Search
Close this search box.

Poklonkování autoritářskému císaři? Bývalý tchajwanský prezident na návštěvě Číny

Co se děje?

Ve středu se bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou (馬英九) – vystupující jako soukromá osoba – setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem (習近平). Jednalo se o druhé setkání Maa a Siho od roku 2015, kdy došlo k historicky prvnímu setkání úřadujících vedoucích představitelů Čínské republiky a Čínské lidové republiky. 

Setkání proběhlo během Maovy jedenáctidenní cesty do Číny, během níž vedl skupinu 20 studentů sdružených v jeho Nadaci pro kulturu a vzdělávání (Ma Ying-jeou Culture and Education Foundation). Jak uvedl ředitel nadace Siao Sü-cchen (蕭旭岑), pozvání přišlo z Pekingu a zahrnovalo itinerář včetně návštěvy Pekingu, a provincií Kuang-tung a Šen-si. Program obsahoval také účast na obřadu v mauzoleu Žlutého císaře a akademické výměny se studenty z Pekingské univerzity a Sunjatsenovy univerzity, jejichž cílem bylo „pomoci tchajwanským studentům hledat jejich kořeny“.

 

Jaké jsou širší souvislosti

Ma Jing-ťiou je členem hlavní tchajwanské opoziční strany, Čínské národní strany (Kuomintang, KMT). V minulosti zastával funkci předsedy KMT a v letech 2008 až 2016 byl prezidentem Tchaj-wanu. KMT je na Tchaj-wanu obecně považována za Číně přátelštější stranu, která se staví proti nezávislosti Tchaj-wanu a upřednostňuje ekonomické vazby s Čínou. Strana však nesouhlasí s čínským modelem „jedna země, dva systémy“, neboť ten předpokládá čínskou vládu nad Tchaj-wanem.

Během svého prezidentství Ma upřednostňoval podporu čínské identity a odklonil se od probíhajícího procesu tchajwanizace. Jeho administrativa rovněž kladla důraz na liberalizaci vztahů s ČLRpodpisem několika dohod, včetně obchodní dohody (Cross-Strait Services Trade Agreement, CSSTA), která na Tchaj-wanu spustila Slunečnicové hnutí kvůli obavám z nedostatečné transparentnostiprocesu vyjednávání. Tento studentský a celonárodní protest zůstává jedním z nejvýznamnějších tchajwanských sociálních hnutí a nedávno si obyvatelé připomněli jeho desetileté výročí.

Historické setkání Ma Jing-ťioua a Si Ťin-pchinga v Singapuru v roce 2015 znamenalo první setkání vůdců obou stran od roku 1949 a symbolizovalo usmíření po dlouholetém napětí. Vedlo však na Tchaj-wanu také k domácím debatám a protestům s obavami z možného politického trojského koně. V dubnu 2023 se Ma rovněž vydal na dvanáctidenní cestu do Číny. Přestože se nesetkal se Si Ťin-pingem, vzbudila jeho cesta odpor lidí na obou stranách průlivu. Pozoruhodné je, že Ma je jediným tchajwanským prezidentem, který se setkal se Si Ťin-pchingem, a zůstává jediným bývalým tchajwanským prezidentem, který opakovaně navštívil Čínu. Tyto kroky podtrhují jeho postoj ke vztahům mezi ČLR a Tchaj-wanem a zdůrazňují odhodlání podporovat užší vztahy s Čínou.

V období před prezidentskými volbami v roce 2024 se Ma stal kontroverzní osobností, která sklízí kritiku jak od občanů, tak od své strany KMT. Jeho nedávné výroky o vztazích mezi Čínou a Tchaj-wanem, včetně tvrzení, že důvěra v Si Ťin-pchinga je nezbytná, spolu s výzvou ke snížení rozpočtu na obranu, protože Tchaj-wan „nikdy nemůže nad Čínou vyhrát“, vyvolaly nesouhlasné reakce.

 

Proč je to důležité?

Maova cesta do Čína na pozvání Pekingu je důležitá v kontextu vztahů mezi ČLR a Tchaj-wanem. Si v poslední době zdůrazňuje význam výměny mládeže jako způsob, jak posílit vazby mezi oběma stranami prostřednictvím soft power. Toto gesto odráží strategický přístup Pekingu k angažovanosti a značí jeho soustředěné úsilí o formování narativu obklopujícího tchajwanskou identitu s cílem odvrátit ji od de-sinizace. Kromě toho může naznačovat, že Peking považuje člena KMT a bývalého prezidenta Maa za významného prostředníka ve vztazích Číny a Tchaj-wanu. To je patrné z faktu, že čínská vláda odmítá spolupracovat se současnou vládnoucí stranou, Demokratickou pokrokovou stranou (DPP), kterou Peking neuznává jako legitimní vládní orgán a označuje ji kvůli jejímu prosazování tchajwanské suverenity za separatistickou.

Načasování Maovy cesty do Číny a případné setkání se Sim se kryje se dvěma významnými geopolitickými událostmi: summitem mezi USA, Japonskem a Filipínami, a výročím přijetí zákona o vztazích s Tchaj-wanem (Taiwan Relations Act), proti němuž se Peking postavil v roce 1979. Na pozadí eskalace napětí mezi USA a Čínou má toto načasování symbolickou váhu a poukazuje na složitou hru zájmů a strategického postavení v indopacifickém regionu. Konkrétně zdůrazňuje význam postavení Tchaj-wanu a jeho vztahů s klíčovými regionálními aktéry v kontextu této dynamiky.