Search
Close this search box.

Česká republika by měla aktivně podporovat úsilí Ukrajiny o obnovení územní celistvosti v rámci mezinárodně uznaných hranic a to včetně Krymského polostrova

DOPORUČENÍ TÝDNE
DOPORUČENÍ TÝDNE

V pondělí 23. srpna se v Kyjevě uskutečnilo první zasedání mezinárodní Krymské platformy, které se zúčastnili představitelé 46 zemí světa včetně ČR, kterou reprezentoval předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Na závěr jednání Krymské platformy byla podepsána Krymská deklarace, jejíž signatáři mj. opětovně neuznali nelegální anexi Krymu ze strany Ruské federace, vyzvali Rusko, jako zemi-okupanta, k respektovatování normy mezinárodního humanitárního práva na krymském poloostrově a schválili závazek přijmout další sankce proti Ruské federaci v případě pokračujících agresivních kroků ze strany Ruska.

V deklaraci se také účastnické země včetně České republiky zavázaly vytvořit v rámci svých ministerstev zahraničních věcí kontaktní místa ve věci Krymu.

Česká republika, která se ve své nedávné minulosti stala obětí podobných agresí ať již ze strany nacistického Německa (1938) nebo Sovětského svazu (1968), by se proto měla aktivně zasadit o to, aby otázky a závazky přijaté na Krymské platformě, ke kterým se zde přihlásila i ČR, byly v diskusích o vztazích s Ruskem vždy v popředí a aby otázka nelegální okupace Krymu nebyla odsunuta do pozadí.

Z těchto důvodů by česká vláda měla maximálně podpořit legitimní snahy ukrajinské vlády o obnovení územní svrchovanosti a to jak bilaterální pomocí a podporou zvyšování celkové odolnosti (včetně vojenské) Ukrajiny v konfrontaci s Ruskou federací, tak i prosazováním dalších sankcí proti Ruské federaci na úrovni EU.

V neposlední řadě by česká vláda měla i nadále významně podporovat projekty českých nevládních organizací, které na Ukrajině působí a poskytují zde pomoc ukrajinským občanům a nevládním organizacím.