Search
Close this search box.

Nezaměstnanost mladých a bankovní unie – poradí si s nimi summit EU?

Hlavním tématem nadcházející Evropské rady (27. a 28. 6. 2013) bude hospodářská politika. Konkrétně se zaměří na hodnocení snah členských států o posílení konkurenceschopnosti, povzbuzení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti, především s ohledem na palčivý problém nezaměstnanosti mladých.

Pozornost bude věnována také pokroku v budování hospodářské a měnové unie (EMU), zejména kontroverzní otázce bankovní unie. Jednou ze snah summitu bude i posílení sociálního rozměru EMU. Evropští představitelé navíc hodlají diskutovat o žádosti Lotyšska k přijetí eura jako jeho nové měny v příštím roce.

 Evropský semestr – je koordinace opravdu efektivní?

Evropská komise každoročně ve spolupráci s členskými státy EU na červnové Evropské radě završuje tzv. evropský semestr. Tento pravidelný cyklus hospodářské a fiskální koordinace v EU probíhá vždy v první polovině kalendářního roku. Jeho hlavním cílem je sladit národní rozpočtové a hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti s pravidly dohodnutými na úrovni EU. Komise v součinnosti s členskými státy sestavuje specifická doporučení pro jednotlivé země, jejichž výsledkem by měly být stabilní veřejné finance, podpora ekonomického růstu a předcházení přílišným makroekonomickým nerovnováhám v EU.

Pro Českou republiku navrhla Komise pro rok 2013 doporučení k reformám v sedmi hlavních oblastech. (1) Je nezbytné nadále konsolidovat veřejné finance, i vzhledem k překročení plánovaného schodku na rok 2012. Je však nutné vyhnout se neadresnému škrtání ve veřejných investicích, které mohou podpořit růst, zvláště s  využitím strukturálních fondů EU. Zde je vhodné zaměřit se na včasné zadávání projektů spolufinancovaných fondy EU. (2) Problémem České republiky je dále příliš vysoké zdanění práce, které by mělo být omezeno. Náhradu těchto příjmů nabízí vyšší zdanění nemovitostí a automobilů s menším dopadem na ekonomický růst. (3) V dlouhodobém výhledu je potřeba pokračovat v reformách důchodového a zdravotního systému. Zejména se jedná o zvýšení věku pro odchod do důchodu, podporu zaměstnávání starších pracovníků a zlepšení efektivity zdravotnických výdajů a nemocniční péče. (4)

V oblasti reforem pracovního trhu je nutné usnadnit zapojení matek s malými dětmi skrze zkvalitnění sítě péče o malé děti a posílení kapacit předškolních zařízení. Komise neopomenula zdůraznit i zapojení romských dětí do předškolní péče. (5) Veřejná správa jednak nutně potřebuje přijmout zákon o státní službě a žádá si i další vyjasnění legislativy pro veřejné zakázky jako nástroje pro boj s korupcí. Je potřeba zaměřit se na lepší administraci evropských fondů a posílení kapacit pro realizaci veřejných zakázek. (6)

V oblasti vzdělávání jsou varovným signálem zhoršující se výsledky žáků základních škol v mezinárodním srovnání. Podobně i terciární vzdělávání v souvislosti s masivním nárůstem počtu studentů musí zajistit, aby jim jejich znalosti a schopnosti umožnily uspět na trhu práce. Kruciální budou také opatření na podporu financování vysokého školství a výzkumných institutů. (7) V neposlední řadě lze ekonomický růst podpořit také skrze odbourání přebytečné regulace živností v sektoru služeb či skrze snižování energetické náročnosti budov a českého průmyslu.

 Nezaměstnanost mladých

K otázce nezaměstnanosti mladých se před summitem vyjádřil Evropský parlament i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Situace je opravdu vážná, protože průměrná nezaměstnanost mladých už dosahuje v celé EU 23,5 % (Česko je jen mírně pod průměrem). V absolutních číslech se jedná o 8,3 milionu mladých lidí do 25 let, kteří nepokračují ve vzdělávání, ale ani nemají práci (tzv. NEETs, z anglického originálu Not in Education, Employment or Training).

