Shrnutí
V součinnosti několika evropských institucí (King Baudouin Foundation, the Bertelsmann Stiftung a European Policy Centre) byl představen dokument Nový Pakt pro Evropu, který představuje pět možných strategií budoucí evropské integrace v období krize. Jedná se o návrat k základům (vnitřní trh bez doprovodných politik), konsolidaci minulých opatření (všechny reformy pro ukončení krize již byly představeny), ambiciózní postup vpřed (další integrace, zvýšení demokratické legitimity), výrazný krok vpřed (ekonomická, fiskální, finanční, sociální a politická EU se silnou exekutivou) a změnu logiky diskuze o EU (fundamentální přehodnocení evropské spolupráce).
Komise na konci roku 2012 představila plán na prohloubení hospodářské a měnové unie, když předložila několik návrhů rozdělených na opatření krátkodobá (6-18 měsíců), střednědobá (18 měsíců až 5 let) a dlouhodobá (5-10 let). Dokument zaměřený převážně na opatření cílená na řešení krize v eurozóně se zmiňuje i posílení politických unie, protože podle Komise zvyšující se spolupráce v ekonomickém a finančním sektoru vyžaduje přiměřené prohlubování integrace i ve sféře politické.
Počtem hlasů v Evropském parlamentu jsou nejsilněji zastoupeny strany prosazující další integraci EU (EPP, S&D a Greens/EFA) až její federalizaci (ALDE). Důraz na vnitřní trh bez dalších doprovodných politik klade ECR, nejvíce euroskeptické je EFD. Logikou změny paradigmatu se pak spíše řídí GUE/NGL.
Úvod
V prosinci 2013 byl představen dokument Nový pakt pro Evropu (New Pact for Europe – NPE)[1]. Jeho hlavním cílem je otevřít celoevropskou debatu o budoucnosti Evropské unie (EU). Dokument na pomezí akademického textu a vizionářského prohlášení identifikoval čtyři problémy či výzvy, kterým současná EU čelí a následně předkládá pět strategických vizí možných variant budoucí podoby a vývoje evropské integrace. Je třeba si uvědomit, že dokument si nepokládá otázku, co je politicky možné, a tudíž v praxi proveditelné, ale představuje pět teoreticky možných variant od částečné desintegrace přes federalizaci až po úplnou změnu logiky integračního procesu. Evropské hodnoty však tento text považují za natolik kvalitní a pro jakékoli diskuze o budoucnosti EU přínosný, že se jej rozhodly zpracovat do podkladu pro debatu kandidátů do Evropského parlamentu (EP).
Kromě NPE tento podklad ve své druhé části zpracovává i sdělení Komise z konce roku 2012, která představila plán na prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU)[2]. Komise v dokumentu hájí přínos HMU pro rozvoj Evropy, zmíněny jsou však i nedostatky tohoto konceptu, které naplno odhalila finanční, ekonomická a hospodářský krize. Komise se proto rozhodla předložit několik návrhů, které jsou rozděleny na opatření krátkodobá (6-18 měsíců), střednědobá (18 měsíců až 5 let) a dlouhodobá (5-10 let). Vzhledem k zaměření předvolební debaty Evropských hodnot shrnuje tento podklad návrhy Komise pro střednědobý a dlouhodobý horizont.
Oba dokumenty již ze své podstaty v sobě obsahují dilemata a možné otázky, které je nutné řešit v rámci veřejné debaty. Evropské hodnoty z nepřeberných možných diskusních možností, které oba dokumenty nabízejí, vybraly čtyři otázky, které budou rámovat debatu s kandidáty na europoslance.
Dovedete si představit jednotnou celoevropskou kandidátku do EP voleb?
Je více rychlostní Evropa vhodnou odpovědí na nesoulad názorů členských států týkající se budoucnosti EU?
Měl by být zřízen v rámci EP výbor zabývající se otázky eura se zvláštními rozhodovacími pravomocemi nad rámec ostatních výborů?
Je řešením problému legitimity EU schvalování všech legislativních aktů tzv. řádným legislativním postupem?
