Search
Close this search box.

Sní evropští finančníci o čínském jüanu?

Co se děje?

Ve dnech 18. a 19. března 2024 se konalo první zasedání pracovní skupiny Čína-EU pro finanční spolupráci. Finanční orgány obou stran se sešly v Pekingu s nadějí, že podpoří lepší komunikaci a společně se zajistí proti budoucím rizikům a nejistotám.

Pracovní skupina byla založena v září 2023 a jejím cílem je pomoci oběma stranám řešit otázky týkající se přístupu na trh, podmínek dohledu, boje proti praní špinavých peněz, udržitelných financí a další zásadních podmínek spolupráce mezi jejich finančními sektory. Zasedání se konalo na pozadí rostoucího napětí v rámci vazeb mezi EU a Čínou, kdy EU v říjnu 2023 zahájila vyšetřování čínských výrobců elektrických vozidel a v únoru 2024 také protisubvenční šetření ve spojení s čínskou státní společností vyrábějící vlaky.

 

Jaké jsou širší souvislosti?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von Der Leyen představila koncept „de-risking“ v roce 2023 a zdůraznila, že hospodářská bezpečnost a stabilita jsou úzce propojeny s národní bezpečností členských států.

Čína je opakovaně obviňována z toho, že využívá své ekonomické síly a rozsáhlé vzájemné závislosti v oblasti obchodu, investic, zboží a služeb k tomu, aby donutila, potrestala, ovlivnila nebo odstrašila jiné země. Vztahy mezi EU a Čínou navíc sužuje řada dalších problémů, například omezený přístup na čínský trh, nedostatečně rovné podmínky pro evropské společnosti, obavy z bezpečnostních hrozeb souvisejících s 5G, porušování lidských práv ze strany Číny a přístup Číny k ruské invazi na Ukrajinu.

V důsledku toho začala Evropská unie zavádět obranná opatření, jejichž cílem je snížit hospodářskou závislost na Číně a zvýšit odolnost evropských ekonomik vůči nátlakovým metodám Pekingu a potenciálním finančním šokům. Tato opatření zahrnovala například mechanismus prověřování investic, opatření proti 5G, protisubvenční prostředky atd. Všechna tato opatření byla Čínou široce kritizována a označována za „decoupling“ v přestrojení.

Kromě obvinění, že Peking používá zbraň v podobě vzájemné ekonomické závislosti, znepokojuje evropské investory a podniky v Číně i pomalé zotavení čínské ekonomiky z pandemie COVID-19. Peking se v současné době potýká se znehodnocením měny, rostoucím zadlužením a zuřící realitní krizí. Navíc zatímco EU doufala ve větší otevřenost a liberalizaci čínských trhů, KS Číny se vydala cestou většího nacionalismu a větší státní a stranické kontroly nad svými trhy a podniky.

Vzhledem k současnému geopolitickému klimatu a stavu hospodářských vztahů mezi EU a Čínou se má pracovní skupina pro finanční spolupráci stát platformou pro zlepšení komunikace a řešení konkrétních problémů, aby se zabránilo další eskalaci. Pro EU budou hlavním tématem jednání diskriminační finanční opatření Číny, která omezují přístup na čínské trhy. Pro Čínu jsou zase znepokojující „represivní opatření EU vůči čínským portfoliím a přímým investicím v EU“.

 

Proč je to důležité?

Pracovní skupina Čína-EU pro finanční spolupráci je jednou ze snah o zlepšení globální ekonomické a finanční stability a projednání domácí makroekonomické a finanční situace příslušných partnerů. Ačkoli se očekává, že na konkrétní opatření si budeme muset počkat, lze pracovní skupinu považovat za pozitivní vývoj ve vztazích mezi EU a Čínou. Zdůrazňuje trvalou snahu obou stran udržovat komunikační kanály a finanční spolupráci navzdory sílícímu geopolitickému napětí.