Search
Close this search box.

Jak reagovalo Japonsko na volby na Tchaj-wanu?

Co se děje?

Tchajwanské volby, které se konaly 13. ledna, vyvolaly silný ohlas i v Japonsku, které je jedním z nejbližších spojenců Tchaj-wanu v regionu. Volební výsledek je vnímán jako dobrá zpráva pro obě strany. Zvolený prezident William Laj (Lai Ching-te; 賴清德), jenž své vítězství označil za „vítězství společenství demokracií“, bude s největší pravděpodobností nadále prohlubovat vztahy s Japonskem jakožto největší demokracií v okolí Tchaj-wanu. Již den po svém zvolení se Lai setkal s Micuo Ohašim, předsedou tzv. Japan-Taiwan Exchange Association (JTEA), která slouží jako de facto japonské velvyslanectví v Tchaj-wanu. V tentýž den se současná prezidentka Cchaj Jing-wen (蔡英文) setkala s delegací vedenou členem japonské Sněmovny reprezentantů a předsedou Poradní rady členů parlamentu zabývající se japonsko-tchajwanskými vztahy Keidži Furujou, kterého doprovázel člen Sněmovny reprezentantů Jasuši Kaneko. Oba přijeli sledovat volby a poblahopřát zvolenému prezidentovi a zvolené viceprezidentce. Setkání se zúčastnil také hlavní představitel JTEA v Tchaj-peji Kazujuki Katajama, tedy de facto japonský velvyslanec na Tchaj-wanu.

Japonská ministryně zahraničí Jóko Kamikawa v oficiálním prohlášení poblahopřála „panu Lajovi k vítězství“ a ocenila „hladký průběh demokratických voleb“, přičemž Tchaj-wan označila za „mimořádně důležitého partnera a významného přítele“. To rozzlobilo čínské velvyslanectví v Tokiu, které toto prohlášení označilo za „vážné vměšování do vnitřních záležitostí Číny“ a podalo protest proti japonské straně. Koneckonců, čínská hrozba je jedním z katalyzátorů prohlubování japonsko-tchajwanských vztahů.

Jaké jsou širší souvislosti?

Vztahy mezi Japonskem a Tchaj-wanem jsou v regionálním kontextu poměrně unikátní. Vzhledem k tomu, že císařské Japonsko vládlo Tchaj-wanu v letech 1895 až 1945, mělo na jeho vývoj značný vliv. To mimochodem také rozporuje tvrzení Číny o její kontinuální vládě nad ostrovem. Ačkoli Tokio podrobilo původní obyvatelstvo Tchaj-wanu nucené asimilaci, japonská kolonizace Tchaj-wanu nebyla celkově tak tvrdá jako v jiných částech Asie. Tchaj-wan byl totiž první japonskou kolonií a císařská vláda se z něj snažila udělat modelový příklad pro ostatní území. To přispělo k modernizaci Tchaj-wanu, rozvoji infrastruktury a celkovému zvýšení kvality života. V důsledku toho Tchajwanci vůči Japonsku necítí příliš velkou historickou zášť, ale naopak přejímají mnoho aspektů japonské kultury a projevují k Japonsku celkově silnou náklonnost.

Na tiskové konferenci po tchajwanských volbách hlavní tajemník japonské vlády Jošimasa Hajaši zdůraznil, že Tchaj-wan je pro Japonsko mimořádně důležitým partnerem, s nímž sdílí základní hodnoty a úzké hospodářské a osobní vztahy, a že vláda hodlá dále prohlubovat spolupráci a výměny v nevládním formátu. Je tomu tak proto, že Japonsko muselo v roce 1972 ukončit diplomatické vztahy s Tchaj-wanem ve prospěch Čínské lidové republiky. Bývalé japonské velvyslanectví v Tchaj-peji nahradila již zmíněná JTEA jakožto nezisková organizace, která byla založena pod záštitou japonské vlády, aby sloužila jejím zájmům v Tchaj-wanu. Tokio tak mohlo nadále pokračovat v neoficiálním udržování vztahů s Tchaj-pejí, což vešlo ve známost jako tzv. „japonský model“ nebo „japonský vzorec“ (v angl. Japanese model či Japanese formula) který později převzal také Washington, když založil Americký institut v Tchaj-wanu.

Proč je to důležité?

Japonsko a Tchaj-wan mají nejen společné vazby z minulosti, ale čelí také podobným výzvám současnosti a možným budoucím hrozbám. Jak řekl nově zvolený tchajwanský prezident, oba sousedé „mají obavy o mír a stabilitu v regionu“. Japonsko má obavy ze společných akcí Číny s Ruskem kolem jeho území a také zvýšeného množství průniků Pekingu do vod kolem sporných ostrovů Senkaku spravovaných Japonskem. Tchaj-wan je zase znepokojen přímou hrozbou ze strany Čínské lidové republiky, která považuje Tchaj-wan za součást svého území, přestože mu nikdy nevládla. Jak zdůraznil čínský prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu v roce 2024: „Čína bude určitě sjednocena.“ Peking se zároveň nezříká použití síly „v případě nutnosti“ k anexi suverénního Tchaj-wanu. Případný konflikt v Tchajwanském průlivu by znamenal přímou bezpečnostní hrozbu i pro Japonsko. „Pokud Čína Tchaj-wan obsadí a Tchajwanský průliv se stane čínským vnitrozemským mořem, bude to nevyhnutelně představovat hrozbu i pro Japonsko,“ řekl Laj v rozhovoru loni na podzim. To koresponduje s výroky bývalého japonského premiéra Taró Asóa ze začátku ledna, že jakákoli válka mezi Čínou a Tchaj-wanem by pro Tokio „rozhodně znamenala existenční krizi“ a že Japonsko by se do boje zapojilo.

V reakci na přátelství bez hranic mezi Ruskem a Čínou a probíhající ruskou invazi na Ukrajině začalo Tokio výrazně investovat do svých výdajů na obranu a zároveň posilovat partnerství s podobně smýšlejícími spojenci, jako jsou USA, Tchaj-wan, Filipíny nebo dokonce Jižní Korea, ačkoli vztahy s posledně jmenovanou zemí jsou kvůli koloniální minulosti Japonska stále křehké. Zároveň se Japonsko snaží zabránit otevřenému vojenskému konfliktu ve východní Asii. Ministryně zahraničních věcí Kamikawa ve svém prohlášení zdůraznila, že Japonsko očekává, že „otázka týkající se Tchaj-wanu bude vyřešena mírovou cestou prostřednictvím dialogu, a přispěje tak k míru a stabilitě v regionu.“

Aktivní přístup Japonska k tchajwanským volbám je v jasném kontrastu s mlčením Bruselu před volbami a vlažnými reakcemi po nich.