Ve třetí části budou představeny názory frakcí EP na budoucí integraci Unie. Na tomto místě je třeba upozornit na důležitou věc týkající se sběru dat. Vzhledem ke skutečnosti, že dokumenty dostupné na webu frakcí evropského parlamentu se často věnují spíše aktuálním otázkám nikoli dlouhodobým vizím, bylo přistoupeno k zahrnutí postojů eurostran, které lze považovat za jakési zastřešující organizace parlamentních frakcí. V rámci dokumentu proto není rozlišováno mezi názorem frakce a eurostrany, protože by mezi nimi měly být naprosto minimální rozdíly. Ačkoli se může jednat o poměrně velké zjednodušení problematiky, kvůli přehlednosti materiálu a jeho neakademickému zaměření považují Evropské hodnoty takovou syntézu za ospravedlnitelnou. Zvláštní případ pak představují frakce, které jsou tvořeny více než dvěma eurostranami. V případě Greens/EFA bylo přihlíženo k postojům Evropské strany zelených, protože česká Strana zelených je jejím členem, podobně u GUE/NGL byly relevantní postoje Strany evropské levice vzhledem ke svému partnerství s KSČM.
A. Nový pakt pro Evropu (NPE): pět strategií v pokračování evropské integrace
1. Návrat k základům
Základní princip
Euro je problémem, nikoli řešením.
Návrat k vnitřnímu trhu s 500 milióny spotřebitelů bez dalších doprovodných politik.
Klíčová potenciální opatření této strategie
– Zrušení eurozóny, nebo aspoň její rozdělení či umožnění odchodu některých slabších členů.
– Revize unijních pravomocí s cílem identifikovat oblasti, kde spolupráce poskytuje skutečnou přidanou hodnotu a kde nikoli, ty převést zpět na národní úroveň.
– Snížení role EP a Komise a zvýšit roli národních vlád a parlamentů v unijním vytváření politik.
– Dokončit vnitřní trh a připravit jej na digitální éru.
2. Konsolidace minulých opatření
Základní princip
EU již představila všechny reformy nutné k vyřešení krize v eurozóně.
Členské státy nejsou ochotny pokračovat dále v evropské integraci jako je oblast daní, rozpočtu, sociálních věcí či zaměstnanosti.
Klíčová potenciální opatření této strategie
Záležitosti týkající se ekonomické a monetární unie
– Inovativní a flexibilní užívání strukturálních, regionálních a kohezních fondů a komplexní strategie pro růst a zaměstnanost.
– Omezené rozšíření ekonomické koordinace mezi členskými státy a Komisí doprovázené omezenou finanční solidaritou cílenou na národní reformy.
– Plná implementace nově odsouhlasených fiskálních pravidel ale bez dalších opatření či vynucovacích mechanismů.
– Minimální bankovní unie zahrnující supervizi ECB nad všemi důležitými bankami a zároveň počítat s již existujícími národními regulátory.
– Intenzivní daňová spolupráce cílící na daňové úniky a podvody.
Posílení unijních institucí a její demokratické legitimity
– Silnější role EP v otázkách týkající se eurozóny.
– Větší zapojení národních parlamentů při tvorbě unijní politiky.
– Silnější role pro členy eurozóny ve formování a rozhodování prostřednictvím posílení Eurogroup skupiny mistrů financí, pořádání eurosummitů apod.
– Postupné vylepšování fungování Evropské služby pro vnější činnost.
3. Ambiciózní postup vpřed
Základní princip
Další integrace, opatření zvyšující demokratickou legitimitu EU vůči veřejnosti a upřímná veřejná transnacionální debata o budoucnosti Unie je rozhodující nejen v souvislosti s aktuální krizí, ale i pro budoucí výzvy.
Tato strategie vyžaduje podstatnou revizi základních smluv.
Možnost vzniku vícerychlostní Evropy.
Klíčová potenciální opatření této strategie
Posílení finanční a ekonomické spolupráce
– Zintenzivnění makroekonomické koordinace a představení ekonomických pokynů nastavující unijní víceleté priority připravené Komisí a schválené Radou a EP.
