Rusko začalo v posledních dnech velmi nebezpečné vojenské manévry a přesouvá nebývalé a od roku 2015 nevídané množství vojáků a techniky k ukrajinským hranicím. Podle řady indicií je Putinovo Rusko skutečně odhodlané proti Ukrajině použít vojenskou sílu.
Na podzim se v Rusku, kde rostou protestní nálady a řada občanů již nepokrytě vyjadřuje svoji nespokojenost s Putinovým režimem, konají parlamentní volby. Kreml proto musí opět odvrátit pozornost svých občanů od domácích problémů, a to osvědčenou metodou – vnější agresí proti svým sousedům.
V září mají začít velká ruská vojenská cvičení Západ 2021, která jsou záminkou pro současné přesuny ruských vojsk. EU a NATO tedy stále mají čas na to, aby maximálně zvýšily cenu možné otevřené invaze proti Ukrajině, které by odvrátilo její hrozbu a i další pokračování ruských agresivních kroků vůči NATO i v jiných částech Evropy a světa.
Proto by ČR měla prosazovat alespoň symbolické a dočasné rozmístění spojeneckých jednotek NATO na Ukrajině, například v rámci společných vojenských cvičení NATO a Ukrajiny, a to v době, kdy se ruská invaze dá očekávat (léto, srpen 2021).
Členské země NATO by měly maximálně podpořit obranyschopnost spojenecké Ukrajiny, a to potřebnými dodávkami moderních obranných zbraní a zbraňových systémů, které jak ukázala praxe, do značné míry odrazují ruské jednotky od útočných operací. Dále je nutné nabídnout i jiné formy pomoci, jako je sdílení zpravodajských informací nebo dodávky potřebného vojenského vybavení.
Samozřejmostí by mělo být pokračování diplomatického tlaku a hrozba použití na úrovni EU dalších plošných, sektorových i cílených, personálních sankcí proti nejbližšímu okolí prezidenta Putina.
