Search
Close this search box.

Čínské vměšování do voleb na Tchaj-wanu v roce 2024

Pamětní síň Čankajšeka v Tchaj-pej, foto: Olimpia Kot-Giletycz

Co se děje?

V době, kdy se Tchaj-wan připravuje na prezidentské a parlamentní volby, oznámil tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu (吳釗燮), že vláda záznamenává pokusy Číny o vměšování do voleb a po hlasování je zveřejní. Za jednu z hlavních forem vměšování do volebního procesu byl označen ekonomický nátlak, diplomatická izolace a kognitivní válka. Taktik, které Čína při svých pokusech o ovlivnění hlasování používá, je však více. Kvůli široké škále metod vměšování do voleb na Tchaj-wanu se ostrovní stát stal také testovacím polem pro čínské kampaně zaměřené na manipulaci a zasahování do zahraničních informací (FIMI).

Jaké jsou širší souvislosti?

Tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí zdůraznilo, že Čína opakovaně využívá záminky k eskalaci vojenského nátlaku a zastrašování Tchaj-wanu. Ani případy infiltrace tchajwanské armády prostřednictvím špionáže nejsou neobvyklé. Ministerstvo obrany navíc považuje čínské balóny, které byly pozorovány nad Tchajwanským průlivem a nedávno se vznášely nad Tchaj-wanem, za pokus o využití kognitivního válčení k ovlivnění morálky Tchajwanců.

To však nejsou jediná opatření čínských operací, jejichž cílem je ovlivnit výsledek tchajwanských voleb. Koncem roku 2023 uvedlo tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí ve své tiskové zprávě, že nedávné ukončení celních úlev na určité zboží ze strany Číny, odůvodněné rámcovou dohodou o hospodářské spolupráci (ECFA), poukázalo na pokusy použít zjevný hospodářský nátlak k zasahování do tchajwanských svobodných voleb. Tchajwanské úřady rovněž vyšetřují desítky místních představitelů podezřelých z porušení zákona proti infiltraci, kteří v posledních měsících vycestovali do Číny údajně jako cíle vlivové operace, jejímž záměrem bylo zvýšit počet hlasů pro Číně nakloněné kandidáty. Počet osob, včetně řadových politiků – náčelníků obcí a vesnic –, kteří se v poslední době účastnili turistických nebo náboženských cest, z nichž mnohé se soustřeďují kolem kultu bohyně Mazu (媽祖), je však mnohem vyšší.

Tchajwanský informační prostor je rovněž zranitelný vůči škodlivému vlivu Číny. Taktika Pekingu zahrnuje manipulaci v tradičních a sociálních médiích – v případě sociálních sítí zejména na TikToku – dezinformační kampaně využívající existujícího napětí, zpochybňování kompetencí kandidátů a podkopávání legitimity a efektivity místních politiků. Cílem všech těchto snah je prohloubit politickou polarizaci a oslabit tchajwanskou společnost. Podle varování společnosti Google vydaného na začátku prosince navíc čínské a pročínské subjekty stupňují kybernetické útoky na tchajwanský obranný sektor i soukromé podniky a vládu.

22. října, dva měsíce poté, co zakladatel a bývalý generální ředitel společnosti Foxconn Terry Kou (郭台銘) oznámil svou nezávislou kandidaturu na tchajwanského prezidenta, prošla společnost kontrolou čínských daňových úředníků. Načasování daňové kontroly naznačuje, že Čína chtěla ovlivnit Koua, aby se vzdal své kandidatury a zvýšil tak šance opozice na vítězství v prezidentském klání. Kou se kandidatury vzdal, aniž by uvedl důvod.

Proč je to důležité?

V minulosti Čína zasahovala do tchajwanských voleb buď vojenským zastrašováním, ekonomickým nátlakem nebo dezinformacemi. Tentokrát však můžeme pozorovat jasný posun k různorodějším nástrojům a většímu použití donucovacích prostředků. Ačkoli Čína obviňuje současnou tchajwanskou vládu, že zveličuje čínskou vojenskou hrozbu ve svůj prospěch, Čína sama nepochybně vykresluje nadcházející volby jako volbu mezi mírem a válkou a prosperitou a úpadkem. To přímo ovlivňuje preference tchajwanských voličů, kteří se zajímají o takové otázky, jako je ekonomická situace, mzdy, ceny bydlení, inflace nebo energetická bezpečnost. Tchajwanské volby jsou bezpochyby testovacím polem pro schopnost Číny ovlivňovat demokratické procesy; v budoucnu by se její poučení z Tchaj-wanu mohlo uplatnit při ovlivňování rozhodovacích procesů v jiných zemích.