– Navýšení unijního rozpočtu a umožnění EU mít aspoň nějaký vlastní příjem, ačkoli výdajové priority a stropy by byly stále schvalovány členskými státy.
– Zavedení Komisaře s pravomocí zamítnout národní rozpočet, pokud by nebyl v souladu s evropskými pravidly.
– Dokončení omezené bankovní unie postavené na jednotném dohledovém mechanismu.
– Inkorporace ESM a fiskálního kompaktu do unijního právního rámce.
Posílení unijního politicko-institucionálního nastavení a jeho demokratické legitimity
– Volení omezeného počtu členů EP v jednotném volebním obvodu na základě transnacionální kandidátské listiny.
– Vytvoření jasnějšího a přímějšího spojení mezi volbami do EP a volbou Předsedy Komise
– Redukce počtu členů Komise a větší pravomoci Předsedovi Komise při jejich výběru.
– Rozšíření pravomocí poslanců EP zejména v oblastech, kde má nyní EU větší autoritu a vytvoření „eurovýboru“ sestavené z poslanců zemí eurozóny a se zvláštními rozhodovacími pravomocemi.
– Zapojení národních parlamentů do unijních rozhodovacích procesů na národní i unijní úrovni.
– Změna pravidel pro pozměňování zakládajících smluv, aby byla umožněna jejich platnost i přes chybějící ratifikaci v některých členských zemích.
– Zachování Konvence pro Evropu s cílem debatovat nad budoucností Evropy, zahrnout do toho vlády a zástupce Komise stejně jako zástupce z EP i národních parlamentů.
– Představení koherentnější reprezentace EU v mezinárodních institucích jako MMF, SB a G20.
4. Výrazný krok vpřed (jedinou odpovědí je ekonomická a politická unie)
Základní princip
Plná ekonomická, fiskální, finanční, sociální a politická unii se silnou exekutivou (evropskou vládou) a legislativní orgánem (parlament) schopných vykonávat autonomní rozhodnutí reflektující skutečné evropské zájmy.
Klíčová potenciální opatření této strategie
Podpora a prohloubení ekonomické a monetární unie
– Větší část rozpočtu EU by měla být zajištěna prostřednictvím daní uvalených na evropské úrovni s možností autonomně rozhodovat o jejich využití.
– Přesun ekonomické suverenity na evropskou úroveň s podstatnou sdílenou pravomocí v oblasti jako jsou daně, energetika, práce, průmysl a sociální politika.
– Pravomoc EU vetovat národní rozpočet, pokud neplní fiskální závazky.
– Vytvoření Evropského měnového fondu (EMF) nezávislého na národních vládách.
– Vytvoření úplné Evropské bankovní unie s nezávislým kontrolním systémem plně nezávislé na domácích regulátorech.
Posílení unijního politicko-institucionálního nastavení
– Maximalizace pravomocí EP, udělení stejných pravomocí ve všech oblastech politik s právem navrhovat evropskou legislativu a volit hlavu evropské exekutivy.
– Volení poslanců do EP prostřednictvím širokých evropských kandidátek vybraných evropskými politickými stranami.
– Zavedení nové procedury pro změnu základních/ústavních smluv s reformami přijatými superkvalifikovanou většinou, významné změny přenechat rozhodnutí v celoevropském referendu.
– Jedno křeslo pro EU v mezinárodních organizacích jako MMF, SB, G20 a Rada bezpečnosti.
– Prohloubení integrace v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice včetně představení evropského ministra zahraničí a společné armády.
5. Změna logiky diskuze více/méně Evropy
Základní princip
Fundamentální přehodnocení evropské spolupráce, dlouhodobý přístup cílený na posílení schopnosti EU čelit přicházejícím výzvám, odpovědnost EU vůči veřejnosti za své činy, vylepšení kapacity EU v oblasti zabezpečení základních práv včetně těch sociálních svých občanů.
Klíčová potenciální opatření této strategie
– Lepší monitorování, audit a kontrola unijních výdajů včetně vytvoření úřadu evropského veřejného žalobce, který by vyšetřoval trestné činy ovlivňující evropské finanční zájmy.
