá svoboda, společná koncepce, a je otázka, zdali je to opravu možné, jestli by to neznamenalo, že se členské země těch svých koncepcí zbaví“.  Vedoucí zastoupení EK v ČR Jan Michal na tuto obavu reagoval ujištěním, že je třeba zachovat svobodu energetického mixu, varoval však před tím, že absolutní využití svobody volby energetického mixu někdy může být problematické pro okolní země a že bude potřeba zabývat se konkrétními legislativními návrhy, které budou přicházet.

Při rozpravě k dalšímu návrhu, Zelené knize Vytváření unie kapitálových trhů si slovo vzal opět Petr Fiala, který položil otázku, zda se při návrzích počítá také s projednávanou smlouvou o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství a případným jejich souladem s touto smlouvou. Náměstek ministra financí Martin Pros jej ujistil, že tuto problematiku budou určitě hlídat.

Petr Fiala (ODS) se ujal slova v rozpravě i u dalšího bodu, návrhu rozhodnutí rady o směrech politiky zaměstnanosti. Konkrétně kritizoval vládu za to, že na úrovni EU souhlasí s návrhy, které v domácí politice neprosazuje, jmenovitě například snížení zdanění práce. Na jeho poznámku se mu nedostalo odpovědi.

Poměrně kritické vystoupení měl jako zpravodaj poslanec Jan Zahradník (ODS) k Pařížskému protokolu o globální změně klimatu po roce 2020, která má být projednáván v listopadu roku 2015. Poslanec Zahradník zpochybnil negativní působení globálního oteplování na planetu zemi, zejména zmínil, že co se týče biodiverzity, může ji oteplení někde škodit, na jiných místech ji však naopak podporovat a dodal: „Selský rozum říká, když bude tepleji, bude se nám žíti lépe“. Poslanec Zahradník se nesetkal s oponenturou vůči svým výrokům.