Foto: Canva.com
Co se děje?
Dne 28. února zahájily Spojené státy a Izrael rozsáhlé vojenské údery proti Íránu. Během první vlny útoků byl zabit také nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chámeneí, na což Írán reagoval raketovými a vzdušnými útoky na státy v Perském zálivu, zejména na americké spojence v regionu. Vznikající konflikt již nyní ovlivňuje – a nadále bude ovlivňovat – energetické trhy, náklady na námořní dopravu i finančnictví. Rozsah těchto dopadů bude záviset především na délce a intenzitě tohoto konfliktu.
V reakci na vývoj situace svolala Bank of Korea (BOK) v neděli mimořádné zasedání, na němž bylo rozhodnuto o zavedení nepřetržitého, čtyřiadvacetihodinového monitorovacího systému. Jihokorejský akciový trh totiž aktuálně čelí značným propadům. Zároveň se však zlepšila nálada investorů v některých klíčových sektorech. Výrazný nárůst investic zaznamenaly zejména velké korejské zbrojařské společnosti, a to již od samotného počátku konfliktu. Růst příjmů očekávají také lodní společnosti, zejména pokud by Írán skutečně zablokoval Hormuzský průliv – krok, který již delší dobu deklaruje. Takový scénář by totiž mohl vést k prudkému růstu nákladů na námořní přepravu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Poté, co jihokorejské trhy po státním svátku 3. března znovu otevřely, zaznamenaly akcie obranného sektoru výrazné zisky. Akcie největšího výrobce zbraní v zemi, společnosti Hanwha Aerospace, nejprve vzrostly téměř o 25 %, než se jejich růst ustálil přibližně na 20 %. Společnost Korea Aerospace Industries posílila o více než 12 %, než se její zisky snížily na 3,2 %. Výrazný růst zaznamenaly také další firmy v tomto odvětví, například výrobce munice Poongsan nebo společnost Hyundai Rotem, producent hlavního bojového tanku K2. Jako významný globální exportér vojenských technologií si Jižní Korea od začátku plnohodnotné ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022 dále upevňuje postavení na mezinárodním trhu.
Zdánlivé zisky v obranném a lodním sektoru však nedokážou vyvážit širší zranitelnosti korejské ekonomiky, mezi něž patří zejména energetická závislost a volatilita finančních trhů. Korejská burza (Korea Exchange), která doposud byla nejvýkonnějším akciovým trhem na světě, ve středu zaznamenala nejprudší pokles ve své historii – denní ztrátu ve výši 12,06 %. Šlo zároveň o nejvýraznější propad mezi všemi zeměmi východní Asie. Ztráty zasáhly také největší korporace v zemi, včetně společností Samsung Electronics, SK Hynix a LG Electronics.
Jelikož Jižní Korea dováží většinu své energie, její klíčová průmyslová odvětví – zejména výroba polovodičů a elektroniky – jsou silně závislá na zahraničních dodávkách ropy a plynu, především z Blízkého východu. Supertankery přepravující ropu a plyn přitom často proplouvají právě Hormuzským průlivem, což je cesta, která je nyní v důsledku konfliktu ohrožena.
Korejská ekonomika je zároveň silně proexportně orientovaná, což ji činí mimořádně citlivou na výkyvy cen ropy i na další geopolitické otřesy v oblasti Blízkého východu či v dalších regionech.
Proč je to důležité?
Situace v Jižní Koreji ukazuje, jak silně je globální ekonomika závislá na geopolitické stabilitě. Moderní konflikty vytvářejí ekonomické šoky, které se rychle šíří napříč světovou ekonomikou. Reakce investorů naznačuje, že jejich důvěra se mění rychleji než samotné ekonomické podmínky – a že nejistota často předchází skutečné ekonomické destabilizaci. Jako jedna z mnoha zemí silně závislých na dovozu energií a na globálních obchodních trasách představuje Jižní Korea názorný příklad toho, jak mohou i geograficky vzdálené konflikty odhalit strukturální zranitelnosti společné vyspělým ekonomikám po celém světě.