-Zvýšení participace občanů v rozhodovacích procesech prostřednictvím nových nástrojů povzbuzující aktivní zapojení v rozhodovacích procesech např. regionální referendum o tom, jakým způsobem mají být využity prostředky z fondů EU.
– Posílení kapacity EU na zaručení respektu k občanským právům a základním svobodám, posílení vědomí o evropském občanství.
– Větší zaměření na dlouhodobé politiky s přímými benefity pro občany jako zabezpečení minimálních sociálních práv ke garantování přístupu ke vzdělání a lékařské péči a umožnění udržitelného hospodářského růstu neorientovaného pouze na hrubý domácí produkt.
– Sestavení nových konzultačních skupin zahrnující NGOs, regionální a lokální tělesa a experty informující činitele rozhodovacích procesů na evropské úrovni.
B. SDĚLENÍ KOMISE: Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse
1. Střednědobé návrhy (18 měsíců až 5 let)
– Zavedení rozpočtové koordinace včetně možnosti vyžadovat revizi vnitrostátních rozpočtů.
– Rozšíření politické koordinace na oblast daní a zaměstnanosti a vytvoření řádné rozpočtové kapacity HMU na podporu provádění politických rozhodnutí vyplývajících z hlubší koordinace na evropské úrovni.
– Zřízení fondu pro umoření dluhu v případě, kdy výrazně překračuje kritéria daná Smlouvou
vydávání společných krátkodobých státních dluhopisů.
2. Dlouhodobé (5-10 let)
– Sestavení samostatného rozpočtu eurozóny poskytující kapacitu na podporu členských států vyrovnávajících se s otřesy.
– Společné veřejné dluhopisy.
3. Politická integrace
Zvyšující se spolupráce v ekonomickém a finančním sektoru vyžaduje podle Komise přiměřené prohlubování integrace i ve sféře politické. Klíčové je posilování demokratické legitimity Unie, čehož by mělo být docíleno zvyšováním odpovědnosti EP na jedné straně a zajištěním důležité role pro parlamenty národní hlídající kroky členských států v Radě na straně druhé. Komise se detailněji věnuje zejména možnostem, jak posílit roli EP, přičemž rozlišuje mezi kroky uskutečnitelnými v rámci stávající platné Lisabonské smlouvy a kroky vyžadujícími změnu primárního práva.
a) Optimalizace odpovědnosti a správy v krátkodobém horizontu
-Posílení parlamentní diskuze v rámci evropského semestru, zapojení EP do výběru víceletých priorit, zřízení výboru pro otázky eura, nominace kandidátů na post předsedy Komise politickými stranami.
b) Otázky k diskuzi v případě změny Smlouvy
-Hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti by měly být za účelem viditelnosti, transparentnosti a legitimity spojeny do jediného nástroje (dosud vycházejí z rozdílných právních základů).
-Pravomoci umožňující revizi národních rozpočtů v souladu s evropskými závazky v případě potřeby zahrnou do legislativního procesu spolurozhodování.
– Integrace ESM do EU, aby byl pod kontrolou EP.
-„Eurovýbor“ v EP by měl mít zvláštní rozhodovací pravomoci nad rámec ostatních výborů (větší váha v přípravných parlamentních činnostech, možnost vykonávat některé funkce, schvalovat určité akty místo pléna).
-Posílení pozice místopředsedy pro hospodářské a měnové záležitosti a euro v rámci Komise a případné navázání hlubšího vztahu mezi ním a „eurovýborem“.
-Zobecnění legislativního postupu = místo ojedinělých zvláštních legislativních postupů proces spolurozhodování.
C. Postoje poslaneckých frakcí v Evropském parlamentu a zastřešujících eurostran
Frakce Evropské lidové strany – EPP (KDU-ČSL je součástí frakce i Evropské lidové strany, TOP 09 je součástí Evropské lidové strany)
– Připravit EU na realitu 21. století prostřednictvím vhodných priorit.
– Postupné směřování směrem ke skutečné politické unii.
– EU by se ale měla zaměřit na cíle, které nejsou efektivně řešitelné na národní úrovni
respektování principu subsidiarity, EU se musí opírat o lokální a regionální autority a identitu i roli národních států.
