Diskuze na toto téma probíhá mezi českou širokou veřejností už několik let. Se vstupem do EU se zdálo, že přijetí eura je jasným dalším krokem. Nicméně v té době nebylo euro takovým strašákem, jakým je dnes. Krize eurozóny, situace Řecka a Španělska, to vše nás nutí přemýšlet, jestli je to krok správným směrem. Kandidáti do Evropského parlamentu na debatě think-tanku Evropské hodnoty diskutovali právě tuto otázku v Olomouci.
Problémem není praktické přijetí eura, protože kritéria Česká republika v podstatě splňuje. To hlavní spočívá v politickém rozhodnutí. Většina relevantních politických stran se k tématu vyjadřuje velmi nekonkrétně: „Euro přijmeme ve chvíli, kdy to bude pro Českou republiku výhodné.“ Jenže nikdo neví, co to vlastně znamená. Nicméně toto rozhodnutí padne na domácí politické půdě, nikoliv v Bruselu. Dalším podstatným aspektem je, že už se nejedná jenom o tom, jestli budeme mít euro, ale i tom do jakého „klubu“ států EU chceme patřit a proč.
Na tyto a mnoho dalších otázek přišli odpovídat kandidáti do Evropského parlamentu. Pozvání think-tanku Evropské hodnoty přijali pánové Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Petr Ježek (ANO 2011), Ondřej Liška (SZ) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Předvolební debata se konala v olomouckém Slovanském domě 13. 3. 2014. „Je velmi důležité vést kultivovanou debatu o věcech, které se týkají Evropské unie a zároveň se dotýkají České republiky,“ řekl Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, během úvodní uvítací řeči.
Euro ano či ne?
V úvodních 4 minutách, které měl každý kandidát na své představení, se všichni nějakým způsobem vyjádřili k hlavní otázce, tedy jestli jsou pro zavedení eura. Eduard Hulicius po prvním „přátelském šťouchnutí“ do spolukandidátů uvedl: „Všichni si myslí něco jiného, ale jednotní jsou v tom, že nikdo neříká žádné přesné datum, nic konkrétního.“ Jak řekl, tak taky udělal a žádné konkrétní vyjádření neuvedl. Naproti tomu Ondřej Liška, kandidát Strany zelených, se hned v úvodu jasně vyhranil pro přijetí eura a takto se k tomu vyjádřil: „Domnívám se, že Česká republika je natolik spjata ekonomicky s Evropskou unií, že je pro nás velmi důležité být v co nejužším rozhodovacím kroužku.“ Odpověď Petra Ježka byla váhavějšího charakteru, zdůraznil, že toto rozhodnutí nestojí na Evropském parlamentu a že důležitější otázka je, zda eurozóna je nastavena správně tak, jak funguje nyní a co by se s tím dalo dělat. Nicméně upozorňuje, že ekonomický neúspěch EU je i náš neúspěch bez ohledu na to, zda máme nebo nemáme euro. Luděk Niedermayer za TOP 09 jako jediný uvedl konkrétní datum: „Pro mě je velmi atraktivní myšlenka, že by ČR vstoupila do eurozóny v roce 2018.“ Dále upozorňuje, že ačkoliv se všichni bojí přijetí eura, jeho nepřijetí by pro nás mohlo také znamenat problém.
Referendum jako možná cesta rozhodnutí o euru
Pro Českou republiku, jako demokratickou zemi s ústavně zakotveným referendem, je nezbytné načrtnout směr a způsob, jakým by mělo padnout rozhodnutí o tom, že se euro přijme. Jestli to má být čistě debata na politické úrovni, nebo jestli se má vláda zeptat občanů. Na tuto otázku kandidáti víceméně shodně odpovídali, že referendum o vstupu do EU již proběhlo a součástí tohoto rozhodnutí bylo i přijetí eura. Další obavou by také mohlo být, že rozhodnutí udělá laická veřejnost a ne odborníci na ekonomiku. Jediný Hulicius řekl, že rozum mu říká, že referendum bylo, ale jeho srdce, jako srdce lidovce věří lidem a proto říká proč ne. Nicméně dále dodává, že by se musela vést dobrá vysvětlovací kampaň.
Národní zájmy, které by bylo potřeba chránit v Evropském parlamentu
Ačkoliv kandidují do Evropského parlamentu, stále jsou to občani ČR, a proto jedna z otázek z publika byla, zda existuje nějaká problematika, na kterou by se každý český europoslanec a europoslankyně dívali stejně a stejně i hlasovali. Luděk Niedermayer k případnému národnímu zájmu uvedl, že se obává, že odlišnost politických stran u nás je příliš velká, aby mohla panovat úplná shoda, konkrétně pak rozdílnost TOP 09 a například KSČM. Ježek řekl, že by hlasoval pro ČR vždycky, kdyby měl pocit, že je něco nevýhodné, jinak musí hájit jako politik ideologii, kterou zastupuje. Posledním velmi diskutovaným tématem bylo, zda se má EU posunout směrem k federalizaci a zde byli politici také jednotní. Ondřej Liška řekl: „Evropská unie je velmi jedinečná, a proto nemůžeme čerpat v již známých způsobech vládnutí, ale musíme si najít vlastní specifickou cestu.“
Andrea Mádlová působí v mediálním týmu think-tanku Evropské hodnoty.
