Search
Close this search box.

Islamisté jsou hrozbou i v evropských městech

Západní média zaplňují alarmující zprávy o množství evropských občanů či držitelů evropských pasů odcházejících bojovat do syrské občanské války, která se přelila do sousedního Iráku a hrozí destabilizací dalších zemí v regionu.

Tito lidé jsou nazýváni „zahraniční bojovníci“ a političtí představitelé i bezpečnostní experti je považují za jednu z největších hrozeb pro bezpečnost Evropské unie současnosti. Mluvíme-li o zahraničních bojovnících v tomto kontextu, máme na mysli zástupce evropských muslimských komunit, kteří odcházejí válčit do některého z blízkovýchodních konfliktů, aby tam bojovali za to, co nazývají obranou islámu.

Do povstání proti Bašáru Asadovi se připojilo přes 11,000 zahraničních bojovníků z celého světa a nejméně 2,000 z nich pocházejí z evropských zemí, především z Francie, Velké Británie, Německa, Belgie a Nizozemí. Z jakého důvodu ale představují pro Evropu tak velké bezpečnostní riziko, když bojují v konfliktu, který se odehrává relativně daleko od hranic EU? Muslimové žijící na Západě, kteří se radikalizují, zpravidla nejdříve odcházejí do válečné oblasti jako Irák nebo Afghánistán, kde se cvičí v boji, a až poté se uchylují k teroristickým útokům proti západním zemím. Většina nadnárodních džihádistických skupin vznikla jako produkt mobilizace zahraničních bojovníků, protože oba fenomény jsou úzce provázané společnou ideologií. Ta se neomezuje jenom na válečnou zónu, ale má globální rozsah.

V reportáži natočené zpravodajským kanálem VICE hrozí bojovník IS, že vztyčí „Alláhovu vlajku“ nad americkým Bílým domem.

Bojovníci z Evropy se nejčastěji připojují ke skupině Džabhát al-Nusra, syrské odnoži al-Káidy, a k organizaci Islámský stát (IS), které se al-Káida zřekla kvůli její excesivní brutalitě vůči ostatním muslimům. Obě organizace charakterizuje militantní sunnitský radikalismus stojící na ideologii džihádistického salafismu. Džihádisté věří, že islám je v ohrožení, a proto musejí povstat k jeho obraně. Svět je pro ně rozdělen na blízkého nepřítele – místní „nevěřící“ režimy – a na vzdáleného nepřítele, jímž je západní civilizace, která svou politickou nadvládou nad muslimskými zeměmi brání ustavení pravého islámského státu. Ustavení islámského chalífátu pod nadvládou šarí’i napříč muslimským světem a ještě dál je absolutním cílem těchto radikálů, jež věří, že této vize nelze dosáhnout bez použití násilí. V reportáži natočené zpravodajským kanálem VICE hrozí bojovník IS, že vztyčí „Alláhovu vlajku“ nad americkým Bílým domem. V jiném prohlášení vyhrožuje německý konvertita k islámu bojující pod standartou IS, že vyhodí do vzduchu americké sklady jaderných zbraní nacházející se v Německu. Že tyto výhružky nejsou plané, jsme se přesvědčili v květnu, kdy francouzský navrátilec ze Sýrie Mehdi Nemmouche spáchal útok na židovské muzeum v Bruselu, jemuž padli za oběť 4 lidé. Zbraně, které se u něho našly, byly zabaleny do vlajky IS.

Kvůli volnému pohybu obou uvnitř EU hrozí nebezpečí kdekoliv v Evropě. Jiný německý extremista, který se vracel z válečné zóny v Sýrii, byl v dubnu zadržen v Praze. Tajné služby evropských zemí mají se zahraničními bojovníky plné ruce práce a monitorování džihádistů vracejících se ze Sýrie jim zabere víc jak polovinu protiteroristické agendy. Britské tajné službě se už minimálně jeden plánovaný teroristický útok podařilo zmařit.

IS zatím bojuje převážně v Sýrii a Iráku, ale musíme mít na paměti, že jeho ideologie ohrožuje i naši bezpečnost v Evropě. Může se zdát, že jedinou strategií Islámského státu je bezbřehé zabíjení všech, koho považují za nepřítele své ideologie. Opak je pravdou. IS se velmi snaží, aby pro svoji džihádistickou ideu získal co nejvíce sympatizantů z řad místních i mezi muslimy ze Západu. Vítězný postup IS proto nelze nechat bez odezvy a EU se musí aktivně připojit ke snahám o jeho zastavení. Humanitární pomoc iráckým uprchlíkům a vojenská podpora kurdské armády, která se spolu s Američany snaží IS zabránit v rozšiřování jeho sféry vlivu, jsou nezbytnými kroky, které EU – a potažmo Česká republika – musejí učinit pro svou vlastní bezpečnost.

Komentář vyšel v Lidových novinách dne 26. srpna 2014.

Michaela Kolářová je analytičkou think-tanku Evropské hodnoty.