Search
Close this search box.

Je problém populismu řešitelný?

Poslední ze série tří článků přináší závěry z mezinárodní expertní konference think-tanku Evropské hodnoty Politický extremismus v době hospodářské krize v Evropě a ČR. Liší se politický extremismus v Maďarsku, Česku a Rakousku? Proč je vhodnou zbraní proti pravicovým radikálům humor? Jak s odstupem analyzovat kauzu Šluknov očima vládní agentury?

Krisztian Szabados, představitel maďarského think-tanku Political Capital Institute a člen Communications First Consulting Ltd. v Budapešti, promluvil na téma Nárůst extremismu a téma menšin v Maďarsku. V příspěvku načrtnul hlavní rysy extremistických skupin nejen v Maďarsku: (1) důraz na etnické minority, (2) ztráta důvěry v politické elity a (3) kritika vůči EU. Tezi, že současná krize přispívá k vzestupu extremismu, odmítá s tím, že extremismus někde ustupuje, proto je jeho vzestup  potřeba vysvětlit hlubšími kořeny. Podle Szabadose lze nárůst extremismu v Maďarsku i jinde vyřešit zákonnými nástroji, kterými jsou prevence vzděláním, zesměšnění extremistických názorů a jejich diskreditace, nikoliv jejich stigmatizace. Dále by pomohl úzký kontakt s voliči a používání populismu proti populistům.

 

Z Maďarska se posluchači v sále přesunuli do Rakouska, protože další v pořadí vystoupil Fabio Wolkenstein, výzkumný pracovník London School of Economics and Political Science a Institutu pro strategické analýzy ve Vídni, který pomocí diskursivní analýzy zkoumal postoje rakouských stran vůči imigraci a integraci přistěhovalců. Ve svém výzkumu zjistil, že Svobodná strana Rakouska (FPÖ) razila nejrestriktivnější politiku ve všech oblastech imigrace a zároveň své postoje dokázala nejlépe ze všech stran voličům vysvětlit.

 Tato vysvětlení jsou založena na pragmatickém přístupu, základních hodnotách, identitě jednotlivých skupin a univerzálních morálních principech. Na základě analýzy Wolkenstein doporučuje následující kroky k omezení vlivu extremistických stran: (1) mainstreamové strany by si měly vyjasnit pozici vůči imigraci a integraci menšin, (2) jejich rétorika se musí být jasná a srozumitelná a (3) musí se vztahovat k základním hodnotám dané strany.

  

Český politolog Jan Charvát působící na FSV UK v Praze v příspěvku s názvem Současné trendy politického extremismus v ČR s ohledem na téma menšin a imigrace vymezil základní pojmy problematiky extremismu a posluchačům přinesl přehled české pravicově-extremistické scény, které je vlastní jedno společné téma – otázka menšin. Krajní pravice v ČR se nejčastěji zaměřuje na romskou a muslimskou menšinu. Obecně lze říct, že argumentace krajní pravice je založena na nepřátelském vymezení se oproti všemu cizímu. Tvrdí, že politici podporou multikulturalismu zrazují vlastní národ a jsou viníci problému s menšinami. Jsou jim tedy vlastní všechny tři rysy načrtnuté Szabadosem.

 Posledním mluvčím konference byl Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. Promluvil na téma Prevence populismu a extremismu vůči romské menšině v ČR: případová studie Severní Čechy. Příspěvek rozvinul již dříve zmiňované téma latentního extremismu, protože na případu v Severních Čech, kde docházelo k mytizaci problémů prostřednictvím lží ve veřejném prostoru, ho lze výmluvně ilustrovat. Ke lžím se uchylovali i veřejně činné osobnosti, čímž do politiky vnesli pocit nesnášenlivosti a podle Šimáčka ji kontaminovali.

 Případ Severních Čech ukázal negativní důsledky předvolebních soubojů, v jejichž rámci dochází k eskalaci konfliktu na veřejnosti a úmyslné tematizaci problematiky menšin. Šimáček poukázal i na negativní vliv médií v sociálních konfliktech, konkrétně na případu mačetového útoku na Šluknovsku. Tamější rvačka v baru, která vyústila v brutální konflikt, byla interpretována jako souboj mezi Romy a většinovou populací. Ve svých reportážích si média účelově vybírala kriminální činy, ve kterých hledala romskou kriminalitu a dávala prostor extremistům k podněcování radikálních postojů.

Závěrečné dotazy se dotýkaly hlavních témat druhého panelu a celého dne. Podle prvního diváka by militantní demokracie měla být poslední možností, kritickým bodem jsou vzdělaní občané, kteří brání demokracii. Další účastník upozornil, že politici by se nejen měli snažit o hlasy, ale také sdělovat jasný názor, a pokud manipulují, tak by se občané měli také proti manipulaci bránit.

 Konference přinesla závěr, že současná krize není jedinou a patrně ani hlavní příčinou nárůstu extremismu v dnešní Evropě. Nepochybně však větší politické a sociální napětí vytváří prostředí, které extremistickým stranám a hnutím nahrává. Experti přinesli doporučení, pro snížení nárůstu extremismu.

 Tato role náleží především zavedeným stranám, které by se měly vůči radikální rétorice vymezit jasně formulovanou pozicí, která je provázána se základními hodnotami strany a srozumitelně ji sdělit veřejnosti. Proti extremistickým stranám nepomůže jejich stigmatizace, ale spíše jejich zesměšnění, se kterým se nedokážou vypořádat. V sále také panoval konsenzus nad zásadní rolí vzdělání mladší části populace v prevenci extremismu.

Konferenci uspořádal think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s  nadací Konrad Adenauer Stiftung a zastoupením Evropské komise v ČR a pod záštitou poslankyně Jitky Chalánkové.