Search
Close this search box.

Co řekne Obama Berlíňanům?

Americký prezident se chystá na Starý kontinent, ve středu promluví v Berlíně. Co jeho cesta znamená pro Evropu?

CELÝ KOMENTÁŘ:

 Obamova cesta byla původně plánována jako oslava padesátého výročí legendárního projevu J. F. Kennedyho před Berlínskou zdí, známého jako „Ich bin ein Berliner“.

 Původně slavnostní atmosféra však dostane značně zachmuřený nádech, jelikož se z německé politické scény ozývají silné hlasy kritizující nedávné odhalení předávání soukromých dat americkým zpravodajcům.  Dokonce se ozvala obvinění, že praktiky amerických tajných služeb připomínají postupy východoněmecké rozvědky Stasi. Barack Obama tak bude muset svým evropským spojencům vysvětlovat, že jeho rozvědka nešpehovala německé domácnosti.

 Dalším bodem programu jistě bude téma strategické důležitosti – jednání o zóně volného obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jednání na nejvyšší úrovni byla zahájena na summitu G8 v Severním Irsku během pondělí a úterý. Oba obrovské ekonomické celky by se rády pomocí vzájemného a právě vznikajícího společného vnitřního trhu lépe vyrovnaly jak s následky krize, tak s nervózně očekávaným ekonomickým nástupem asijských tygrů.

 V minulém týdnu se ekonomičtí ministři členských států EU shodli na společném jednacím mandátu. Poslední spornou položkou byl francouzský požadavek, aby jejich státní podpora kinematografie a televizních kanálů nebyla do jednání zahrnuta. Za svou klíčovou prioritu označil zónu volného obchodu britský premiér, pro kterého by tento instrument značného ekonomického přínosu (dle odhadů až 100 miliard eur ročně pro obě strany) měl sloužit jako neprůstřelný argument proti euroskeptickým hlasům požadujícím odchod Británie z Unie.

 Očekávat můžeme i Obamův apel na Evropskou unii (nevyřčeně však přímo na německou kancléřku), aby přestala klást důraz na škrty ve veřejných rozpočtech a podpořila svou stagnující ekonomiku fiskálními stimuly podobným těm, které šéf Bílého domu naordinoval své zemi. Těmto vyřčeným doporučením budou tiše kývat zejména levicoví politici z Ellysejského paláce, Říma, Athén či Madridu.