„Ruská ambasáda ani žádný jiný orgán Ruské federace v České republice během posledních tří let nefinancoval žádnou politickou organizaci.“ To jsou slova Olega Solodukhina, zástupce ředitele zastupitelstva ruského kulturního centra Rossotrudničestvo v České republice. Reagoval na článek „Medvěd v rouše beránčím – Ruskem financované organizace v EU“, který byl představen v rámci diskuze organizované think-tankem Evropské hodnoty ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku nazvané „Jak si Kreml kupuje vliv v Evropě“. Studie zkoumá téma Ruskem financovaných nevládních organizací v Evropě, které je na rozdíl od ruského vlivu na média v EU spíše opomíjeno. Vliv těchto organizací je však značný a jejich legitimita je podkopána tím, že jsou přímo napojeny na ruský státní aparát, ovšem vydávají se za nezávislé.
„Nikdo nás nekontaktoval,“ odpověděl Solodukhin na dotaz analytičky Vlaďky Vojtíškové, jedné z autorů výše uvedené studie, která tvrdí, že dříve Rossotrudničestvo v rámci výzkumu oslovili s žádostí o vyjádření. Jedná se totiž o jednu z organizací, které jsou ve studii uvedeny jakožto nástroj ruské tzv. soft power, tedy organizace, jejichž prostřednictvím Ruská federace šíří svou oficiální politiku.
Solodukhin však celkem oprávněně namítal, že mu chybí přímé důkazy financování podezřelých aktivit Ruskou vládou, jelikož většina důkazů, které studie uvádí, jsou spíše nepřímé. V tomto ohledu je tedy důležité zmínit jeden ze závěrů studie, kde autoři apelují na transparentnost finančních toků v nevládních organizacích a doporučují zavést povinný lobbingový registr na úrovni Evropské unie. Svou práci uzavírají těmito slovy: „Hlavní zbraní Západu proti nepřátelskému ruskému vlivu je spíše než kriminalizace, informovanost.“
Proti šíření prokremelských dezinformací Evropské hodnoty bojují dlouhodobě. V červenci tohoto roku byla zveřejněna studie v rámci programu Kremlin Watch s názvem „Fungování českých dezinformačních webů“, která uvádí tři základní kritéria prokremelské dezinformace: 1. nepravdivost informace, 2. záměr uvést někoho v omyl a 3. přímý nebo nepřímý cíl textu podpořit politiku Ruské federace. Zpráva pak uvádí výčet českých webů, které aktivně vytváří, či pouze šíří přejaté dezinformace s politickou či ekonomickou tématikou. Zajímavé je zjištění sociologického výzkumu agentury STEM, že přibližně čtvrtina dotázaných obyvatel ČR věří více „alternativním médiím“, než médiím tradičním.
V rámci diskuze padl i dotaz, jakým způsobem je možné se aktivně bránit dezinformační kampani. Odpověď poslance Evropského parlamentu Pavla Svobody obsahuje jednoduchý návod: stačí podat trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy, a to například formou dopisu, zaslaného na Policii ČR a obsahujícího důkazní materiál (například print screen obrazovky znázorňující lživou informaci).
Diskuze proběhla za podpory Konrad-Adenauer Stiftung a Evropské strany lidové.
