Podle analýzy think-tanku Evropské hodnoty je mediální výchova ve vzdělávacím systému zakotvena a dokonce na ni upozorňuje i Audit národní bezpečnosti jako na nástroj proti hybridním hrozbám. Podle autora analýzy, učitele mediální výchovy a spoluzakladatele Aliance pro otevřené vzdělávání Michala Kaderky, pro ni ale není ve výuce dost místa, učitelé se připravují na koleni a pokud nezvedneme digitální gramotnost, neposílíme ani tu mediální.
Autorem analýzy je vyučující pražského Gymnázia Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené vzdělávání Michal Kaderka. Ten na třiceti stranách pro think-tank Evropské hodnoty v kostce uvedl, jak je mediální výchova zakotvena ve vzdělávacím systému, zhodnotil dosavadní výzkumy o mediální gramotnosti a výuky mediální výchovy na školách, jaké jsou problémy se zlepšením a co se dá dělat.
K šesti hlavním zjištění Michal Kaderka říká: “Neustupujme od mediální výchovy tím, že ji scvrkneme jen na rozpoznání fake news. Děti jsou v kontaktu s médii již od batolícího věku a vyrůstají v online informačním prostředí. Děti i mladé lidi je proto nutné systematicky mediálně vzdělávat, nejen hasit problém, který se aktuálně ve společnosti projeví.” Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy sdružující učitele všech předmětů napříč školkami po vyšší odborné školy dodává: “Mediální gramotnost nezlepšíme tím, že zaúkolujeme školy. Řešme taky, na úkor jaké látky máme děti mediálně vzdělávat. Ukazuje se, že současné problémy nás nutí měnit tradiční obsah i formu vzdělávání. Bez této změny se situace nezlepší. Řiďme se podle faktů, nikoli emocí.”
Šest hlavních zjištění:
- Mediální gramotnost je zmíněna jako nástroj v boji proti hybridním hrozbám v Auditu národní bezpečnosti
Ministerstva vnitra i obrany by měla po ministerstvu školství a ministerstvu práce a sociálních věcí požadovat vytvoření vhodných vzdělávacích podmínek, které budou zaměřeny na posílení mediální gramotnosti a výsledky v mediálním vzdělávání.
- Mediální výchova se nyní soustředí pouze na rozpoznání dezinformací a fake news, ale to nestačí
Mediální výchova má vést k mediální gramotnosti. Mladí lidé mají vědět, jak vznikají a jak se šíří informace, umět je kriticky posoudit, mít základní přehled o mediálním trhu a typech médií, úloze veřejnoprávních médií, vědět, jak média ovlivňují náš život apod. Pokud se budeme soustředit pouze na fake news a dezinformace, tak si dnešní děti nedokážou v budoucnosti poradit s jiným problémem, který souvisí s médii. Mediální vzdělávání musí být systematické, nikoliv nahodilé podle požáru, který společnost hasí.
- Školy mediální výchovu neřeší a učitelé jsou na výuku mediální výchovy sami
Mediální výchova se učí převážně jako průřezové téma a polovina škol v průzkumu organizace Člověk v tísni přiznala, že nesleduje naplnění mediální výchovy ve výuce. Podle téhož průzkumu se většina středoškoláků setká s mediální výchovou čtyři hodiny ročně. Důvodem je pravděpodobně nízká připravenost učitelů (více než tři čtvrtiny učitelů si vytváří výukové materiály sami, chybí i audiovizuální didaktické materiály). Učitelům taktéž nezbývá čas na přípravu a realizaci témat mediální výchovy. Pro odborná učiliště se s průřezovým tématem mediální výchovy nepočítá vůbec. MŠMT by proto mělo zařadit mediální výchovu do seznamu podpor akreditovaných kurzů pro učitele.
- Mediální výchova je ilustrační problém zastaralosti vzdělávání
Školy při naplňování školních vzdělávacích programů již nemají prostor pro posilování dalších potřebných gramotností. Není možné neustále školy úkolovat dalším vzděláváním, pokud jim neubereme z objemu, které vyučují z povinnosti. Mnoho škol taktéž setrvává ve vzdělávací tradici založené na poznatcích a nikoliv dovedností, které děti budou v životě reálně potřebovat. Pokud se od této vzdělávací nostalgie neodpoutáme, nemůžeme očekávat, že děti ve školách získají vzdělání, které jim spolehlivě umožní rozpoznat dezinformace. Je nutné podporovat jakékoliv aktivity a iniciativy, které vedou k progresivním změnám ve vzdělávání a respektují vzdělávací potřeby dětí v dynamickém 21. století.
- Dezinfo se šíří především online, bez digitální gramotnosti nezvedneme tu mediální
Nemusíme vždy vymýšlet nic nového, ale držme se toho, na čem jsem se dohodli a k čemu jsme se zavázali. V roce 2014 vláda schválila dvě důležité strategie: Strategii digitální gramotnosti na období 2015 – 2020 a Strategii digitálního vzdělávaní do roku 2020. První strategii má na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a je určena veřejnosti jako jsou senioři, mladí lidé apod. Druhou strategii naplňuje MŠMT, ta ale nabírá kritického zpoždění. Navíc stát nijak své aktivity na podporu mediální gramotnosti nekoordinuje. Posílení mediální gramotnosti bychom pomohli, kdyby se vlády držely dohodnutých závazků a o naplnění obou strategií usilovaly.
- Poptávka po vzdělávání zaměřeného na obranu země a pro pracovní trh se má řešit moderně. Řiďme se fakty, nikoliv emocemi
Moderní formy války či postupná robotizace a digitalizace neodpovídají požadavkům, které se po školách vyžadují. Projekty jako Příprava občanů k obraně státu (tzv. POKOS) či úvahy o znovuzavedení branné výchovy či dílen do rozvrhu by měly odpovídat současnosti. Pokud chceme posílit obranyschopnost země, soustřeďme se na hybridní hrozby. Pokud chceme připravit děti na pracovní trh, připravme je na digitální éru. Řiďme se podle faktů, nikoliv emocí.
Kontakt:
Michal Kaderka
Učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance a spoluzakladatel Aliance pro otevřené vzdělávání
Tel.: 777 879 481
Email: [email protected]
Osobní Twitter: @MichalKaderka
Výukový Twitter předmětu Svět médií: @svetmedii
Otevřená učebnice mediální výchovy pod veřejnou licencí Creative Commons: https://www.slideshare.net/MichalKaderka
Web: https://otevrenevzdelavani.cz/
Petra Mazancová
Předsedkyně Učitelské platformy, učitelka anglického jazyka VOŠ a SŠ obalové techniky Štětí
Tel.: 608 448 978
Email: [email protected]
Web: www.ucitelskaplatforma.cz
Osobní Twitter: @Missorka
Twitter Učitelské platformy: @ucitele