– Posílení fiskálního a ekonomického vládnutí, pro plně rozvinutou bankovní unii, podpora udržitelného růstu při zachování sociální Evropy a ochrany eura, podpora skutečného pohybu čtyř svobod v rámci vnitřního trhu.
– Přímá volba předsedy Evropské komise a posílení panevropského principu u voleb do EP jako nástroj na snížení demokratického deficitu.
– Metoda spolurozhodování by měla být transparentnější, Rada by měla rozhodovat veřejně
a přiblížit EU více občanům[3].
Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – S&D (ČSSD je členem frakce i Strany evropských socialistů)
– Ve světle současné krize (ekonomická, nezaměstnanost nárůst populismu) je cílem stále těsnější Unie.
– Dlouhodobá podpora větší regulaci bankovní sektoru včetně společného bankovního dohledu.
– Chytřejší a přísnější finanční regulace se silnou dohledovou autoritou
– Ekonomické vládnutí by mělo být podrobeno větší demokratické kontrole, nesouhlas s nevolenými výbory jako je např. Troika.
– Posílení demokratičnosti evropských institucí, rozhodovací procesy pod větší parlamentní kontrolou, posílení partnerství s národními parlamenty.
– Rovnocenné postavení EP a Rady ve všech přijímaných legislativních aktech[4].
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – ALDE
– Výrazní představitelé ALDE vytvořili poměrně výrazně federalistickou tzv. Spinelli Group.
– Skutečné pan evropské ekonomické vládnutí, otevřená metoda koordinace je nedostatečná, proto je potřeba více právně závazných nástrojů, rychlé zavedení bankovní unie.
– Evropský rozpočet založený na vlastních příjmech.
– Ekonomické vládnutí.
– Společná obrana, společná armáda.
– Společný evropský patent.
– Europeizace voleb – společné evropské kandidátky nebo aspoň možnost mát dva hlasy – jeden pro národní kandidáty, druhý pro skupinu volenou na panevropské bázi[5].
Skupina zelených/Evropské svobodné aliance – Greens/EFA (Strana Zelených členem Evropské strany zelených)
– V krizi je odpovědí více Evropy, nikoli méně, vymezení se vůči nacionalismu.
– Důraz na demokratické procedury, otevřenost a transparentnost institucí – decentralizace a větší participace občanů a občanské společnosti, občané by měli mít finální slovo. prostřednictvím referenda, subsidiarita.
– Důraz by měl místo ekonomických přejít do sociálních, kulturních a ekologických aktivit, solidarita.
– Evropský parlament by měl mít legislativní iniciativu, jeho větší zapojení do ekonomického vládnutí, společné evropské kandidátky do voleb, zároveň aktivní role národních parlamentů při kontrole pravomocí a legislativy EU[6].
Evropská konzervativní a reformní skupina – ECR (ODS je členem frakce i Aliance evropských konzervativců a reformistů)
– Eurorealismus jako základní východisko – zachování evropské organizace a spolupráce, ovšem nikoli směrem k evropskému federálnímu superstrátu.
– Suverénní národní státy jako opozice k federalismu, skutečná subsidiarita.
– Cílem je flexibilní organizace respektující občany všech členských států, větší transparentnost institucí a fondů.
– Důraz na vnitřní trh při respektování diverzity členských států, zlepšení pohybu kapitálu, ochrana spotřebitele.
– Státy bez eura by neměly být v rozhodovacích procesech znevýhodněny před těmi euro vlastnícími.
– Proti společné nadnárodní kandidátce ve volbách do EP[7].
Konfederace evropské sjednocené levice a severské zelené levice – GUE/NGL (KSČM je členem frakce a Strany evropské levice)
– Vize sociálně spravedlivé, mírové a udržitelné Evropy založené na mezinárodní solidaritě.
– EU v současnosti představuje jeden z motorů současné ekonomické, finanční, environmentální a potravinové (na globální úrovni) krize.
– Hlavní politiky EU a členských států jsou orientovány radikálně pro tržně.
– EU by měla být humánnější, transparentnější a hmatatelnější, více přímé demokracie, větší participace občanů, EU jako projekt občanů nikoli elit[8].
