Search
Close this search box.

Čínští špióni mezi námi

Co se děje?

Minulý týden byla britská média zaneprázdněna kauzou „špiónů v britském parlamentu“. Podle tiskového prohlášení zaměstnávala britská Dolní sněmovna dva špióny s nečínským občanstvím pracující pro ČLR. Známo už je jméno prvního z nich, a sice Chrise Cashe (28), mladého asistenta a (v době jeho zatčení) ředitele think-tanku China Research Group (CRG) spojeného s Konzervativní stranou, jehož cílem je “zlepšováním porozumění přispívat k novému pohledu na otázky související se vzestupem Číny a poskytovat důvěryhodný zdroj informací.

Jaké jsou širší souvislosti?

Policisté z Protiteroristické složky londýnské Metropolitní policejní služby (MET) zatkli Cashe, jenž obvinění ze špionáže popírá, dne 13. března na základě zákona o úředních tajemstvích pro podezření z čínské špionáže. Přestože neměl bezpečnostní prověrku, měl vazby na několik prominentních konzervativních poslanců, včetně ministra pro státní bezpečnost Toma Tugendhata a předsedkyni zahraničního výboru Alicii Kearns. Cash byl také velmi společensky aktivní – v Londýně pořádal neformální setkání v restauračních zařízeních pro zájemce o politiku vůči Číně. Z pozice asistenta pravděpodobně neměl přístup k utajovaným informacím, lze si však představit, že práce v prostředí obklopeném poslanci, zástupci vlády a novináři mu poskytla rozmanité příležitosti ke sběru citlivých informací různého druhu.

Podle některých bylo jeho úkolem usměrňovat rázný přístup kritiků Pekingu. Například v článku, který publikoval na webových stránkách Čínského institutu londýnské univerzity SOAS pouhé tři dny před svým zatčením, Cash argumentuje: „Hledání způsobu, jak se sžít s mezinárodním vlivem Číny, který neohrozí naši bezpečnost a hodnoty, je nyní zásadní otázkou pro Spojené království (a CRG) “. Luke de Pulford, výkonný ředitel Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC), který Cashe osobně zná, o něm řekl v již smazaném tweetu: „Na veřejnosti vystupoval velmi chytře. Schovával se za image racionálního kritika.“

V reakci na tento případ britský premiér Rishi Sunak sdílel obavy přímo se svým čínským protějškem Li Čchiangem (李强) na summitu G20 v Indii, kde řekl, že jakékoli vměšování do britské parlamentní demokracie je „samozřejmě nepřijatelné“.

Není to poprvé, co se britský bezpečnostní systém zabýval otázkou čínského zahraničního vměšování do britského parlamentu. Minulý rok upozornila MI5 na majitelku právnické firmy Christine Lee, jež byla veřejně označena za špiónku Komunistické strany Číny (ČKS) působící v Parlamentu. V červenci vydal výbor britského parlamentu pro zpravodajství a bezpečnost zprávu, v níž uvádí, že vláda byla pomalá při řešení bezpečnostních rizik ze strany ČLR.

Spojené království rozhodně není jediným cílem čínských vlivových aktivit. Připomeňme si případ z Česka, v němž byl náš europoslanec Jan Zahradil (ODS) vyšetřován kvůli obvinění z přijetí čínských peněz v době, kdy předsedal Evropsko-čínské skupině přátelství (2019-2021). Za 14 let své existence uspořádala tato skupina, která zaměstnávala čínského občana jako svého generálního tajemníka, 15 cest do Číny na pozvání různých čínských institucí; skupina se například zúčastnila zahajovacího ceremoniálu olympijských her v roce 2008 v Pekingu. Po vyšetřování a následné obrovské kritice se Zahradil rozhodl činnost této skupiny v rámci Evropského parlamentu ukončit.

Proč je to důležité?

Výše popsané čínské vlivové aktivity nejsou ojedinělými případy. Jsou součástí širší strategie čínské Jednotné fronty, systému, který shromažďuje zpravodajské informace a pracuje na ovlivňování fyzických osob v zahraničí. Podle čínského zákona o kontrašpionáži jsou čínští občané povinni spolupracovat s čínským bezpečnostním aparátem, což z každého Číňana (i když se nachází v zahraničí) může potenciálně dělat špióna.

V souvislosti s rostoucím počtem odhalených či zveřejněných případů čínské špionáže a vměšování si evropské země nyní uvědomují, že jejich vlády podcenily sílu čínského vlivu a selhaly jak v komunikaci, tak ve včasném poučení potenciálních cílových skupin (včetně politiků, podnikatelů, akademiků a studentů) o rizicích vyplývajících ze spolupráce s ČLR. Typickou strategií kooptace mohou být zdánlivě nevinná pozvání do Číny, kde je dotyčný hoštěn na okázalých banketech, dostává drahé dárky apod., aby byl následně jednoho dne požádán o laskavost.

Zatím není známo, zda i případ mladého muže na začátku kariéry, který dříve žil a pracoval v Číně, je příkladem uvedené strategie. Měli bychom si však položit otázku, co můžeme udělat lépe, abychom ovlivňování našich elit předcházeli.