Prezident Zeman, systematicky veřejně hájící zájmy Kremlu, ve své kanceláři udržuje například „poradce“ Martina Nejedlého, který byl loňský podzim vykoupen z dluhu moskevskou centrálou na Kreml úzce napojené společnosti Lukoil. Bezpečnostní instituce nesvedou s těmito zástupci ruských zájmů mnoho, pokud se členové vlády nerozhodnou jednat ohledně infiltrace Moskvy do českých ústavních institucí. Vzhledem k Zemanovu neformálnímu vlivu na sociální demokracii a jeho silné pomstychtivosti se však kabinet k přímému střetu s hlavou státu ohledně kolaborace s ruskými zájmy nepustil.
Pokud nejedná vláda, svou roli může sehrát parlament. Podíváme-li se například na probíhající vyšetřování jednotlivých výborů amerického Kongresu, které formálně nemají o mnoho víc pravomocí než česká Sněmovna, tak jejich vyšetřování vede k jasnému veřejnému tlaku a dalším odhalením. Pakliže by čeští poslanci našli odvahu k ustanovení parlamentní vyšetřovací komise, zde je prvních pět otázek, na které by veřejnost měla znát odpověď ještě před lednovými prezidentskými volbami:
1) Odkud přesně pochází příjem Martina Nejedlého, když ne z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky?
2) Byl a je Martin Nejedlý v kontaktu s ruskými zpravodajskými službami, například pomocí ilegálů (tedy třeba osob tvářících se jako podnikatelé)?
3) Kolik času týdně tráví Martin Nejedlý s prezidentem ČR a na které všechny akce kromě těch s V. Putinem ho demonstrativně vodí?
4) Co přesně musí Martin Nejedlý dodat Moskvě za protislužbu, když ho moskevská centrála vykoupila z dluhu ve výši 1,1 milionu euro minulý podzim?
5) S kterými osobami z Ruské federace se od roku 2013 setkal ve své funkci zastupující český stát Martin Nejedlý a o čem jednali? Jinými slovy – kdy a jak využíval úřad prezidenta ČR ke svým soukromým účelům?
