Foto: Olimpia Kot-Giletycz
Co se děje?
Dne 26. ledna 2024 vydal Kontrolní Jüan, tchajwanská kontrolní složka vlády, zprávu, v níž vyzval Exekutivní Jüan, aby se postavil problému obchodování s lidmi a nelegálních migrantských pracovníků. Následně požadoval, aby Ministerstvo práce, pobřežní stráž a imigrační úřad spolupracovaly na řešení tohoto problému. V posledních letech se těmto agenturám nepodařilo dosáhnout konsensu ohledně snížení pobídek k nelegálnímu přistěhovalectví, které je podle Kontrolního Jüanu důsledkem nevyvážené politiky vůči migrujícím pracovníkům.
Jaké jsou širší souvislosti?
Od roku 1992, kdy Tchaj-wan otevřel svůj pracovní trh, hrají migrantští pracovníci, především z Thajska, Indonésie, Vietnamu a Filipín, klíčovou roli při výkonu takzvaných 3N profesí, tedy Nečisté, Nebezpečné a Náročné (3D: Dirty, Dangerous, and Demanding), většinou na stavbách, v zemědělství, jako pečovatelé či rybáři. Z celkového počtu 745 000 migrantských pracovníků registrovaných v roce 2023 bylo v údajích poskytnutých tchajwanským Ministerstvem práce zhruba 84 000 pracovníků identifikováno jako neevidovaní pracovníci. Za posledních pět let bylo na Tchaj-wanu zatčeno téměř 1128 pracovníků bez dokladů, z nichž mnozí předtím pracovali legálně. V loňském roce také zemřelo 13 vietnamských občanů, kteří se měli stát oběťmi obchodování s lidmi.
Podle zprávy Kontrolního Jüanu je hlavním důvodem rostoucího počtu nelegálních migrantských pracovníků nerovnováha mezi tchajwanským pracovním trhem a pracovní politikou, která vede k tomu, že pracovníci jsou zatěžováni poplatky za zprostředkování práce, což často vede k jejich zadlužování. To je následně nutí hledat vyšší mzdy nebo je omezuje v možnosti změnit pracoviště, protože jejich status je vázán na jednoho zaměstnavatele, a jsou tak snadněji zneužitelní. Nedávné zvýšení celostátní minimální mzdy na Tchaj-wanu, které vstoupilo v platnost 1. ledna 2024, bude přínosem pro přibližně 341 800 migrantských pracovníků, ačkoli pečovatelé a pomocníci v domácnosti, na jejichž minimální mzdu se nevztahuje tchajwanský zákon o pracovních standardech, o to přijdou. Jejich průměrný příjem se od roku 2022 pohyboval kolem hranice 18 000 tchajwanských dolarů. Jednou z nejohroženějších skupin migrantských pracovníků jsou nezaopatřené matky s dětmi. Tyto ženy často kvůli těhotenství přijdou o práci a nevidí jinou možnost než vykonávat nelegální práci. Jejich děti se stávají přistěhovalci bez dokladů a bez státní příslušnosti, kteří nemohou využít řádného vzdělání ani institucionální státní péče.
Tchajwanské Ministerstvo vnitra zavedlo opatření k řešení problematiky cizinců, kteří v zemi pobývají nelegálně, včetně peněžních odměn pro ty, kteří takové případy nahlásí úřadům. Stalo se tak na základě informací z médií, která vykreslují migrantské pracovníky bez dokladů jako hrozbu pro národní a sociální bezpečnost. V roce 2023 vyhlásila Národní imigrační agentura program dobrovolného odchodu s minimálními sankcemi pro ty, kteří překročili dobu platnosti víza. Mezitím byly zvýšeny sankce pro zaměstnavatele, kteří najímají nelegální pracovníky. Evropský hospodářský a obchodní úřad, nadace Garden of Hope, Anti-Human Trafficking Alliance Watch a tchajwanská kancelář Bezpečnostního centra Evropské hodnoty pro bezpečnostní politiku pozvaly tři odborníky ze zemí EU na návštěvu Tchaj-wanu ve dnech 23. – 26. ledna 2024, aby se zapojili do výměn a diskusí s tchajwanskými vědci, odborníky a úředníky o dvou klíčových otázkách: domácích migrantských pracovnících a zahraničních rybářských pracovnících.
Proč je to důležité?
Nezapočítaní migrantští pracovníci jsou kvůli systémovým nedostatkům velmi zranitelnou skupinou. Zdá se, že Tchaj-wan v současné době nemá úplnou a účinnou meziodvětvovou politiku pro migrantské pracovníky. Existuje však několik iniciativ, které by pro Tchaj-wan mohly být inspirací: směrnice Evropské rady a Evropského parlamentu o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků zaměřená na ochranu životního prostředí a lidských práv v Evropské unii i v celosvětovém měřítku, jakož i probíhající Globální strategie práce zaměřená na posílení postavení marginalizovaných pracovníků, včetně těch v neformálním a nejistém zaměstnání. To by mohlo dále posílit mezinárodní výměnu informací o trendech a postupech v oblasti ochrany lidských práv.