Search
Close this search box.

Ukázka neshody: Summit EU-Čína v Pekingu

Co se děje?

7. prosince se v Pekingu uskutečnil, poprvé od roku 2019, osobně summit Evropské unie (EU) a Číny. Mezi hlavní otázky, které EU znepokojují, patřily vztahy mezi Čínou a Ruskem, včetně nesouhlasu EU s vývozem zboží dvojího užití z Číny do Ruska, a strukturální obchodní nerovnováha. Summit se konal v době vysokého napětí ve vztazích mezi EU a Čínou, neboť Brusel je stále více rozladěn čínskou podporou ruského obcházení sankcí EU, omezeným přístupem na trh pro společnosti z EU a rostoucí agresivitou Pekingu vůči Tchaj-wanu. V rámci summitu se předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen setkali nejprve s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (習近平) a poté zasedli k jednacímu stolu s premiérem Li Čchiangem (李強). Summit ale nepřinesl mnoho výsledků, naopak byl evidentní rostoucí rozpor mezi Bruselem a Pekingem v bilaterálních otázkách a mezinárodních záležitostech. O tom svědčí také to, že po schůzce nebylo přijato společné prohlášení.

Jaké jsou širší souvislosti?

Vztahy mezi EU a Čínou jsou na bodu mrazu, protože Brusel stále více považuje Čínu za zdroj ohrožení svých hospodářských a bezpečnostních zájmů. Čína je i nadále středem pozornosti EU v jejím úsilí o odstranění rizik v dodavatelských řetězcích, což dokládá Strategie hospodářské bezpečnosti EU, kterou v červnu letošního roku uvedl Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská komise. Kromě toho Evropská komise v říjnu zahájila antisubvenční vyšetřování čínských elektromobilů, což vyvolalo odpor v Číně, kde je vyšetřování považováno za „politicky nakloněné“. V průběhu roku Peking také zpřísnil omezení vývozu kritických surovin, včetně galia a germania používaných při výrobě polovodičů a grafitu nezbytného pro obranný průmysl EU. Čína zároveň před summitem začala podlézat některým zemím, když jednostranně zrušila vízovou povinnost pro občany Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska a upustila od obchodních opatření zavedených proti Litvě v roce 2021.

Během summitu mohla EU vyjádřit své obavy z nerovnováhy v obchodních vztazích s Čínou a z podpory Moskvy Pekingem v souvislosti s probíhající invazí na Ukrajinu. Charles Michel prohlásil: „Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má Čína zvláštní odpovědnost, protože tato ruská válka ohrožuje globální stabilitu a světovou ekonomiku.“ Zopakoval rovněž, že EU nesouhlasí s tím, aby Čína dodávala Rusku jakékoliv vojenské nástroje, a znovu zdůraznil, že je důležité, aby Čína dodržovala předpisy a zabránila Rusku obcházet sankce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že strany jednaly o hlavních příčinách nerovnováhy v jejich obchodu, od nedostatečného přístupu na čínský trh a preferenčního zacházení s čínskými firmami až po nadměrné kapacity v čínské výrobě. „Z politického hlediska nebudou evropští představitelé schopni tolerovat, aby byla naše průmyslová základna podkopávána nekalou konkurencí,“ uvedla.

Summit nepřinesl mnoho výsledků, neboť obě strany se stále rozcházejí v názorech na to, jak řešit rozdílné postoje v zásadních dvoustranných a mezinárodních otázkách. Nebylo vydáno žádné společné prohlášení, což je v souladu s prohlášeními učiněnými před touto událostí. Stejně tak nedošlo k dohodě o tom, jak produktivně řešit otázky týkající se přístupu evropských společností na čínský trh nebo tiché podpory Putinova režimu ze strany Pekingu během války na Ukrajině. EU projevuje ochotu zapojit se do jednání s Čínou v méně citlivých otázkách, včetně občanské společnosti a kulturní spolupráce, o čemž svědčí obnovení dialogu mezi lidmi na nejvyšší úrovni mezi EU a Čínou (HPPD) v příštím roce. Současně bude i nadále obtížné vyřešit obavy EU z nekalých obchodních praktik Pekingu, z jeho rostoucího agresivity v regionu a z toho, že Čína více vnímá EU jako čím dál více protekcionistickou.

Proč je to důležité?

EU se i nadále potýká s problémy při hledání jednotného postoje k Číně. Na jedné straně je předsedkyně Evropské komise von der Leyen nadále odhodlána pokračovat ve snižování závislosti EU na Číně skrze politiku snižování rizik. Na druhé straně mohou tyto snahy brzdit členské státy, které se obávají možné ekonomické odezvy ze strany Číny (např. Německo, Španělsko) nebo zůstávají v úzkém spojení s autoritami v Pekingu (Maďarsko). To znamená, že prostor pro produktivní spolupráci mezi EU a Čínou zůstává značně omezený. Výzvy vyplývající z tohoto složitého vztahu by měla nová Evropská komise po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 řešit včas a komplexně.