EU by měla posílit své angažmá na Blízkém východě s cílem odvrátit novou uprchlickou krizi

Situace v Sýrii se znovu vyhrocuje a Evropská unie, která v případě eskalace ponese přímé následky v podobě migrační vlny a radikalizace, jen pasivně přihlíží. Řada zpráv se shoduje na tom, že Islámský stát obnovuje své aktivity v Sýrii a daří se mu pronikat do Iráku, odkud byl dříve vytlačen. Asadův režim s ruskou a íránskou podporou pokračuje s brutální ofenzivou na severu Sýrie ohrožující 3 miliony civilních obyvatel. Při tureckých hranicích vzniká bezpečná zóna, která má oddělit Turecko od kurdských jednotek podporovaných Američany.

Nejenže eskalace situace v Sýrii znemožní návrat syrských uprchlíků z Evropy zpět do vlasti, ale může vyvolat novou migrační vlnu, a to nejen ze samotné Sýrie, ale i ze zemí, kde je dnes nejvíce uprchlíků, jako je Libanon, Jordánsko a Turecko, směrem do Evropy. Již dnes nefunkční migrační dohoda mezi EU a Tureckem by případné nové vlně nijak nezabránila.

Členské státy EU se stále vyhýbají významnějšímu angažmá v regionu, které přenechávají Spojeným státům, Rusku a Íránu. Německá vláda nedávno odmítla americkou žádost o poskytnutí pozemních jednotek do operací v severní Sýrii proti Islámskému státu a zůstává pouze u leteckých a výcvikových operací.

V tomto kontextu by Evropská unie a členské státy měly v rámci své zahraniční a obranné politiky a s ohledem na vnitřní bezpečnost prioritizovat vývoj na Blízkém východě a věnovat stabilizaci Sýrie nejen finanční zdroje, ale i diplomatické úsilí a hlavně nezbytné vojenské prostředky v úzké spolupráci s Američany. Česká vláda by měla i s ohledem na svou znalost regionu iniciovat a podpořit společnou akci EU.