Hovoří se zde o tzv. ztracené generaci. Šance, že si mladý nezaměstnaný člověk najde práci, je nízká, neboť pracovní místa pro mladé jsou často nestabilní. Van Rompuy proto ve svém vyjádření vyzývá k poskytnutí záruk pro mladé a čerstvé absolventy (Youth Guarantee). Žádá, aby do čtyř měsíců po opuštění školy buď dostali nabídku kvalitního zaměstnání, možnost praxe ve firmách nebo příležitost k dalšímu vzdělávání. Na základě velkých rozdílů v míře nezaměstnanosti napříč členskými státy je evidentní, že národní politiky zde hrají zásadní roli.

Na evropské úrovni bude jako jedno z nových opatření pro boj s nezaměstnaností mladých v blízké budoucnosti spuštěna Aliance pro učňovskou přípravu. Tomuto tématu se věnoval i Evropskou radou před rokem přijatý Kompakt pro růst a zaměstnanost, který zatím nenaplnil svůj potenciál a který byl doplněn o přesměrování části evropských fondů na boj s nezaměstnaností mladých.

Současně bylo pro tento boj vyčleněno šest miliard euro v novém rozpočtovém rámci na následujících sedm let. Také Evropský parlament podpořil doporučení Rady na vytvoření záruk pro mladé (tzv. Youth Guarantee). Zvláště kvůli obavě ze stále rostoucích rozdílů mezi členskými státy vyzývá jednotlivé členské země k zásadnímu řešení problémů na národní úrovni. Současně se i samotná Komise v posledních letech opakovaně snaží o zlepšení situace.

 Bankovní unie – kam dále?

Dosavadní snahy o řešení krize národních dluhů stále selhávají, zejména kvůli obecné neochotě členských států  doplnit měnovou integraci i komplementárně nutnou formou fiskální integrace. Jednou z klíčových otázek pak je bankovní unie, která by měla logicky vytvořit centrální dohled nad finančními trhy. Realizace bankovní unie by dále měla zrušit nezdravé propojení mezi národními vládami ve fiskálních problémech s obdobně zápasícími místními bankami. Přímý dohled nad bankovními institucemi je svěřen do rukou ECB, která má být vybavena silnými pravomocemi a jednotnými pravidly.

Ta by se podle návrhu Komise měla týkat jak běžného fungování, tak i ochrany vkladů a hlavně situací, kdy se banky dostanou do vážných finančních potíží. Jednotný orgán slibuje vyšší efektivitu dohledu, než jakou by mohla zajistit síť národních dohledových institucí. Silná centrální instituce však značně zmenší manévrovací prostor národních vlád. Německo podmiňuje vytvoření bankovní unie právě větší fiskální integrací. To by sice znamenalo ještě další výrazné omezení národní suverenity, ale zabránilo by se tím hrozbě, že skrze bankovní unii budou hradit dluhy méně fiskálně zodpovědných států ty země, které jsou na tom finančně lépe.

S projektem bankovní unie mají být podle návrhu propojeny i reformy pracovního trhu, sociálních systémů apod. To samozřejmě přináší velké kontroverze, protože by se jednalo o nejvýznamnější krok v integraci od přijetí společné měny. Z perspektivy dlouhodobé stability je však spojení těchto opatření zřejmě nevyhnutelný krok.

 Ostatní otázky jednání Evropské rady

Dalším bodem agendy bude dle předsedy Evropské rady usnadnění regulatorních opatření vůči malým a středním podnikům. Z neekonomické sféry bude pravděpodobně otevřena otázka zahájení přístupových rozhovorů s dalšími kandidátskými zeměmi. Zatímco Srbsko doufá, že se evropští lídři dohodnou na termínu zahájení přístupových jednání, Kosovo si přeje na summitu EU zahájit jednání o stabilizační a asociační dohodě.