Z poslední prezidentské debaty vyšla jako vítězka Hillary Clintonová. Její soupeř svůj solidní výkon pokazil nevhodnými poznámkami o ženách a Mexičanech. Největší kaňkou celé debaty byla jeho neochota respektovat konečné volební výsledky, čímž zpochybnil demokratický volební proces v USA.
Třetí a zároveň poslední klání prezidentských kandidátů probíhalo v klidnější atmosféře než vyhrocená první a fragmentovaná druhá debata. Je to především zásluha moderátora Fox News Chrise Wallace, který dokázal udržet na uzdě jak oba kandidáty, tak i celé publikum. I díky tomu byla diskuze poměrně věcná a rovnoměrně se tak dostalo na všech šest témat určených Wallacem: Nejvyšší soud, imigrace, ekonomika, způsobilost být prezidentem/prezidentkou USA, zahraniční politika a státní dluh.
Trumpův dobrý začátek
V první polovině večera působil Donald Trump velmi soustředěným dojmem. Ke každému tématu poskytl takřka šablonovitý republikánský pohled a debata chvíli připomínala klasickou bipartijní konfrontaci, i díky tradičně výborně připravené Clintonové.
Trumpův solidní výkon zastínila jeho neochota deklarovat, že bude akceptovat volební výsledky.
(Gage Skidmore CC BY-SA 2.0, wikimedia.org)
V diskuzi o Nejvyšším soudě dominovalo téma druhého dodatku k americké ústavě, který garantuje právo občanů vlastnit zbraně. Trump už v minulosti hrozil, že Clintonová chce dodatek zrušit a v tomto trendu pokračoval i zde. Clintonová se proti tomu ohradila s tím, že je rozhodnou zastánkyní druhého dodatku, ale že je zapotřebí určité regulace.
Podstatné v problematice Nejvyššího soudu je ovšem to, že po smrti soudce Antonina Scalii funguje soud pouze v osmi členech. Bude tedy na příštím prezidentovi/prezidentce USA, aby nominoval/a devátého soudce, čímž výrazně ovlivní budoucí rozhodování soudu.
Oba kandidáti pak víceméně zopakovali svoje pozice z minulých debat na téma imigrace i domácí ekonomiky. Trump obvinil Clintonovou z toho, že chce „otevřené hranice“ a odkázal se na uniklé emaily z Wikileaks. Jeho soupeřka se odpovědi v podstatě vyhnula a začala Trumpa kritizovat za to, že mu nevadí ruské vměšování do amerického volebního procesu. Trump toto tvrzení zpochybnil a řekl, že to mohl být kdokoli, přestože to CIA již potvrdila.
„Smutná noc pro tuhle zemi“
Ve zbývajících 19 dnech do voleb Clintonovou na cestě do Bílého domu zastaví jen mimořádná událost.
(Gage Skidmore CC BY-SA 2.0, flickr.com)
Trumpův solidní výkon jednoznačně zastínila jeho neochota předem oznámit, že bude akceptovat volební výsledky. V uplynulých týdnech republikánský kandidát několikrát prohlásil, že volby jsou zmanipulované. V debatním segmentu věnovanému „způsobilosti být prezidentem“ ho tak moderátor Wallace konfrontoval s jeho předešlými výroky a přímo se ho zeptal, zdali přijme výsledky prezidentských voleb. Výsledkem byla Trumpova slabá odpověď, že ho „udrží v napětí“, a že mu to řekne, až nastane ten pravý čas.
Clintonová reagovala přesně tak, jak si to situace vyžadovala. Odsoudila svého oponenta za očerňování americké demokracie a nařkla ho z toho, že pokaždé, když se mu nedaří, viní ostatní. Demokratka poté uvedla několik případů, kdy Trump obviňoval ostatní z manipulace (ať už šlo o průběh republikánských primárek; rozhodnutí federálního soudce, jehož rodiče jsou Mexičané; CIA či dokonce udělování cen Emmy).
Tento moment byl pro hodnocení celé debaty klíčový, protože zasáhl samotné jádro amerického politického systému. Stejně jako při přešlapech s americkými válečnými veterány, i zde Trump šlápl do vosího hnízda. Zpochybňování demokratických voleb v zemi jakou je USA ze strany prezidentského kandidáta je neslýchané, a i proto byla dnešní noc pro americkou demokracii mimořádně temná.
„Volte mě, protože ona je špatná“
V závěrečné půlhodince se moderátor Chris Wallace věnoval tématům státního dluhu a zahraniční politiky. Zatímco v prvním tématu kandidáti opět zopakovali své pozice, v druhém se diskuze stočila k Sýrii. Wallace konfrontoval Trumpa s jeho výroky o tom, že Assad i Rusko bojují proti „Islámskému státu” (IS). Ve skutečnosti totiž v posledních dnech bombardují především východní Aleppo a způsobují humanitární krizi obrovských rozměrů.
Trump se odpovědi vyhnul a namítal tím, že syrští uprchlíci v USA jsou „trojským koněm“. Clintonová prohlásila, že se pokusí o ustanovení bezletové zóny, ale vyhnula se otázce, zdali by Američané sestřelili ruské letadlo, které by takovou zónu narušilo. Dále prohlásila, že porazí IS, za což se jí Trump vysmál s tím, že nikdy neměla dovolit, aby vzniknul. „Diskuze“ poté zahrnovala spíše osobní útoky, než věcné argumenty.
Na úplném konci debaty požádal moderátor Wallace oba kandidáty o závěrečné slovo. Jediná minuta, kterou dostal každý k dispozici, symbolizovala průběh posledních měsíců. Clintonová se snažila působit konsenzuálně a kladla důraz na to, že chce být prezidentkou všech Američanů. Trump se proti ní ostře vymezil, ujistil publikum o tom, že se Amerika nachází ve špatném stavu a je potřeba to napravit.
Clintonová v bílém
Oba kandidáti přišli na dnešní debatu dobře připraveni. Až překvapivě byla velká část debaty věcná a volič se mohl skutečně něco dozvědět o jejich postojích. Zvítězila však demokratická kandidátka, která byla zkušenější, trpělivější a lépe soustředěná než její oponent. Trump jí sice byl v průběhu večera vyrovnaným soupeřem, ale své představení pokazil zpochybňováním demokratických voleb.
Hillary Clintonová přišla na debatu oděna celá v bílém, jako by snad tušila, co ji za pár měsíců čeká. Ve zbývajících 19 dnech do voleb ji na cestě do Bílého domu zastaví jen mimořádná událost.
Jan Zdrálek působí jako juniorní analytik think-tanku Evropské hodnoty.
