Pravidelný přehled nejdůležitějšího dění v oblasti integrační a proti-radikalizační politiky na evropské úrovni doplněný o naše analytické komentáře a doporučení.
Šíření knihy Základy tauhídu podle obvodního soudu Praha 1 není trestné
Obvodní soud Praha 1 zprostil obžaloby bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku v případu šíření radikální islámské knihy Základy tauhídu. Kniha propaguje salafismus, což je podle soudu ideologie, nikoli hnutí, proto jeho šíření nelze stíhat.
„Trestní zákon tohoto státu nestíhá někoho za propagaci ideologie, nýbrž za propagaci konkrétního hnutí. Žádné hnutí v této knize propagováno není. To je v zásadě jediný důvod, na jehož základě soud dospěl ke zprošťujícímu rozsudku,“ řekl soudce Vladimír Hermann.
Rozsudek není pravomocný. Státní zástupkyně se proti verdiktu hned odvolala, případem se bude zabývat městský soud. Sáňkovi hrozilo až deset let vězení, státní zástupkyně pro něj požadovala tříletou podmínku. Kauza vypukla po zásahu v pražských muslimských centrech v roce 2014 a týká se vydání knihy od Bilála Philipse s názvemZáklady tauhídu – Islámský koncept boha. Její autor nesmí do některých západních zemí, kniha je v některých státech zakázána. Podle Zprávy o extremismu za rok 2014 kniha propaguje salafijský směr islámu, který hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím.
Radko Hokovský komentuje:
“Rozhodnutí soudu samozřejmě zcela respektuji a nemůžu se vyjadřovat k otázce viny pana Sáňky, ale je potřeba si uvědomit, že rozsudek má širší společenské a politické důsledky.
Předně se domnívám, že nelze jen tak snadno konstatovat, že salafismus je pouze ideologií a nejde o hnutí. Jak Islámský stát, Al-Káida, tak i nejrůznější extrémistické skupiny se k salafismu implicitně či otevřeně hlásí a některé se jím i zaštiťují. Nejde tedy jen o abstraktní myšlenkový konstrukt, ale i o konkrétní extremistický program realizovaný existujícími organizacemi s náboženskými cíli, společenskými ambicemi a politickými dopady, které ve svém důsledku směřují k potlačení práv a svobod člověk.
Zadruhé, projevy islámského extremismu nejsou společensky nebezpečné a trestné jen ve smyslu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 a 404 TZ), ale mohou naplňovat i skutkovou podstatu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356 TZ) a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355 TZ).
Nu a konečně, rozsudek vysílá zmatený signál pro naše české muslimy i pro většinovou společnost, protože nepomáhá srozumitelně označit ty výklady islámu, které jsou extremistické a směřují proti základním principům demokratického právního státu, a tudíž jejich šíření je společensky nebezpečné, nepřípustné a v určitých případech přímo trestné. Pokud šíření islámského extremismu nebudeme schopni bránit existujícími paragrafy, budeme si muset pořídit nové, abychom ochránili naše umírněné, sekulárně smýšlející muslimy před islamistickou propagandou a ujistili naši veřejnost, že liberální demokracie se umí bránit.”
Co je islámský extremismus? Čtěte novou studii Programu pro soudržnou společnost.
Podle jakých paragrafů lze v ČR stíhat projevy islámského extremismu? Čtěte zde.
Terorismus
Islámský stát se rozpadá – a co bude dál? Podle FBI nás čeká diaspora teroristů
Islámský stát postupně ztrácí své teritorium a ředitel FBI James Corney varuje, že následkem prohry bude příliv islamistických teroristů do Evropy i do sousedících regionů Blízkého východu a Severní Afriky. Uvedl, že islamisté přišli o teritorium, ale neztratili sílu a odhodlání, proto nás čeká “diaspora teroristů”. V obavě z rostoucí hrozby ze strany islamistických extremistů a džihádistů vyrostla v poslední době v regionech sousedících s Irákem, Sýrií i Lybií také řada fyzických bariér – plotů.
Spící buňky ISIS
V posledním měsíci byly odhaleny spící buňky ISIS například ve Francii nebo v Německu.Tři ženy zadržené kvůli plánovanému útoku na Lyonské nádraží v Paříži řídili radikálové ISIS přímo ze Sýrie. Policisté ženy dopadli v souvislosti s vyšetřováním nálezu vozu s plynovými bombami nedaleko katedrály Notre Dame.
Trojice Syřanů ve věku 17 až 26 let zatčených v Německu zase měla přímé kontakty na spolupachatele loňských útoků v Paříži. Čelí obvinění ze členství v teroristické organizaci, nejmladší z nich se účastnil výcviku přímo u syrských radikálů.
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann upozornil, že muži do Německa přišli mezi běženci. Spolková republika podle něj doplácí na velmi nedostatečnou kontrolu příchozích migrantů z loňského podzimu.
Kongres přehlasoval Obamovo veto, rodiny obětí 9/11 můžou žalovat Saúdskou Arábii
Americký Kongres přehlasoval prezidentské veto Baracka Obamy. Obě jeho komory znovu schválily návrh zákona, který rodinám obětí teroristických útoků z 11. září dovolí žalovat saúdskoarabskou vládu o odškodné. Saúdské úřady jakýkoli podíl na teroristickém útoku popírají, Obama se obává narušení diplomatických vztahů s Rijádem.
O vlivu Saúdské Arábie na šíření islámského extremismu a terorismu napsal případovou studii náš analytik Jakub Šoka: Čtěte celou studii zde.
