Rusko a Čína vykonávají rozsáhlou špionáž a vlivové operace proti evropským demokraciím. Některé státy si uvědomily, že jejich obranný arzenál je vůči současnému rozsahu nepřátelských aktivit nedostatečný a proto modernizují své trestní zákoníky. Například Velká Británie plánuje změnit svou legislativní definici špionáže a zavedení povinného registru lobistů, což je mechanismus dobře fungující ve Spojených státech nebo v Austrálii.
České politické strany a vláda by tak měly prosazovat následující kroky:
1. Legislativně upravit definici vyzvědačství tak, aby nešlo pouze o ohrožení utajovaných skutečností, ale i o dlouhodobé, vědomé a systematické činnosti ve prospěch cizí moci, která závažným způsobem útočí na / ohrožuje hodnoty vymezené tímto paragrafem (suverenita, demokratický charakter státu). Rozšířit i na právnické osoby.
2. Po americkém nebo australském vzoru zavést zákon o lobbingu, který bude obsahovat povinnost deklarovat zahraniční klienty, pro které daná osoba získává informace nebo prosazuje jejich zájmy. Dosavadní vládní návrhy zákona o lobbingu byly nedostatečné, protože se příliš úzce soustředily na ovlivňování konkrétní legislativy.
3. Rozhodnutím ministra financí zahájit systematické zacílení a posílení daňových kontrol na subjekty spjaté s významnými finančními toky z rizikových zemí mimo EU, které dlouhodobě nespolupracují s českými orgány činnými v trestním řízení a s daňovými orgány. Typicky se jedná o tzv. tvrdé offshore destinace či Ruskou federaci. Z pozice zahraničně-bezpečnostního vnímání je to důležité pro další znesnadnění zapojení toxického zahraničního kapitálu do podnikání v ČR a EU, vrstvení finančních transakcí a výsledné legalizace majetku prostřednictvím navazujícího legálního podnikání v ČR – typicky v oblasti nemovitostí.
4. Rozhodnutím ministra financí zvýšit personální kapacity Finančního analytického útvaru. Aktuální kapacita FAÚ je plně vytížena, což znamená reálné přetížení jeho pracovníků při spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, zpravodajskými službami i zahraničními partnery. Navýšení kapacity cca nízké desítky specialistů by mělo být znatelným impulsem pro zrychlení jejich práce a zároveň by to umožnilo posílení stávající dobře nastavené spolupráce se zahraničními partnery z EU a USA při vyhledávání a eliminaci podezřelých finančních a majetkových toků z Ruska, Ukrajiny, Ázerbájdžánu i dalších postsovětských zemí do ČR a EU. ČR zde reálně hrozí, že pokud nezvýší v tomto ohledu své úsilí, bude i nadále vnímána jako přívětivá, klidná a pro toxický finanční kapitál bezpečná EU destinace pro asset management oligarchů i státních aktérů, kteří tento toxický kapitál využívají např. i pro financování svých ideo-vlivových aktivit.
5. Zavést po vzoru Spojeného království legislativu obracející důkazní břemeno v případech zahraničních subjektů ze třetích zemí mimo EU při podezření na porušení zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podezřelý subjekt by musel sám prokázat legálnost nabytí majetku. V případě neprokázání by byl majetek zatížen vysokou sankční daní. Inspirovat se švýcarskou či italskou právní praxí, kde právní úprava i judikatura dospěla k závěru, že není třeba vždy ve všech případech prokázat zdrojový trestný čin. Problémem totiž často je prokázat zdrojový trestní čin, z kterého finance pocházejí, jelikož ten bývá prováděn státní správou nebo ve spolupráci s ní ze států, které s českými orgány reálně nespolupracují.
6. Legislativně zvýšit trestní sazby u trestného činu porušení mezinárodních sankcí s cílem odstrašit vykonavatele tohoto trestného činu – jde zejména o poskytovatele „expertních služeb“, kteří tak budou více odrazováni od zapojení se do takovýchto schémat. Zvýšení trestní sazby také procesně umožní jednodušeji nasadit operativní techniku při dokazování.