Evropa svobody a demokracie – EFD
– Proti byrokratizaci Evropy a centralizovanému superstrátu, místo toho otevřená, transparentní a svobodná spolupráce mezi suverénními státy.
– Proti další integraci na úrovni policy i polity.
– Více demokracie a respektu k vůli občanů, legitimní úroveň pro vykonávání demokracie je stát, protože neexistuje evropský lid.
– Členské státy mají právo chránit své hranice, tradice, náboženství a kulturu, zároveň se vymezují vůči xenofobii, antisemitismu či jiným formám diskriminace[9].
[1] Jacki Davis and Geoff Meade, eds., “New pact for Europe: Strategic Options for Europe´s Future,” (New pact for Europe, 2013).
[2] Sdělení Komise 2012/777/COM z 28. listopadu 2012 návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse.
[3] European People´s Party, “Policy Areas: Europe,” [cit. 15 March 2014] https://www.epp.eu/policy-areas#europe.
European People´s Party, “Manifesto,” [cit. 15 March 2014]
https://www.epp.eu/sites/default/files/content/documents/EPP%20Manifesto%2C%202012%20%28EN%29.pdf.
[4] Group of Progressive Alliance of Socialist & Democrtas in the European Parliament, “Relaunching Europe: Our Alternative Vision for the Future,” [cit. 15 March 2014] https://www.socialistsanddemocrats.eu/sites/default/files/4131_EN_SD_RelaunchingEurope_BROCHURE_FINAL_0.pdf.
Group of Progressive Alliance of Socialist & Democrtas in the European Parliament, “The future of Europe,” [cit. 15 March 2014] https://www.socialistsanddemocrats.eu/policies/future-europe.
Tommaso Padoa-Schioppa Group, “Completing the Euro: A road map towards fiscal union in Europe,” (Notre Europe, 2012).
[5]Aliance of Liberal Democrats for Europe Group, “European Federalism,” [cit. 15 March 2014] https://www.alde.eu/fileadmin/2010_site-docs/documents/background_notes/EN/FT_ALDE_Federalism.pdf.
Aliance of Liberal Democrats for Europe, “Evropa, která funguje,” [cit. 15 March 2014] https://www.aldeparty.eu/sites/eldr/files/events/10301/alde_manifesto_czech_.pdf.
[6] The Greens/European Free Alliance in the European Parliament, “Who we are,” [cit. 15 March 2014] https://www.greens-efa.eu/about-us/48-who-we-are.html.
European Green Party, “Europe and Democracy,” [cit. 15 March 2014] https://europeangreens.eu/themes/europe-and-democracy.
European Green Party, “Our Vision: Europe,” [cit. 15 March 2014] https://campaign.europeangreens.eu/our-vision/europe.
[7] European Conservatives and reformists Group, “Constitutional Affairs – AFCO,” [cit. 15 March 2014] https://ecrgroup.eu/policy/constitutional-affairs-afco/.
European Conservatives and reformists Group, “Economic and Monetary Affairs,” [cit. 15 March 2014]
https://ecrgroup.eu/policy/econ-economic-and-monetary-affairs/.
European Conservatives and reformists Group, “Legal Affairs – JURI,” [cit. 15 March 2014]
https://ecrgroup.eu/policy/legal-affairs-juri/.
European Conservatives and reformists Group, “The Prague Declaration,” [cit. 15 March 2014] https://ecrgroup.eu/policy/the-prague-declaration/.
[8] Confederal Group of the European United Left/Nordic Green Left, “About,” [cit. 15 March 2014] https://www.guengl.eu/group/about.
Confederal Group of the European United Left/Nordic Green Left, “Taking the Initiative,” (Confederal Group of the European United Left/Nordic Green Left, 2014[cit. 15 March 2014] https://www.guengl.eu/uploads/publications-documents/online.pdf.
European Left, “About EL,” [cit. 15 March 2014] https://www.european-left.org/about-el.
[9] Europe of Freedom & Democracy Froup in the European Parliament, “Our Charter,” [cit. 15 March 2014] https://www.efdgroup.eu/about-us/who-we-are/charter.html.