Autor: Grzegorz Zembrzucki
Co se děje?
Debata na Tchaj-wanu ohledně navrhovaného zvláštního obranného rozpočtu stále více odhaluje vnitřní rozpory uvnitř Kuomintangu (KMT), hlavní opoziční strany. Vláda Demokratické pokrokové strany (DPP) pod vedením prezidenta Laj Čching-tea (William Lai, 賴清德) usiluje o prosazení balíčeku v hodnotě 1,25 bilionu NT$ (823 mld. Kč) na osm let, který má posílit obranyschopnost Tchaj-wanu. Zahrnuje plánovaný systém protivzdušné obrany T-Dome, reakční schopnosti využívající umělou inteligenci, nákup zbraní z USA, drony a domácí zbrojní výrobu. Laj tento balíček prezentuje jako způsob, jak „udržet mír silou“ a modernizovat tchajwanský zbrojní průmysl.
Strana KMT se však zatím neshodla na jednotném stanovisku. Pod vedením předsedkyně Čeng Li-wen (Cheng Li-wun, 鄭麗文) se stranické vedení přiklonilo k nižší variantě ve výši „380 miliard NT$ plus N“, kde „N“ označuje budoucí financování poté, co Tchaj-wan od USA obdrží smlouvy o prodeji zbraní. Několik osobností KMT však navrhlo nebo podpořilo alternativu ve výši 800 miliard NT$, včetně poslankyně Sü Čchiao-xin (Hsu Chiao-hsin, 徐巧芯) a údajně i předsedy legislativního sboru Chan Kuo-jüa (Han Kuo-yu, 韓國瑜). Na zasedání frakce KMT se nepodařilo dosáhnout konsensu, čímž se to, co začalo jako spor mezi vládou a opozicí, proměnilo ve zjevný vnitrostranický konflikt.
Jaké jsou širší souvislosti?
Spor o rozpočet odhaluje hlubší strategické dilema, před nímž KMT stojí. Na papíře strana výdaje na obranu přímo neodmítá. Její oficiální argument zní, že vláda DPP by neměla dostat bianco šek a že finanční prostředky by měly být vázány na potvrzené závazky USA ohledně dodávek. Takto KMT zastává fiskálně konzervativní postoj: strana je pro obranu, ale proti tomu, co popisuje jako nedostatečně kontrolovatelné výdaje.
Z politického hlediska se však tato linie stala těžko udržitelnou. Tlak ze strany USA zvýšil sázky. Raymond Greene, ředitel Amerického institutu na Tchaj-wanu (de facto velvyslanectví Washingtonu), vyzval tchajwanský legislativní sbor, aby schválil „komplexní“ rozpočtový balíček, a varoval, že integrované systémy protivzdušné a protiraketové obrany, drony a další klíčové kapacity jsou na celosvětovém trhu velmi žádané. V praxi by tak zpoždění rozpočtu mohlo způsobit, že se Tchaj-wan ve frontě na dodávky zbraní posune na horší místo.
To postavilo poslance KMT do nepříjemné situace. Viditelně nižší rozpočtový strop sice může straně pomoci v útoku na DPP z fiskálního hlediska, ale zároveň vystavuje KMT obviněním, že oslabuje odstrašující schopnosti Tchaj-wanu.To je obzvláště citlivé pro poslance, kteří mají ambice v komunálních volbách a nechtějí být vzhledem k sílícímu vojenskému tlaku ze strany Číny vnímáni v otázkách obrany jako měkcí.
Vnitřní napětí se nejjasněji projevilo, když místopředseda KMT Ťi Lin-lien (Chi Lin-lien, 季麟連), generál ve výslužbě, údajně navrhl, aby byl Chan Kuo-jü (Han Kuo-yu, 韓國瑜) vyloučen ze strany, pokud podpoří vyšší rozpočet. Předsedkyně KMT Čeng se snažila dopady této situace zmírnit a uvedla, že tyto záležitost by si měli Ťi a Chan vyřešit osobně. Položila řečnickou otázku, zda je Chan opravdu tak „křehký“, že by ho jedna věta mohla zranit. Tato reakce však kontroverzi neukončila. Čao Šao-kchang (Jaw Shaw-kong, 趙少康), kandidát KMT na viceprezidenta v roce 2024, kritizoval vedení strany za to, že ho pokáralo poté, co poukázal stranickou nejednotnost v otázce rozpočtu. Jak Čao poznamenal, stalo se tak poté, co se nepodařilo potrestat Ťiho za útok na Chana.
Spor se tak již netýká pouze čísel. Jde také o to, kdo v otázkách národní bezpečnosti hovoří jménem KMT: ústředí strany, poslanecký klub, Chan jako předseda parlamentu, straničtí veteráni s vazbami na armádu, nebo vlivné osobnosti, jako je Čao. Komentátoři naklonění KMT varují, že strana riskuje narůstající nedůvěru veřejnosti ve svou obrannou politiku, pokud bude působit dojmem, že její jednání definuje pouze prvoplánovité negování politiky DPP, tlaky ze strany USA a vnitřní frakční boje.
Proč je to důležité?
Debata o tchajwanském rozpočtu na obranu je nyní zkouškou politické důvěryhodnosti stejně jako vojenského plánování. Pro Lajovu vládu by byl balíček ve výši 1,25 bilionu NT$ ukázkou odhodlání, urychlil by budování schopností v oblasti asymetrické a protivzdušné obrany a vyslal by směrem k Washingtonu signál o tchajwanské serióznosti. Pro KMT je výzva složitější: musí prokázat rozpočtovou odpovědnost, aniž by působila lhostejně k vojenské hrozbě ze strany Číny nebo pohrdavě k obavám USA.
Tato událost také ukazuje, že tchajwanskou obrannou politiku nelze zredukovat na jednoduché rozdělení na zastánce a odpůrce obrany. Vnitřní debata v KMT odráží napětí mezi stranickou disciplínou a legislativní autonomií, ideologickými postoji a volebním pragmatismem, skepticismem vůči DPP a potřebou udržovat funkční vztahy s Washingtonem.
Pro evropské pozorovatele je poučení širší. Odstrašující schopnosti Tchaj-wanu závisí nejen na jeho zbraňových systémech, ale také na tom, zda demokratické instituce dokáží pod tlakem dělat stabilní, důvěryhodná a včasná rozhodnutí. Současná patová situace kolem rozpočtu naznačuje, že největší slabostí Tchaj-wanu nemusí být nedostatek strategického povědomí, ale obtížnost převedení širokého konsenzu v oblasti bezpečnosti do politicky udržitelné obranné politiky.