První ze série tří článků přináší závěry z mezinárodní expertní konference think-tanku Evropské hodnoty Politický extremismus v době hospodářské krize v Evropě a ČR. Jak vnímá politický extremismus Evropská komise a jak se na něj dívají zástupci německých křesťanských demokratů?
Kvůli zahlcenosti veřejného prostoru volbou prezidenta přinášíme závěry z konference až nyní. Státy EU procházejí poslední tři roky ekonomickou krizí provázenou hrozícím státním bankrotem nezodpovědných států a politickými neshodami nad nejefektivnějšími východisky. Situace je zátěžovým testem pro solidaritu mezi členy EU, jelikož v zájmu odvrácení nežádoucích dopadů bankrotu se ekonomicky silnější státy EU musí podílet na pomoci těm slabším. I země, kterým bankrot primárně nehrozí, se uchylují k méně či více radikálním rozpočtovým škrtům, aby stabilizovaly veřejné rozpočty a vyhnuly se růstu státního dluhu.
Na potřebě reagovat na vzrůstající extremismus se shodli účastníci konference Politický extremismus v době hospodářské krize v Evropě a ČR, kterou uspořádal think-tank Evropské hodnoty 20. 11. 2012. Dopolední program byl uzavřen pro veřejnost a dal prostor poslancům a expertům, aby neformálně debatovali o možnostech demokratických států v boji proti extremismu. Druhá, odpolední část, se konala na půdě Poslanecké sněmovny za přítomnosti expertů, poslanců, zástupců vládních agentur i nevládních organizací a zhruba pěti desítek diváků v publiku.
Základním tématem, které celý den provázelo, byla ochrana demokracie v kontextu extremistických ideologií. Panelisté upozornili na vzrůstající latentní extremismus, který prorůstá i do rétoriky nositelů veřejných funkcí a propaguje negativní nálady vůči některým skupinám obyvatel. Například v oficiálním programu uskupení Severočeši.cz se objevují hanlivá pojmenování pro některé menšiny. Tento problém ale nelze řešit stigmatizací těchto uskupení či jednotlivců, negativní vymezení oproti jejich názorům mohou totiž využít k získávání popularity.
Odpovědí by měla být srozumitelná propagace hodnot demokratické společnosti mainstreamovými stranami, výchova směrem k aktivnímu občanství, komplexní výklad historie na školách a spolupráce s nevládními organizacemi, které mají s výchovou k participativní demokracii zkušenosti.
Nebezpečí pro demokracii
Odpolední konferenci zahájil Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, který zdůraznil dlouhodobý zájem think-tanku o problematiku integrace imigrantů v evropském kontextu a komunikace těchto témat ve veřejné debatě.
Následujícího úvodního slova se ujala Jitka Chalánková, poslankyně a mimo jiné místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, která v úvodním projevu zavzpomínala na své působení v Olomouckém kraji, kde se řešila kauza vystěhování vsetínských Romů.
Chalánková upozornila na rezervy v zákonech v oblasti integrace a ochrany menšin a na rétoriku některých politiků nesoucí prvky nenávisti vůči menšinám, kteří s cílem kariérního postupu popularizují toto téma. V ČR extrémně pravicové strany nezískaly významný vliv ve volbách, ale existují skupiny jako sdružení D.O.S.T., které podle ní rozbíjejí sociální soudružnost, v čemž je někdy podporují i média.
Další úvodní řeč pronesl Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR. Na úvod upozornil, že nárůst extremismu v Evropě nelze výlučně spojovat s hospodářskou krizí. Podle Michala jsou obzvláště znepokojivé výroky lidí působících ve veřejných funkcích, které podněcují rasové předsudky, např. spojení určitého druhu kriminality s jistým etnikem.
Ředitel české pobočky Konrad-Adenauer-Stiftung, Werner Böhler,poukázal na německou zkušenost s extremismem a čtyři poučení, která z ní plynou: (1) demokracie potřebuje demokraty s politickým vzděláním, (2) militantní demokracie je státní uspořádání, které oproti čisté demokracii může dlouhodobě fungovat, (3) každý národ si musí uvědomit svou historii poučit se a vyrovnat se s ní, a na závěr, (4) demokracie je podle Böhlera živý organismus, který potřebuje aktivní účast svých občanů ke své ochraně. Tímto také shrnul základní problematiku, která provázela celý den a jíž se věnovali i řečníci dalších panelů.
Konferenci uspořádal think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s nadací Konrad Adenauer Stiftung a zastoupením Evropské komise v ČR a pod záštitou poslankyně Jitky Chalánkové.