Radikalizace
Boj s teroristy online. Jakou roli hrají Facebook, Google nebo Twitter?
Britský parlament kritizoval ve zprávě o extremismu Facebook, Youtube a Twitter, že vědomě selhávají v odstraňování extremistického obsahu a stávají se nástroji k šíření propagandy. Přečtěte si celý report. Společnosti se ohradily, že naopak s takovým obsahem nakládají velmi rychle. Google se snaží přispět k boji proti propagandě a testuje pilotní program, jenž odkáže uživatele pátrající po informacích o IS mimo jiné i na nejrůznější anti-extremistická videa z YouTube.
O tom, jak islamisté masivně rekrutují na sociálních sítích pro džihád, mluvila v DVTV eurokomisařka také Věra Jourová, která letos v květnu prosadila u velkých IT firemKodex chování upravující boj proti online šíření nelegálních nenávistných projevů. Pusťte si video (v čase 9.30):
Francie otevírá své první centrum pro deradikalizaci
Francie otevírá první centrum pro deradikalizaci, kam bude přijímat dobrovolníky od 18 do 30 let. Součástí programu budou přednášky o náboženství i francouzském občanství. V centru nebudou lidé podezřelí z teroristických činů nebo odsouzení za násilné trestné činy, ale mohou tam být ti, kteří se buď chystali odjet do Sýrie a Iráku nebo ti, kteří tam už byli a nasáli myšlenky radikálů. Většina z těch, kteří do centra na konci září nastoupí, jsou ženy.
Podle nových průzkumů agentury Ifop kolem 28 % francouzských muslimů “přijalo hodnotový systém, který jasně odporuje hodnotám republiky, a žijí úmyslně mimo společnost.“ Jsou především mezi mladými; u muslimů mladších 25 let jich je 50 %.
Radikalizace v britských věznicích
Islámský extremismus je rostoucí problém také v britských věznicích, dokumentujezpráva britského Ministerstva spravedlnosti. Popisuje kulturu muslimských gangů a násilí, propagování ISIS, vyhrožování jiným vězňům i zaměstnancům, dále vězně, kteří se sami pasují do role “emírů” a usilují o kontrolu muslimů ve věznici, agresivní přesvědčování druhých vězňů, aby konvertovali k islámu, kolektivní modlitby, které se vymykají kontrole, úsilí o segregaci muslimů ve specializovaném křídle nebo jiné věznici, šíření literatury propagující extremismus a násilí individuálně nebo i ve vězeňských knihovnách, a také zneužívání strachu zaměstnanců z toho, že budou obviněni z rasismu.
Zajímáte se různé postupy v boji proti radikalizaci? Čtěte odborný podklad Jiřího Blažka Protiradikalizační opatření v EU.
Integrace
Rakouský Islamgesetz se diskutuje v Česku
Ve čtvrtek 15. září vystoupil analytik Jiří Blažek z Programu pro soudržnou společnost na konferenci Církev a stát v Brně s příspěvkem o rakouském zákonu o islámu (tzv. Islamgesetz) a jeho možné aplikaci v ČR. Jiří Blažek zdůraznil, že český právní řád neumožňuje přijmout specificky zákon o islámu, mnohá jeho ustanovení však mohou sloužit jako inspirace pro opatření nezbytná v boji proti radikalizaci muslimských komunit.
O tom, že České republice chybí zákon o islámu, nedávno mluvil například zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Arabista Bronislav Ostřanský rovněž uvedl, že stát by měl jít cestou Rakouska, protože soužití s muslimy vyžaduje řád a pravidla.
Jiří Blažek komentuje:
“Právní situace v ČR je odlišná od rakouské. Zatímco v rakouském právním systému má každé z významnějších náboženství svůj vlastní zákon, v ČR je činnost náboženských obcí a církví definována zákonem 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, kde § 5 stanovuje, že církev a náboženská společnost, jejíž učení nebo činnost sleduje porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, nemůže vyvíjet činnost.
Vzhledem k povaze zákona nelze v současné době přijmout selektivní zákon, který by se týkal pouze islámu. Z bodů Islamgesetz, které by byly pro ČR relevantní, lze vybrat zaprvé financování muslimských obcí a zvláště pak sledování finančních toků ze zahraničí. Právě finanční podpora ze zemí jako Saúdská Arábie je velmi kontroverzní, neboť „kdo posílá finance, určuje rovněž agendu”. Salafismus, jaký je praktikován a prosazován právě v Saúdské Arábii, patří k nejrigidnějším a není s principy liberální demokracie kompatibilní.
Myšlenka na vlastní vzdělávací institut, který by produkoval muslimské duchovní, kteří by přijali za své západní hodnoty, má smysl v Rakousku, ne v České republice. Nabízí se ale, zda by nebylo možné plánovaný rakouský institut využít i ke vzdělávání muslimských duchovních pro Českou republiku a potažmo celou střední Evropu. To je model, který již v historii v rámci Rakouska-Uherska fungoval např. u vzdělávání židovských duchovních.
V případě České republiky by rovněž byl na místě požadavek, aby muslimský duchovní mluvil česky, aby kázání probíhala v češtině a aby byl schválen jednotný, český překlad Koránu a především prameny a zdroje nauky. Podobně jako v případě jiných svatých knih (především Bible) ani v případě Koránu nejde pouze o překlad, ale také o zvolený způsob chápání textu a jeho intepretaci.”
Přečtěte si celý odborný podklad Jiřího Blažka: Islám v rakouském právu.